Ukrajina zahájila další útok drony na ruská ropná rafinérská zařízení

10. 8. 2026

čas čtení 6 minut

 

Volodymyr Zelenskyj uvádí, že útoky na tato zařízení přímo souvisí s vyvíjením většího tlaku na Moskvu

12 mrtvých a 39 zraněných při zintenzivnění ukrajinských útoků na ruská ropná rafinérská zařízení

Ukrajinský útok dronem na město Nižnekamsk v ruském Tatarstánu si vyžádal 12 mrtvých a 39 zraněných, uvedly ruské úřady.

Ve městě, které leží asi 1 000 kilometrů uvnitř Ruska, se nachází významná ropná rafinérie, jejíž zařízení jsou již dlouho terčem ukrajinské armády. Ukrajina tento objekt již dříve zasáhla v červnu.

Rusko uvedlo, že sestřelilo 456 ukrajinských dronů, aniž by upřesnilo, kolik z nich dosáhlo svých cílů.

Ve svém pravidelném večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli uvedl, že pokračující útoky na ropné rafinerie přímo souvisejí s vyvíjením většího tlaku na Moskvu.

„Jediným důvodem, proč to stále pokračuje, je neochota Ruska ukončit tuto válku,“ řekl.

Agentury uvedly, že šlo o jeden z nejničivějších útoků Kyjeva od začátku plnohodnotné války v roce 2022.


Španělsko zavede dočasné hraniční kontroly návštěvníků z Itálie

Italské úřady jsou tímto krokem frustrovány, přičemž italský ministr zahraničí jej označil za „zcela nepřijatelný“, jelikož turisté čelili zpožděním na hranicích.

 

Ukrajinská armáda potvrdila údery na ropnou rafinerii v ruském Tatarstánu

Mezitím ukrajinská armáda potvrdila, že v noci zasáhla ropnou rafinerii Taneko v ruském Tatarstánu, a dodala, že v areálu byl zaznamenán požár, informovala agentura Reuters.

Z ropné rafinerie stoupá kouř po útoku, který podle úřadů provedl ukrajinský dron v rámci rusko-ukrajinského konfliktu, v Nižnekamsku v Tatarstánu v Rusku. Fotografie: Sociální sítě/Reuters

Frederiksenová a Meloniová podepsaly společné prohlášení o boji proti nelegální migraci a „ochraně“ evropského „křesťanského kulturního dědictví“

 

Dánská premiérka Mette Frederiksenová zveřejnila provokativní společné prohlášení s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, v němž se zavázaly „chránit“ to, co označují za evropské „křesťanské kulturní dědictví“.

Prohlášení obou lídrů, zveřejněné na Facebooku spolu s fotografií, na níž se obě usmívají vedle sebe, uvádí, že očekávají od lidí z jiných zemí, že budou „respektovat evropské hodnoty“ a „nebudou nám vnucovat způsob života, který nechceme“.

K tomuto kroku došlo poté, co Frederiksenová, předsedkyně středolevicových sociálních demokratů, a Meloniová, předsedkyně krajně pravicové strany Bratři Itálie, teprve nedávno spojily síly, aby vyvinuly tlak na Španělsko v souvislosti s Ceutou.

Úcta k našim zákonům musí jít ruku v ruce s úctou k evropským hodnotám,“ napsaly v dnes zveřejněném prohlášení. „To platí pro nelegální migranty, ale také pro miliony cizinců, kteří legálně žijí v našich zemích a v Evropě.“

Podpisem „Giorgia a Mette“ dodaly:

„Obě uznáváme křesťanské kulturní dědictví Evropy a chceme ho chránit. Očekáváme, že ti, kdo přicházejí do našich zemí a chtějí si v Evropě vybudovat domov, budou respektovat evropské hodnoty a nebudou nám vnucovat způsob života, který si nepřejeme.“

S vědomím svých rozdílů píší: „Víme, že mnoho lidí se nad naším partnerstvím pozastavuje. Pocházíme z velmi odlišných politických prostředí.“

Dále však uvádějí, že jako „jediné dvě ženy v čele vlád v EU“ je „spojuje touha starat se o Evropu. Nebudeme akceptovat nekontrolovanou migraci do Evropy.“

S tvrzením, že „nikdo nemůže popřít, že nelegální migrace má negativní dopady na naše společnosti“, uvádějí, že plánují zřídit „odjezdová centra ve třetích zemích“ a „další inovativní řešení mimo Evropu“.

Jejich slova jsou nejen známkou možného směřování evropských lídrů v přístupu k imigraci, ale budou mít také silný dopad na domácí politickou scénu v Dánsku, kde sílí islamofobie.

Svědčí to také o tom, že Frederiksenová se stále více přiklání k pravicové imigrační politice – a to navzdory tomu, že vede nedávno vytvořenou levicově orientovanou koalici –, která se ukázala jako vlivná v severských zemích i mezi politiky Labouristické strany ve Velké Británii.

Rusko kritizuje „teroristický“ útok na Nižnekamsk a zahajuje trestní vyšetřování

V reakci na noční údery na Nižnekamsk ruští vyšetřovatelé uvedli, že zahájili trestní řízení v souvislosti s tím, co označili za teroristický útok, a ve svém prohlášení uvedli, že Ukrajina zaútočila na obytné oblasti a že mezi zabitými civilisty bylo i dítě, informovala agentura Reuters.

Šéf ruského regionu Tatarstán, Rustam Minnichanov, vyhlásil období smutku, uvedl ve svém prohlášení na Telegramu starosta Nižnekamska Radmir Belyjajev. Útok zasáhl regionální ropnou rafinérii, která patří k technologicky nejvyspělejším v Rusku, informovala ruská média.


Ruská centrální banka vyzvala banky, aby poskytly podporu podnikům zasaženým útoky na sklady

Ruská centrální banka doporučila věřitelům, aby podpořili podniky zasažené ukrajinskými útoky na logistická centra a sklady, jak vyplývá z dopisu banky zveřejněného v pondělí, o kterém informovala agentura Reuters.

Postižené podniky by měly mít možnost požádat o restrukturalizaci svých úvěrů, uvedl regulátor.

Od 18. července bylo Ukrajinou napadeno nejméně 20 skladů patřících ruskému internetovému prodejci Wildberries.

Podle Ukrajiny má být v Rusku nasazeno až 50 000 severokorejských vojáků

50 000 severokorejských vojáků bude nasazeno v Rusku, uvedl Volodymyr Zelenskyj, přičemž vyzval Jižní Koreu, aby poskytla podporu ukrajinské protivzdušné obraně.

Jedná se o nárůst oproti odhadovaným 30 000, které ukrajinský prezident oznámil v červenci.

Kyjev údajně objevil na území Ukrajiny několik severokorejských raket, uvedl.

„Je naprosto jasné, že Severní Korea bude i nadále rozšiřovat své zkušenosti v oblasti moderního válčení, získávat licence od Ruska a přijímat od něj nejrůznější vojenské prostředky.“

Pět mrtvých po ruském útoku na ukrajinskou Charkovskou oblast

Mezitím při ruském útoku na ukrajinskou Charkovskou oblast zahynulo nejméně pět lidí, uvedla regionální prokuratura.

„Dne 10. srpna provedly ruské síly masivní dělostřelecký útok na obytnou část vesnice Bugaivka v okrese Čugujiv. V důsledku nepřátelského útoku byly zničeny různé domy. Pět lidí bylo zabito,“ uvedla prokuratura 


Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
172

Diskuse

Obsah vydání | 10. 8. 2026