„Nevoláme po panice. Upozorňujeme jen na to, co se v Evropě už děje a bude se opakovat častěji. Česko má plány, instituce i rozpracované změny. Teď potřebujeme jediné: aby každá bezpečnostní priorita měla jasného garanta, termín a zdroje. Odpovědnost se nesmí dál rozmělňovat mezi resorty,“ říká Lukáš Kraus, koordinátor iniciativy Odolné Česko.
Výzva zdůrazňuje, že rozhodující je také to, jak rychle, srozumitelně a důvěryhodně dokáže stát říct, co se stalo, co zatím neví a kdo za incidentem stojí, jakmile to dostupné důkazy umožní. Bezpečnost a obrana musí podle výzvy stát nad stranickými spory, a proto Odolné Česko výzvu adresuje vládě i oběma komorám Parlamentu společně.
Pět opatření, která lze zavést bezodkladně
-
Srozumitelná a koordinovaná komunikace státu. Stát dnes nemá trvale určenou kapacitu s jasným mandátem, která by v prvních hodinách závažného incidentu koordinovala komunikaci napříč vládou. Je potřeba zřídit jedno místo s jasným mandátem a předem připravenými postupy, které se pravidelně testují ve cvičeních.
„Útoky pod prahem války cílí na naši důvěru ve stát. Když stát v prvních hodinách incidentu mlčí, komunikuje chaoticky nebo si protiřečí, protivníkovi tím usnadňuje práci. Musí být proto jasné, kdo komunikaci koordinuje, kdo za stát v dané situaci mluví a jaké informace má veřejnost dostat. Srozumitelná a důvěryhodná je součást bezpečnosti a obrany státu, ne politické PR,“ vysvětluje analytička Centra pro informovanou společnost Veronika Víchová.
-
Předvídatelný příspěvek k obraně. Jakýkoli signál, že Česko svůj příspěvek k obraně snižuje, ohrožuje jeho bezpečnost. Výzva žádá potvrzení dosavadní úrovně zapojení a předvídatelný růst obranných výdajů v souladu se závazky NATO, tedy směrem k přímým výdajům 3,5 procenta HDP do roku 2035.
-
Obsazení pozice národního bezpečnostního poradce. Česko má vytvořenou funkci poradce pro národní bezpečnost, od srpna ale není obsazená. Je přitom klíčová pro koordinaci incidentů pod prahem článku 5 Severoatlantické smlouvy i pro postupy vedoucí k určení původce útoku.
-
Pravidelná cvičení krizových scénářů. Požadujeme pravidelná cvičení scénářů jako rozsáhlý výpadek služeb, kybernetický útok nebo sabotáž. Připravovat se vedle státu musí kraje a obce, provozovatelé kritické infrastruktury, nemocnice, logistika, média, firmy i občanská společnost. Každé cvičení má skončit vyhodnocením a plánem nápravných opatření s garanty a termíny.
-
Ochrana kritické infrastruktury a kontinuita základních služeb. V připomínkovém řízení je návrh zákona, který má provozovatelům kritické infrastruktury umožnit zásah proti dronům. Odolné Česko žádá, aby byl dotažen do podoby, která chrání vybrané objekty, a aby se ochrana rozšířila z fyzického zabezpečení na kontinuitu základních služeb: dodávek vody a energie, telekomunikací, nemocnic a zásobování.
„Rusko dnes využívá řadu nenápadných kanálů, kterými peníze přesouvá na vlivové operace, nábor pachatelů i obcházení sankcí. Potřebujeme, aby parlament rychle dokončil zavedení evropských pravidel proti praní peněz a schválil dlouho odkládaný zákon o odčerpání majetku nevysvětleného původu,“ říká Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Tři legislativní úkoly
Vedle řízení a revize krizové legislativy patří do odolnosti podle výzvy i důslednější boj proti praní peněz. Je proto potřeba:
-
Dokončit evropská pravidla proti praní peněz (balíček AML). Tři implementační zákony jsou po připomínkovém řízení. Hlavní evropské nařízení AMLR bude účinné od července 2027 a do stejného data má být do českého práva převedena i většina doprovodné směrnice. Výzva žádá předložení zákonů Sněmovně bez odkladu a jejich kvalitní implementaci. Více zde.
-
Dotáhnout zákon o odčerpání majetku nevysvětleného původu. Přes takzvané průtokové účty proteklo Českem jen v letech 2020 a 2021 zhruba sto miliard korun z nejasných zdrojů a stát nemá nástroj, jak takový majetek odčerpat. Návrhy leží ve Sněmovně jako sněmovní tisky od února 2026 a je potřeba je rychle schválit. Více zde.
-
Zrychlit revizi krizové a obranné legislativy. Vláda se k revizi zavázala v programovém prohlášení, má ale trvat dvanáct měsíců a skončit sadou doporučení, teprve poté mají přijít zákony. To je podle Odolného Česka příliš pomalé, zvlášť když podklady jsou k dispozici od konce roku 2025. Výzva žádá veřejný harmonogram s milníky a jasně určenými změnami a termíny.
Jasné kroky, termíny a odpovědnost
Nic z toho nevyžaduje start od nuly. Analýzy jsou hotové, mandát existuje, podklady leží na ministerstvech. Část kroků je především otázkou manažerského řízení a jasné odpovědnosti, jiné vyžadují cílené investice a v některých případech i legislativní změny. Výzva Odolného Česka proto žádá vládu, aby do konce roku 2026 zveřejnila přehled odpovědností, termínů a stavu plnění jednotlivých kroků a aby o jejich plnění nejméně jednou za šest měsíců informovala příslušné výbory Poslanecké sněmovny a Senátu. Organizace zapojené do projektu Odolné Česko jsou připraveny poskytnout součinnost a své odborné zázemí.
„Žádáme proto vládu o jednoduchou věc: ať do konce roku zveřejní, kdo za co odpovídá, do kdy to má být hotové a jak plnění kontroluje. My nabízíme pomoc a naše odborné zázemí,“ uzavírá Lukáš Kraus.
Diskuse