Metoda Housing First je úspěšná skoro po celém světě. V Česku jí pohrdají

17. 9. 2026 / Pavel Veleman

 
            Přiznám se, že z počátku i z mojí strany zde byla určitá nedůvěra. Často mi vadil místy až ideologický nátěr prvních propagátorů, takový průmysl zabydlování, který zázrakem vše vyřeší. 

            Často velká byrokracie uvnitř projektu a hlavně důrazné neupozorňování politiků, že se jedná v ČR spíše o menšinovou cestu (nájemní bydlení v Praze je nejvíce nedostupné v celé Evropě). Nelze si ani vteřinu myslet, že bez skutečně funkční, systémové, sociální politiky (bytový problém je jeho důležitou součástí) a jejíž neexistence vytlačuje masivní počty lidí mimo byt, lze touto touto metodou zamezit veškerému bezdomovectví.

            Byla velmi podobná mé případové práci s klienty a mojí filosofii kritické sociální práce v praxi. 

            A hlavně: Naprosto nečekaně nastupuje tak dlouhou dobu nepoznaná radost z úspěchu,  záchrany života, kterou vlastně nikdo z nás sociálních pracovníků vlastně nečeká. 

            Klienti s toxickými, duševními, rasovými, pochopitelně ekonomickými problémy opravdu v bytě "rozkvetli." Bez útlaku, bez donucování, pouze s laskavou důsledností v miniaturním týmu, kde každý měl svoji úlohu a vše fungovalo ve vztahu až přátelském. Dokonce mám pocit, že i moje přítomnost zde nehrála velkou roli.

            Opravdu se dařilo zabydlet člověka s letitým návykem k těžké droze. Ženu s těžkou schizofrenií. Dvojici, žijící dlouhá léta na ulici. Mladou romskou rodinu, která zažila v novém bytě rasistický atak. Spolupracující úředníci, ano také členové týmu velmi dobře věděli, k jakému toxickému nacistovi (soused) posílají dva malé kloučky... V režimu H.F. v obecním bytě nakonec úplně v klidu dožil tzv. Maďar, o kterém jsem zde před lety psal, člověk s dvaceti lety kriminálu v zádech, jediné problémy opět sousedy vyvolaný rasismus...A tak bych mohl pokračovat! 

            Často to bylo až neuvěřitelné, jak byt až zázračně zafungoval. Tehdy jsem opravdu poznal z vyprávění těchto klientů mnohdy i snad sami před sebou skrývanou skutečnou hrůzu ulice, kde každý člověk, oslabený,  zažívá obrovské bezpráví, násilí, stres, brutalitu až biologického přežití. Bez sebemenší ochrany třeba Policie ČR, stáváte se člověkem bez jména (nepřizpůsobivý), na kterém je vše prakticky dovoleno... A teď najednou možnost bytu, ochrany před každonočním znásilněním, okradením, fyzickým násilím, ponižováním... 

            Proč však tento přístup má zrovna v ČR tak velké politické problémy, že se nakonec od této cesty veřejně distancuje i jedna z nejvíce prosociálních političek, které jsem poznal v době jejího vstupu do komunální politiky v Praze 10, paní V. Žolčáková?  

            Dodnes jsme například společně finančními podporovateli "Platformy pro sociální bydlení", kde tento způsob práce s lidmi na ulici je naprosto primární. Zůčastnili jsme se společně demonstrace právě proti politice MHMP a radní pro bytovou a sociální oblast A. Udženie z ODS, která dělala celé čtyři roky vše pro to, aby systém selhával např. sestěhováváním klientů do jednoho místa, omezováním a zasahováním do jasně určené metody H.F., čímž účelově likvidovala v očích veřejnosti tento projekt. 

            Dát této političce sociální oblast s bydlením do gesce je jako pustit lasičku do kurníku. Naprosto potom nikoho nepřekvapí konečný výsledek její mediální práce na diskreditaci H.F. Že však Piráti a jmenovitě radní Zábranský se na tuto cílenou likvidaci jeho vlastní práce tiše dívají a mlčí, to právě ukazuje politickou slabost a toxicitu i  tzv. slušných politiků. Několik politických jednotlivců s podobným přístupem, jsem potkal i na Praze 7 (např. J. Hurlle, radní pro sociální oblast Prahy 7)

            Paní zastupitelka V. Ž. vám bude tvrdit, že důvodem této změny je velmi militantní SPD s  "místním vůdcem Čížkem", který snad metaforicky vypadl z knihy "Historie československého fašismu v Čechách a na Moravě" na Praze 10. 

            Ne, s ním opravdu nemá cenu diskutovat. V tomto má každý demokrat jasno. Proti jeho politice se lze jen tvrdě vymezit a ten věčný ústupný kompromis (musíme projekt H.F zastavit, aby nevyhrál volby), to je paradoxně přesně ten český, ustrašený postup, kdy vám toxičtí politici nakonec určují vaši vlastní agendu...Skoro čtyřicet let již toto děláme, věčnými alibistickými kompromisy prý čelíme ještě horšímu zlu, až jsme si to brutální sociální zlo ve státě vybudovali sami...

            Politici typu Veroniky Žolčakové však ješté rádi vytěsňují fakt, že ona sama měla z pozice vedoucí bytové komise v době nástupu na MČ Praha 10 na výběr mezi podporou velmi zapálených, několika sociálních pracovníků a pracovnic, kteří opravdu za projektem H. F. stáli a politicky byla také situace nakloněna přes starostku a senátorku paní Chmelovou k této činnosti. Nakonec ji ani jedna k opravdové změně ppolitiky v "Zátoce sviní" nevyužila...

            Stejně, jako vedoucí sociálního odboru Prahy 10, zvolila taktiku nedělat si osobní potíže bojem za klienty a ustoupit vším prosociálním pohrdajícím carům a carevnám z ostatních odborů. A tak se i paní zastupitelka nakonec přidala na stranu těchto lidí, kteří ji za odměnu celý projekt H. F. s dalšími úředními pomocníky (a že jich na každém úřadu je) zničili.
             
            H.F. společnými silami zcela vykuchali nejen špatným nastavením vstupních podmínek, ale zejména díky každodenní šikaně a útlaku těchto klientů a nás, sociálních pracovniků jako sociálních romantistů (termín vedoucí socialního odboru paní Blanky Vildové).

            Na Praze 7 jsem zažil naprosto podobný přístup, jen v jiných kulisách. Zde vládne až patologický strach z reakce SVJ, který prakticky zde řídí vše, maličká skupina prosociálních politiků kolem opět lidsky slušného člověka, radního pro sociální oblast J. Hurrleho, je zatlačena do  bezvýznamnosti a opět vládne (stejně jako na Praze 10) tvrdá skupina carů a careven, kterým je se lepší vyhnout....

            Pomocí vstupních kaucí,  vymáhání i sebemenších nedoplatků a tvrdého postoje (opět opresivního až s rasistickým přístupem ke klientům) od samého začátku zde (stejně jako na Praze 10) není možné dodržovat základní principy H.F. 

            Týmy sociálních pracovníků jsou často jediné, které přejí klientům úspěch a pakliže nastane sebemenší problem, následuje proti metodě H.F. frontální útok. 

            Sociální odbory, které mají v DNA podřízenost, zbabělost a servilitu, se dopředu řídí heslem, toto může být průšvih, a tak hrají desítky let pokryteckou hru. 

            Ano, až k takové absurdní šikaně dochází na municipalitách, pakliže se snažíte pouze prosazovat to, co sama municipalita svým občanům slíbila.

            A v takovéto atmosféře naprosté myšlenkové samoty a opuštěnosti dělejte takto obtížnou práci. 

            Končí to pochopitelně emočním vysílením, vyhořením, zdravotními problémy spojené s depresí, nespavostí...A nakonec vás ještě označí za viníka a blázna...Dobře mi tak! 

            Toto jsou podle mé osobni zkušenosti ty hlavni příčiny, proč prakticky ve většině zemích Evropy, o USA s Kanadě ani nemluvím, lze tento způsob sociální práce úspěšně aplikovat.

            Nejde pracovat s tak složitými klienty, pakliže nemáte k dispozici podporu společného týmu...Tady je opět vidět, jak moc nám schází silná komunitní, odvážná, sociální práce, která je schopna si vynutit podmínky k práci s klienty (viz USA). 

            Antihumánnost a sociální brutalita politiků, úředníků a veřejnosti v zemi, kde lidí na ulici dosahuje opravdu rozměru sociální katastrofy a kteří dnes již jsou zcela ve vleku hlasů majitelů bytů, kteří si až toxicky hlídají cenu své nemovitosti, jako jedinou záchranu nepropadnutí se do chudoby, vede k toleranci již opravdu postupnému  vytvoření oplocených lágrů (např. Svitavy), kam se budou lidé z ulici vozit a kde se spíše v režimu, který se podobá vězeňskému, budou lidé převychovávat ...Nejen SPD to má ve svém programu.

            Svádět tak vlastní politickou zbabělost vůči tlaku municipalit na funkční, komplexní, sociální politiku státu, která jediná je dokáže zabránit probíhající apokalypse předčasně zničených životů, na podporovatele a sociální pracovníky pracující s klienty v režimu "Housing First", kdy prý náš neúspěch této metody vede k radikalizaci stran typu SPD, je takto účelově vytržená obhajoba vlastní konformity v  kontextu velmi slabých, ústupných, teflonových politiků, kterých jsou plné radnice a který mají, jak jsem osobně poznal takřka vždy, na pořadu dne svůj osobní, úzce k své rodině zaměřený profit zlepšení životního standartu...

            Září 2026, stále více zbytečné volební urny jsou opět technicky vzorně nachystány ve školních třidách, volební lístky již se kompletují...Ten povrch, zdání profesionality, technicismus...Ten nám nakonec jako jediný z toho "svátku demokracie"zůstal...

            "Jak smutné a směšné", řekla by paní Dallowayová...