Ivana Tykač a jejich služebnictvo radí, jak přežít důsledky jejich vlastní toxicity... ČT tomu dělá reklamu
14. 6. 2026 / Pavel Veleman
čas čtení
7 minut
"Nie sme zlí, nie sme zlí...Záleží, záleží, záleží na tom ako žiť...Podla tvrdých právd..."
(Jožo Ráž, Boris Filan, 1982)
Tak
jsme se dozvěděli zásadni výstupy skupiny SOLVO (Ivana Tykač, poradkyně
premiéra Babiše, jeji dcera Olga Chabr Grillová, výrazná postava
českého byznysu a filantropie, Jan Chabr, zeť I.T.,výrazný pražský
komunální politik, Alexander Braun, žije v USA, ale každou chvíli lítá
do Česka, kde pomáhá korporátním i politickým klientům, Marek Prchal,
patrně nejznámější český marketér, Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB,
současný hlavní ekonom Generali CEE Holding, predseda dozorči rady
Generali České pojišťovny, místopředseda dozorčí rady DR Moneta Money
Bank ...).
Jaroslav Hašek se chechtá ze záhrobí.
On už vše podstatné nám navždy napsal a my tu metafyzickou blbost jako hlavní zdroj naší energie jen doplňujeme o další hovadiny.
Zdá se, že česká oligarchie začala být brutálně arogantní, objevila v sobě pud výchovy, oligarchické státotvornosti, touhu po edukaci a disciplinaci prekarizovaných...
Je-li to k pláči nebo k smíchu, nevím...
Tak třeba se zde píše:
1. Je třeba podpořit natalitu v Česku... Maďarská cesta, Tünde Bartha s matkou šesti dětí paní Tykač se vloží do agitace zvýšené natality...
Zde je několik nápadů:
2. Bytů je podle Tykač dostatek, jen lidé moc zpychli a chtějí moc velké byty, sděluje největší pražská spekulantka s investičními byty.
3. Je nutné se uskromnit, sděluje člověk, který přehazuje miliardy vidlemi.
4. Bezdětní lidé mají jít do starobního důchodu nejdříve v 72 letech, lidé bez dětí nemají nárok na předčasný důchod...
Ta neuvěřitelná brutalita tvrdého trestu každého, kdo nezapadá do jejich vymyšlených scénářů, to je základem myšlení těchto lidí.
A proto NIKDY nemohou být našimi partnery v sociální oblasti
5. Kratší školní docházky, fabrika nebo montovna v 15 letech volá, holoubkové! Číst a psát se naučíte ve školce a nic jiného v techno feudalismu nebudete potřebovat.
Za mojí osobu jsou to jsou s dovolením všechno přes neuvěřitelnou aroganci vlastně jen manýristické zajímavosti, které odvádějí pozornost pravě od toho podstatného.
Tykač a spol. právě těmito zástupnými, nechutně asociálními jednotlivostmi nechce pustit druhé do diskursu.
Nenechme se vtáhnout na toto hřiště diskursu oligarchického blázince a chtějme odpovědi na zásadní otázky této (umělé) krizovosti:
A. Bytová politika s inspirací Vidní, stačí několik čísel, průměrný plat v Rakousku kolem 110 000 Kč, v ČR 50 000 Kč, pronájem bytu na dobu neurčitou (zákonná podmínka, která umožňuje skutečně dodržovat zákonnou valorizaci výše nájemného), ve Vídni je činže v průměru o 5000 Kč nižší než v Praze (v Praze pronájem na dobu určitou, prodlužovaný často po šesti měsících nebo po roce, čímž se byt stává vlastně ubytovnou), se zcela tolerovaným obcházením občanského zákoníku, kde je maximálně popsán limit na zvýšení nájmu, avšak toto lze uplatnit pouze v situaci nájemní smlouvy na dobu neurčitou, což kromě historických smluv již není prakticky možné ani v obecních bytech.
B. Udržení průběžného důchodového piliře, jako naprosto primární, geniální strategie, kdy vám inflace, devalvace měn, krach fondů... nepřivádí do neřešitelné situace miliony občanů.
C. Zdroje opravdu jsou, stačí upravit daňovou zátěž, zvednout daň z majetku, shodnout se na dani z dividend, začít danit nadnárodní společnosti, omezit daňové ráje.
D. Udržet ve zdravotním systému pojištění všechny zdravotní obory (vyvedení stomatologie nemusí být poslední).
A opravdu trochu naděje: Vše je již vlastně vymyšleno, lidé jako Daniel Prokop a jeho tým jsou připraveni na značkách. Jen to politicky zvednout?
Není zde však, kdo by to téma...
Paní Ivana Tykač si dlouhá léta vodí na krátkém vodítku hlavni reportérku veřejnoprávní televize v oblasti sociálně/zdravotní Leu Surovcovou, která propaguje přes Českou televizi obědy, na kterých paní Tykač ještě vydělává, má piár od ČT a generální ředitel ČT chodí k Tykačům do bytu se radit co dál...
Její reportáže jsou přesně ten typ pozitivní, sociální žurnalistiky, která nikdy nejde skutečně do střev systému, nikomu z mocných také nikdy nevadí a ze sociální práce dělá takovou spíše komunitní dobročinost pro paničky ve svých šatnících...
To je zcela překonaný model sociální prace , který nás vrací někam do 19. století.
Tento typ žurnalistiky, který je absolutně neinformován o evropské sociální, kritické tradici se zaměřuje na novodobou charitativní činnost jakona hlavní pomoc. Čerpá z amerického modelu náboženských komunit, které však v Česku nejsou...
Je to taková instantní kuchařka na život v utrpení, které vydržíš, jelikož nejsi sám a lidé kolem tebe tI pomohou, nic jiného není možné:
Vezmeš individuální příběh lidského neštěstí, který je opravdu děsivý, leč již výběrem jednotlivce a zpracováním tématu, který individualizuješ, si zajistíš přízeň nejen systémové moci, ale i většinového diváka.
Vše zamícháš s osobním pozitivismem a hlavně musíš sledující diváky přesvědčit, že toto jsou ti dobří chuldí, ti dobří nemocní.
Žádné špíny, fetky a opilci a věřte tomu, že žádné oko nezůstane suché.
Ta propojenost této "miliardářské filantropie" se současnou i bývalou Českou televizí má v sobě na první novinářské oko neuvěřitelné mocenské prvky až absurdního ovládání těchto rodin.
Opravdu, jak paní Surovcová, tak Fridrichová (věnoval jsem se jejímu neuvěřitelně servilnímu rozhovoru s další miliardářkou/filantropkou M. Bakala ve svém textu z 10.6. 2026 v BL, Nora Fridrichová a Michaela Bakala...) to jako zkušené profesionálky nemohou nevidět.
Nějak se nám vše časově propojuje...Že by reálná varianta oligarchického modelu uzavřené společnosti v praxi? Nevím...
Tak například novinářskou "Cenu chudoby" za nejlepší reportáže s touto tematikou (pochopitelně opět pod záštitou pana prezidenta) nezíská například Deník Referendum a její skvělý (ženský) tým terénu, který ve svých reportážích komplexně propojuje sociální vyloučení, devastaci životního prostředí a toxicitu podnikání právě u "miliardářské filantropie."
Ani redaktor deníku Alarm Standa Biler, odhalující obrovskou nemravnou vypočtavost paní Tykač právě s obědy pro chudé děti,
ale cenu získává právě paní Les Surovcová, která se stala nejspíše obětí této hry paní Tykač...
Tykač nebo Bakala opravdu nejsou partnery v diskusi o sociální politice. V tomto jsou naprosto ve stejné pozici jako pan Turek na MŽP.
A pakliže si tuto jasnou pravdu neuvědomí novinářky "veřejnoprávní školy" Nora Fridrichová nebo Lea Surovcová, bohužel i ony se stávají součástí tohoto oligarchistického zvěřince.
Život je úplně jinde, než v této pidi bublině soutěže věčných přehazovačů jejich zbytečných miliard a ještě zbytečnějšího servisu.
775
Diskuse