Jak Andrej Babiš obohacuje české tradice a zvyklosti

3. 9. 2017 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta
Andrej Babiš chce bojovat za „naši národní identitu, naši kulturu, naše zvyky, za to, co všechno vybudovali naši předkové“. Ono je vždy otázka, k čemu se vlastně má člověk v té složitosti našich dějin hlásit. K „nebát se a nekrást“ nebo k „nebát se krást“? Mezi naše předky patří Masaryk i Gottwald a budovalo se leccos. A naše národní identita? Která?



Máme kulturní tradice katolické i protestantské, lidové, měšťanské, dokonce aristokratické. Univerzity, věda, královské rody, pojetí práva, umění i náboženství k nám přicházely ze zahraničí, zejména z toho zahraničí, jemuž dnes říkáme Západ. Mezi tzv. „český národ“ za dob Dekretu kutnohorského se počítali všichni studenti a profesoři, tedy i německy mluvící, z Čech, Moravy, Uher a Sedmihradska. V zásadě multikulturní zemí jsme byli až do vyvraždění Židů a Romů nacisty a do vyhnání sudetských Němců za třetí republiky.

Jiná tradice, tradice homogenní uzavřenosti světu, u nás vznikla za vlády komunistů, kdy byly zadrátované hranice. Nicméně ani za komunistů se neujalo (samozřejmě to byly doby, kdy bezpečnostní složky státu i justice byly plně v jejich moci), aby úřadoval premiér, kterého policie obvinila z trestného činu. Tohle je zcela nový kulturní prvek, nová zvyklost, kterou chce Andrej Babiš přinést do podivné sbírky nejrůznějších, vzájemně si protiřečících českých zvyků, tradic a identit, které už bez toho není možné vzájemně usmířit a zároveň zastávat.

Večerní zprávy: Babišův program má 44 stran. Nechce multikulturní Česko

https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/babisuv-program-ma-44-stran-nechce-multikulturni-cesko-36485

0
Vytisknout
10428

Diskuse

Obsah vydání | 5. 9. 2017