From Ostrava with love

Upřímná rada pražským liberálům

8. 2. 2018 / Marek Beneš

Přišel čas, abych svými omezenými znalostmi poradil svým liberálním přátelům v Praze, co by měli dělat, aby změnili politický kurz. Dobře mě poslouchejte.
Po volbách jsem četl slova zástupců liberální části ČR, kteří v posttraumatickém šoku analyzují výsledek voleb. A celou dobu se řeší jedině to, jaký je volič Miloše Zemana, co ho charakterizuje a co mají společného, případně jak jejich počet omezit či jak je přesvědčit. Analýzy se vydaly naprosto chybným směrem. Řešit, co má 2,8 milionu lidí společného, je nesmysl.

2,8 milionu voličů je nesourodá masa. V mé sociální bublině mám ve firmě 90 % voličů Zemana, v mé vesnici 71 %. Znám ty lidi. Nic jednotného v nich není. Znám mezi nimi obrovské množství těch, kdo v 1. kole hlasovali pro lliberální kandidáty. A proto Jiří Drahoš ještě 20. 1. 2018 výrazně vedl. Pak přišla nedebata na Nově, prohra Drahoše na Primě a už ve středu mi mnozí budoucí voliči Zemana, kteří mu to původně nechtěli hodit (nelíbil se jim, vulgarity, stáří atp.) hlásili, že Zeman opět dostane jejich hlas. 

A proč, milí liberálové? Protože Drahoš nebyl lídr. Ukázal se jako nezpůsobilý pro post prezidenta. Proto se tady, na Karvinsku, volila jistota. Obrovské množství voličů zná Zemanovy chyby. Ale v hodině H se jevil jako lepší varianta. Česko není tak výrazně rozděleno, jen je třeba, aby se liberální tábor naučil dělat volby. Kdyby se to umělo a kandidát nebyl tak neschopny, dnes by byli v Praze v  optimistickém modu.

Ale i tak, chybělo málo a vyhrál Drahoš. Slavilo by se a Česko mohlo být na jiné politické trajektorii. Proč není? Protože chybělo 170 tisíc hlasů. Takže přestaňte zakopávat příkopy, které byly, jsou a budou, a starejte se o to hlavní, jak vyhrát volby!

Liberální tábor musí vygenerovat charismatického politika, někoho, kdo umí přesvědčovat lidi a je autentický. Vidím poušť. Možná Marek Hilšer za deset let. Potřebujete liberálního alfa samce na střet.

Je třeba realistické politiky, ne snění. Dále je třeba se konečně naučit zákonitosti volebního procesu a kampaně.

Dále je třeba se sjednotit, žádná roztříštěnost. Zatím jsou to spolky, straničky, každý se svým "já", neschopnost dohodnout se.

Starat se o lidi, nebo jim dát pocit, že se staráte. Je pěkné, že pojede nějaký student práv vysvětlovat někomu, jak ven z exekuční pasti, ale to nezmění volební návyk.

Vygenerujte člověka, který fakt tu politiku umí, se všemi klady s zápory. Proč zástupci vzdělanější části národa hůře rozumějí volebnímu procesu? Potřebujete dostat na svou stranu 10 % váhajících, na ty se zaměřte!

Bude třeba dělat brutální realistickou politiku plnou kompromisů, ovšem vedoucí k vítězství. Třeba exekuce, řešíte, kolik jich je a co způsobují. Ale každý, kdo s tím chce něco udělat, musí být připraven na to, že sahá na miliardový business a že jde doslova o život. Musí mít odvahu.

Demokratický blok by měl například jednat s Andrejem Babišem a nacpat se mu do vlády. A politicky ho ničit tam. Co dělá demokratický blok? Bude ho pozorovat z poslaneckých lavic. Takže Babiš si bude dělat, co chce. Krásné. Ale naivní a neefektivní. Je třeba se s ním utkávat na krátkou vzdálenost, politici se ho nesmí bát. Je třeba pracovat s jeho poslaneckým klubem a zasévat tam pochybnosti. Je třeba jednat se Zemanem. Jak víte, že se nedá použít?

Vím, že navrhuji intriky a tvrdý realismus. Ale chcete vyhrát, nebo ne? Chcete ovlivňovat věci, nebo je pozorovat?

Jsem k liberálům přísný. oprávněně. Bylo to na výhru. Drahoš vedl o 6 % 10 dnů před volbami. Na hradě balili kufry... Konečný výsledek voleb je důsledkem naprostých chyb. A dokud se z nich liberálové nepoučí, jsou odsouzeni si vše zopakovat.
0
Vytisknout
5339

Diskuse

Obsah vydání | 13. 2. 2018