Čerstvé průzkumy: Ultrapravicová AfD dosahuje tří čtvrtin podpory vládní SPD. Jen 22 % Němců zastává názor, že islám patří do jejich země

6. 5. 2016 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty


Ve středu byl publikován nedělní průzkum německých volebních preferencí od společnosti Infratest dimap, která spolupracuje například s televizí ARD ZDE. Sesbíraná data ukazují, že extrémistická strana AfD dosahuje již tří čtvrtin aktuální voličské podpory vládních sociálních demokratů (SPD). Volilo by ji 15 % dotázaných, 14 % v bývalých západních a 21 % v bývalých východních spolkových zemích, zatímco SPD od roku 2005 spadla z 35 % na současných 20. CDU Angely Merkelové by volilo 33 % dotázaných.


Souběžně byl zveřejněn také průzkum zjišťující postoje k terorismu a islámu objednaný tabloidem Bild u společnosti Insa ZDE. Podle něj jen 22 % Němců je přesvědčeno, že islám patří do jejich země, zatímco 61 % se domnívá, že islám do Spolkové republiky nepatří.

Průzkum ukázal, že postoje se meziročně výrazně zatvrdily. Podobné šetření v lednu 2015 zjistilo, že s tvrzením "islám do Německa patří" souhlasilo 37 % respondentů, zatímco 47 % nesouhlasilo. Kategoričnost odmítání islámu zjemňuje postoj k jednotlivým německým muslimům, o nichž si téměř polovina dotázaných myslí, že do země patří, zatímco 30 % nechce v Německu ani ty.

49 % dotázaných vyjádřilo obavu z "islamizace" Německa, zatímco 39 % se jí nebojí.

Oba průzkumy zřetelně ukazují trend posilování extrémních postojů v Německu a souběžně slábnutí voličské podpory středových stran, jakož i ústup od tolerantních postojů k islámu a muslimům. Nepotvrzuje se předpoklad, že zřetelně protiislámským vyhraněním na víkendové konferenci ve Stuttgartu AfD ztratí část podpory, naopak strana dále sílí. Nelze vyloučit, že strana sílí právě kvůli výslovnému antiislamismu.

V první dekádě května 1939 si velitel japonských vojsk u řeky Chalchyn-gol generál Mičitaro Komacubara začal vést separátní deník, do nějž každý den zaznamenával udaje z hlášení o ztrátách způsobených sovětskými vojsky. Při každé bojové činnosti ztrácel 1 - 3 % nasazených sil. V každém jeho záznamu se však opakuje poznámka, že takové malé ztráty jsou "bezvýznamné".

16. září 1939 skončila bitva porážkou Komacubarových Japonců, navzdory "bezvýznamnosti" ztrát tvrdošíjně se opakující v deníku velitele.

Pokud budou němečtí demokratičtí politici dál bojovat s AfD obdobně prozíravým způsobem, jako Komacubara proti Žukovovi, velmi vážně jim hrozí, že je čeká také obdobně nepříjemný konec celého "incidentu".

0
Vytisknout
6551

Diskuse

Obsah vydání | 6. 5. 2016