Evropa proměnila svou uprchlickou krizi v morálně katastrofální Hladové hry

7. 12. 2015

Evropa vytváří uprchlíkům překážky, přestože by měla pro ně vytvářet legální koridory pro cestu na náš kontinent

Jeden letošní brilantně satirický politický kreslený komentář zobrazuje rodinu uprchlíků, kterou na evropské hranici zastaví činitel jedoucí v náklaďáku s evropskou vlajkou. Činitel postaví plot a rodina přes něj s potížemi přeleze do Evropy. Když se jí to konečně podaří, daný činitel její příslušníky vřele obejme a volá: "Vítejte v Evropě!", píše Bruno Maçães, politický ekonom a portugalský ministr pro evropské záležitosti.

To je tragický paradox evropské pohraniční politiky. Celkem vzato je evropská společnost, která je založená na toleranci a lidských právech, přesvědčena, že je morálním imperativem pomáhat uprchlíkům, kteří utíkají před bezprostřední hrozbou násilné smrti. Na druhé straně je EU stále ještě neschopná vytvořit pro tyto uprchlíky legální koridory do Evropy a dokonce vytváří překážky, aby pro ně byla cesta do Evropy co nejobtížnější. Připomíná to morálně katastrofální verzi jakýchsi dystopických Hladových her, v nichž jsou uprchlíci odměněni příslibem velkomyslné sociální podpory a osobní bezpečnosti, pokud budou mít štěstí a cestou do Evropy přežijí. Jak jsme se ocitli v takovéto situaci?

Dosud se Evropská unie soustřeďovala jen na vytvářejí rozmísťovacího projektu pro uprchlíky, kteří už do Evropy přišli. Tento projekt je hájen ve jménu solidarity, avšak zjevně tu máme solidaritu mezi členskými zeměmi EU a nikoliv solidaritu vůči uprchlíkům. Na počet lidí, kteří zemřou při cestě do Evropy, to nemá vůbec žádný dopad, přestože umírání lidí identifikovalo veřejné mínění jako počátek této krize. Atraktivita Evropy je přesto stále ještě velká, vzhledem k tomu, že EU vlastně odmítla právo rozhodovat, kolik uprchlíků přijme, pokud budou férově rozděleni.

Proti rozmisťovacímu projektu protestují především členské země EU ve středovýchodní Evropě a měli bychom se pokusit porozumět jejich argumentům. Tvrdí, že o rozmístění uprchlíků musejí rozhodovat samy tyto státy. Je pravda, že rozhodnutí, kdy a jak poskytnout určitá občanská práva lidem, kteří potřebují mezinárodní ochranu, je důležité politické rozhodnutí a neměli by o tom rozhodovat v Bruselu.

Je nezbytně nutné energicky vyřešit způsob jak uprchlíci přicházejí do Evropy. Je nutno vytvořit systém humanitárních víz, která umožní potenciálním žadatelům o azyl přijít legálně do Evropy po omezené období, zatímco se zpracovává jejich žádost o azyl.

Anebo vytvořme registrační azylová střediska mimo hranice Evropské unie, kde budou uprchlíci moci zažádat o azyl, aniž by riskovali svůj život ve vratkých člunech. Pokud jejich žádost bude schválena, pak si mohou koupit levnou letenku do Evropy. Pokud budou odmítnuti a pokusí se do Evropy přijít ilegálně, pak mohou být rychle deportováni.

Pokud se pokusíte tuto myšlenku hájit v Bruselu, lidi vám namítnou, že i když je tato metoda humánní, Evropané nemají náladu na takovýto idealismus.

Avšak vytvoření legálních způsobů imigrace do Evropy je jedinou možností jak obnovit kontrolu nad počty uprchlíků. Umožnily by nám rozhodovat o tom, kolik uprchlíků jsme ochotni přijmout, a také by bylo možno zjistit daleko lépe, kdo ti uprchlíci jsou, než překročí naše hranice. A hlavně by to zlikvidovalo kriminální pašerácké sítě, jimž Evropská unie jaksi přenechala svou pohraniční politiku. Je naléhavě zapotřebí větší morální a intelektuální jasnosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2431

Diskuse

Obsah vydání | 10. 12. 2015