Cronkite, Texas Ranger?

14. 3. 2018 / Karel Dolejší

čas čtení 7 minut
Vzhledem k unikátní bojové otravné látce ZDE se má za jisté, že útok na bývalého špiona a jeho rodinu v britském Salisbury spáchalo Rusko. Smrtící ozbrojený útok na půdě členské země NATO, rozsahem výrazně překračující další kauzy nejméně 14 "záhadných" úmrtí z několika posledních let, je ovšem kampaň a jasná účelovka - poněvadž v Česku každý ví mnohem lépe než rodilý Brit, že největším problémem Británie jsou "no-go zóny" a "islamizace". 


Írán, Rusko a Asadův režim si z rezoluce o příměří v Sýrii jako obvykle udělali trhací kalendář. V rámci "příměří" uvnitř nespočetného množství dalších papírových "příměří" vraždí civilisty v Ghútě o sto šest. USA nyní prohlásily, že pokud poslední dohodnuté příměří nebude vynuceno OSN, zasáhnou proti Asadovi silou ZDE. Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov reagoval výhrůžkami ozbrojeným útokem na americké jednotky ZDE. V Česku ovšem každý ví, že to USA samy založily "islámský stát", schválně vyvolaly válku v Sýrii - a nejhorším bezpečnostním rizikem jsou váleční uprchlíci, které sem pašují lodě NATO.

Naprosto rozložený český bezpečnostní diskurs, ve kterém relativizace léta trvající ruské politické a zpravodajské války proti Západu sousedí s démonizací přistěhovalců a muslimů, se strašením spojeneckým Tureckem, s vymýšlením imaginárních teroristických hrozeb a vážně míněnými plány zapojit do odražení fantasmagorické cizácké invaze skauty, myslivce či hasiče, paralyzuje decizní sféru, neumožňuje stanovit reálné bezpečnostní hrozby a jejich pořadí, natož pak přijmout jim odpovídající praktická opatření.

80 % učitelů mediální výchovy na českých středních školách postrádá potřebné vzdělání ZDE, až 30 % jich považuje dezinformační servery za spolehlivé zdroje ZDE. Ovšem i do mainstreamových médií jsou zváni experti, kteří druhý den po sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou "věděli", že pachatelem nemohlo být Rusko, nebo kteří "vědí", že Rusko útočí na humanitární konvoj Červeného kříže oprávněně.

"Neumíme rozeznat hrozby. Směrnice EU nás rozhodí víc než ruské rakety u Kaliningradu," říká publicista Luděk Navara ZDE. Jenže bodejť by tomu bylo jinak, když veřejnou debatu formují hráči nafukující přízraky, zatímco například studie RAND Corporation o vojenské nerovnováze na východním křídle NATO ZDE nezískala v ČR ani tolik pozornosti, jako o starší simulace obrany Pobaltí ze stejného zdroje.

Ruské bombardéry nacvičují nálety proti Norsku ZDE, ale v Česku slyšíme hlasy varující před "strašením Ruskem". Rusko ohrožuje atmosféru a oceán radioaktivním zamořením ze své nové strategické zbraně ZDE, nicméně v Česku sílí hlasy varující před tzv. chemtrails a mikrovlnnými troubami.

***

Zatímco skandinávským zemím se díky intaktním bezpečnostním strukturám a vysoké mediální gramotnosti populace podařilo ruský dezinformační útok odrazit, Visegrádský prostor je navzdory snaze jednotlivých občanských iniciativ obecně neschopen byť jen formulovat povahu a možné důsledky takového typu války - natož aby proti němu něco účinného podnikl. V Polsku, Maďarsku a na Slovensku se věnuje více úsilí honu na Židy než reálným bezpečnostním hrozbám; ČR myslím nepotrvá příliš dlouho, než náskok sousedů dožene. Proč se takové věci dějí v Maďarsku je již díky projektu Direkt 36 jasné víc než dost ZDE. V Polsku a na Slovensku jsou sice podmínky poněkud odlišné, leč výsledek víceméně stejný.

Visegrádské země se staly faktorem ohrožujícím budoucnost Evropské unie i perspektivu jejího rozšiřování na Balkán ZDE. S výjimkou Polska je jejich přínos pro NATO minimální - Maďarsko dokonce představuje černou ovci aliance, která kvůli vazbám na ruské zpravodajské služby nemá přístup k řadě klíčových informací. České ozbrojené síly sice byly za ministra obrany Martina Stropnického připravovány alespoň k určitým skromným zlepšením v oblasti vyzbrojování; ovšem ministryně v demisi Karla Šlechtová práci předchůdce úspěšně likviduje ZDE. Sama vrcholnou nekompetenci předvádí takřka každým dnem ZDE.

Co s tím, ptáte se?

***

Mýtus "heroického novináře, jenž vyřkne pravdu a svět strne v němém úžasu" zůstává v oběhu, třebaže byl dávno vyvrácen ZDE. Pomáhá vytvářet veřejný kredit pro ruská zpravodajská aktiva jako Julian Assange nebo Edward Snowden ovlivňující západní publikum a jeho představy ohledně podstaty a zaměření novinářské práce. Přitom je nepochybné, že "vyřknout pravdu" - dokonce i když jde skutečně o pravdu, ne o účelovou polopravdu či dezinformaci - nemusí často znamenat téměř nic. Kdyby zavražděný Ján Kuciak dokončil a publikoval svou reportáž o spojení ndgranghety se slovenskými politickými strukturami, stalo by se mnohem méně (mnozí Ficovi příznivci lakonicky tvrdí, že "nic"), než když se jej pokusili umlčet. Tuny zničujících reportáží z válečných oblastí v Sýrii za sedm let nedokázaly dosáhnout ani toho, aby jeden jediný politik hnul zadkem a skutečně něco podnikl k zastavení genocidy.

"Heroický novinář" je úspěšný jedině tehdy, pokud nezávisle na něm pro jeho sdělení vznikla společenská objednávka. Vyslovování pravd, jež nikdo nechce slyšet, k žádným podstatným změnám nevede. Pokud pochybujete, konzultujte například profesora Zeleného či další kvalifikované kritiky Klausovy ekonomické "reformy". Udělejte si jasno v tom, jak mnoho se za téměř tři dekády podařilo dosáhnout vysvětlováním příčin a dopadů českých ekonomických potíží v prostředí, které zásadně nechce a neumožňuje staré chyby napravit.

Dlouholeté snahy lobbistů typu Štěpána Kotrby ovlivnit složení mediálních rad či katastrofální úroveň mediální gramotnosti i její výuky představují mnohem důležitější faktory vzniku nebo možné nápravy současného českého marasmu než mýtus hrdinného novináře, kterým mávají hochštapleři.

Vražda Jána Kuciaka a jeho snoubenky Marie Kušnírové zřejmě Slovensko opravdu změní - zda k dobrému či spíše k horšímu, to se teprve uvidí. Žádná z reportáží Marie Colvin ze Sýrie, ani její zavraždění asadistickými hrdlořezy v Homsu v únoru 2012, však na průběhu tohoto konfliktu nezměnila ani to nejmenší. A už jste slyšeli o tom, jakou náramnou revoluci v Rusku vyvolala práce Anny Politkovské?

Novináři nakonec nesvedou nic víc, než podat svědectví. Mluví-li k hluchým, morálně otupeným či ohloupeným, jejich hlas zmlkne a zanikne, aniž se hne byť jen lístek na stromě.

Cronkitové nic nesvedou, kde je občanská společnost pasivní, navzájem na smrt znesvářená žabomyšími válkami - nebo stále čeká, až ji někdo spasí.

1
Vytisknout
13549

Diskuse

Obsah vydání | 19. 3. 2018