Proč chce Venezuela anektovat dvě třetiny sousedního státu

15. 7. 2015

Venezuelský prezident Nicolas Maduro čelí ohromujícímu množství problémů. Věci byly již tak dost špatné, než začaly klesat ceny ropy. Když ropa stojí méně než 50 dolarů za barel, Madurova vláda spotřebovala rezervy v cizí měně a upadla do dluhů, ale to nestačilo k tomu, aby udržela zásoby základního zboží. Roční inflace je nejvyšší na světě, na černém trhu se nejvyšší bankovka, stobolívarová, vyměňuje za sedmnáct dolarů.

Největší zájem ovšem Maduro teď projevuje nikoliv o nedostatek mléka, chirurgického materiálu nebo antikoncepce. Vede pompézní kampaň za připojení velké části oblasti Essequibo, která náleží sousední Guyaně.

Maduro v posledních dnech ujišťuje poddané, že jeho vláda pracuje na "velikém vítězství" a získá kontrolu nad dvěma třetinami Guyany.

Oblast tvořená džunglí a savanou a pojmenovaná podle velké řeky byla přidělena Guyaně, tehdy britské kolonii, arbitrážním soudem v roce 1899. Venezuela v roce 1962 označila nález za nespravedlivý a od té doby spor tiše bublal.

"Vezmeme si nazpět, co nám zanechali naši pradědové," sdělil Maduro zemi minulý týden. Požádal generálního tajemníka OSN, aby zahájil nové kolo mezinárodní arbitráže a slíbil "velké vítězství" nad Guyanou dosažené "pokojnými prostředky".

Úkolem je pověřen plukovník v záloze Pompeyo Torrealba. Vede novou vládní agenturu, která plánuje vydat občanům sousední země 200 000 venezuelských průkazů, jež chce získat pro projekt převzetí Essequiba.

Guyana je jednou z nejchudších zemí Latinské Ameriky, zatímco Venezuela má největší známé světové zásoby ropy.

Nicméně v květnu našla firma ExxonMobil významné ložisko ropy 230 km od pobřeží Guyany, v oblasti sporného Essequiba.

Venezuelská vláda, která nesouhlasí s působením firmy v oblasti, žádala její odchod. Maduro poté vydal dekret, v němž si nárokuje kontrolu nad vodami u pobřeží Essequiba a ještě o kus dál. Samotné Guyaně by z moře zůstal jen malý pruh.

Maduro přitom guyanského prezidenta Davida Grangera obvinil z "agrese" a "provokování", tvrdí o něm, že je loutkou ropných společností a amerického imperialismu.

V minulosti Guyana profitovala z venezuelského programu Petrocaribe, to ale skončilo květnovým zvolením Grangera. Ten nyní označuje Madurovu kampaň za skrytou vojenskou hrozbu.

Skupina CARICOM, před níž Granger minulý týden vystoupil, je z velké části tvořena příjemci venezuelské pomoci, ale přesto se většinově postavila na stranu Guyany. Vyzvala Madura, aby stáhl své územní nároky.

Ale zdá se, že Maduro považuje územní spor se sousedem za vhodnou náplň blížící se volební kampaně, která by dokázala odvést pozornost od ekonomických potíží. A opozice také není nakloněna ve prospěch Guyany.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8992

Diskuse

Obsah vydání | 20. 7. 2015