Větrným elektrárnám škodí dezinformace. Chybí jim ale i politická podpora a větší zapojení místních lidí do projektů

13. 10. 2026

čas čtení 4 minuty
 20 z 21 místních referend konaných souběžně s víkendovými volbami dopadlo pro větrné elektrárny negativně. Obavy z nových projektů jsou podle Hnutí DUHA zcela pochopitelné, problém však je zneužívání těchto obav ze strany dezinformátorů. Situaci by měli vyvažovat politici, kteří budou srozumitelně vysvětlovat, že větrné elektrárny mohou přispět k naší energetické soběstačnosti a zajistit větší nezávislost na dovozu plynu. Zároveň musí projekty vznikat za účasti místních lidí a obcí, jenž budou mít podíl nejen na rozhodování, ale ideálně i na samotné investici.

>Větrné elektrárny Česko nutně potřebuje kvůli zachování dostatku elektřiny, poklesu nákladů i snížení závislosti na dovozu. Chybí však jasný postoj politiků, který kontrastuje například s přístupem polského premiéra Donalda Tuska, který prosazuje výstavbu větrných elektráren jak cestu k energetické bezpečnosti své země. Situaci negativně ovlivnil i nezvládnutý proces projednávání návrhu akceleračních oblastí, kdy se vláda odvolávala na povinnost danou Evropskou unií a nejednala s obcemi individuálně.

Referenda dopadla většinově negativně pro větrné elektrárny, přestože investoři často nabízí finanční příspěvky obci i levnější elektřinu. Kromě zmíněného vysvětlování ze strany politiků by pomohlo také větší zapojení občanů do přípravy a realizace projektů větrných elektráren. Pokud by obce a místní obyvatelé měli možnost se na nich přímo investičně podílet a těžit z jejich přínosů, mohli by je vnímat více jako příležitost pro svůj region. 

 

Dostupné vědecké důkazy dokládají, že elektromagnetické pole, blikání, nízkofrekvenční hluk ani infrazvuk z větrných turbín nemají vliv na lidské zdraví. Zdravotní zátěž způsobená spalováním uhlí, znečištěním ovzduší nebo dopady změny klimatu je podle současných vědeckých poznatků výrazně vyšší než případné negativní vlivy větrných elektráren. Například uhelná elektrárna vypustí při spalování 14 000 krát více mikroskopických částic na jednotku vyrobené elektřiny, než odletí při obrušování lopatek větrných elektráren. Větrné elektrárny mají na svědomí 15x méně úmrtí ptáků než fosilní elektrárny, které faunu ohrožují hlavně těžbou paliv, otravami a přímými střety s infrastrukturou. Dopady větrných turbín na ptáky a netopýry se navíc dále minimalizují správným umisťováním mimo migrační trasy a nocoviště, vypínání v citlivých obdobích nebo využitím senzorů pro jejich automatické zastavení.

 

Ve veřejné debatě o větrné energetice se také objevují tvrzení, která vytvářejí dojem, že Českou republiku měla pokrýt rozsáhlá síť větrných elektráren bez ohledu na krajinu a místní obyvatele. Například akcelerační oblasti (kde jsou podmínky pro větrné elektrárny naopak omezující), pokrývají 0,38 % území republiky.  Vymezení oblasti navíc neznamená, že bude celá zastavěna větrnými turbínami, ani že se v ní automaticky uskuteční každý investiční záměr. 

 

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: 
„Výsledky víkendových referend byly zcela jistě ovlivněny šířením dezinformacím na jedné straně a pasivitou politiků ve vysvětlování potřebnosti nových zdrojů energie na straně druhé. S takovou bude Česko dál zaostávat v modernizaci energetiky a hrozí i nedostatek proudu a nekonkurenceschopné ceny. Větrné elektrárny jsou z hlediska ekologických organizací šetrnější, než fosilní paliva. A i dle vládních plánů jsou nutnou součástí energetického mixu pro příští roky, neboť vyrábí v noci i v zimě levnou elektřinu. Lidé rozhodně mají právo mluvit do dění kolem sebe. Proto vidíme cestu v ještě hlubším zapojování místních lidi nejen do připomínkování, ale také přímo do investic, aby jim přinášeli v budoucnu příjem."

 

0
Vytisknout
235

Diskuse

Obsah vydání | 13. 10. 2026