Trumputin v Helsinkách, aneb "V překladu" není ztraceno nic

16. 7. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
Povrchní pozorování si sice dovede všimnout (velice častých) rozporů ve veřejně prezentovaných názorech Donalda Trumpa, nedokáže je však nijak přijatelně vysvětlit. - Trumpovy zuřivé útoky na NATO jsou v prvé řadě určeny voličské základně doma, jíž má být v souladu s prezidentovým unilateralismem a izolacionismem vštípena podezíravost a nedůvěra vůči americkým spojencům ve světě. Zdánlivě s tím kontrastující kritika Německa za plynovod Nord Stream 2 (projekt výrazně posilující postavení Ruska na evropském energetickém trhu) pak směřuje na prvním místě proti snahám Kongresu omezovat Trumpovy pravomoci ohledně případného rušení protiruských sankcí.


Vloni schválený zákon Countering America’s Adversaries Through Sanctions Act (CAATSA) ZDE legálně kodifikoval většinu sankcí proti Rusku - a odrazil tak snahy prezidenta samostatně formulovat politiku vůči Moskvě. Na prvním místě zablokoval Trumpův pokus zrušit sankce uvalené na Moskvu po okupaci Krymu v roce 2014.

Trump sám nemá mnoho možností, jak se Kongresu v dané věci postavit. Jednou z mála je snaha poštvat voliče proti kongresmanům, kteří mají na Rusko jiný názor než on sám, a potenciálně tak ohrozit jejich znovuzvolení. Když tedy americký prezident mává projektem Nord Stream 2, jímž Německo porušilo nejen smysl pokrymských protiruských sankcí, ale také obecné zásady energetické politiky EU, představuje své voličské základně Německo coby pokrytecký stát, který sám vesele obchoduje s Moskvou, škrtí na obranných výdajích - ale zároveň naléhá na USA, aby zajistily jeho vlastní obranu před Ruskem. O Nord Streamu se tu nehovoří kvůli ničemu jinému, než aby si Trumpovi voliči zapsali za uši, že ve skutečnosti od Ruska "nic podstatného nehrozí".

Z hlediska Trumpova unilateralismu by bylo skvělé rozbít EU i NATO, ohledně Evropy uzavřít dvojstrannou dohodu s Putinem o rozdělení zájmových sfér - a navrch před voliči zdiskreditovat úsilí Kongresu uchovat v platnosti stávající protiruské sankce.

Žádná jednotlivá evropská země sama o sobě nedokáže čelit současně ruskému horečnému zbrojení i zpravodajské a politické válce; tím méně, když se nyní k destabilizační kampani přidal i prezident Spojených států. Evropské země stále zřetelněji opouštěné Trumpovými USA, kde byla Evropa z hlavního spojence převedena do kategorie prvořadého nepřítele v obchodním konfliktu, nutně potřebují vojenské, politické i ekonomické nadnárodní integrační struktury, bez nichž ani ty nejsilnější z nich v 21. století nedokáží obhájit své vitální zájmy.

Bezprostředně po zítřejším jednání Trumputina v Helsinkách se však pravděpodobně dozvíme, že USA omezují podíl na vojenském odstrašování ruské agrese v Evropě - což bude patřit k veřejné části dohod zde uzavřených. Bílý dům dále vynaloží značné úsilí, aby co nejvíce kontrastoval "neproduktivní" summit NATO v Bruselu a dvoustranná jednání s Trumpovým oblíbencem z Moskvy. Je také velmi pravděpodobné, že Trump vystoupí s prohlášením fakticky uznávajícím ruskou anexi Krymu - čímž by definitivně zničil základy poválečného evropského mírového pořádku.

Pokud Trump Putinovi navíc slíbí další ústupky neveřejně, budeme se o nich postupně dozvídat v následujících letech - tak jak začnou postkomunistické státy znova upadat pod ruskou nadvládu, zatímco Bílý dům od nich v krizích dá ruce pryč.

Trumputinův helsinský summit v současné situaci nemůže přinést nic pozitivního. Počet předjednaných konkrétních smluv s očekávatelným oboustranným přínosem činí nula, načasování těsně po summitu NATO v Bruselu, na němž Trump zuřivě útočil na Merkelovou, rozhodně nemohlo být horší.

Tak jako předchozí summit s Kimem, který poskytl Trumpovi lákavou příležitost k pustému chvástání, přidal velkohubé, nikterak kontrolovatelné politické deklarace dlouholetého protivníka o fakticky posilovaném jaderném programu a Trumpovu bezprecedentní zradu dlouholetého amerického spojence, ani od helsinského představení rozhodně nelze očekávat nic dobrého.

Jedinou otázkou zůstává, jak až velké škody nabubřelý omezenec Trump - dlouhodobě kultivovaný ruskými tajnými službami a jimi snadno vydíratelný - nakonec Evropě způsobí.

1
Vytisknout
8858

Diskuse

Obsah vydání | 19. 7. 2018