Po uzavření Hormuzského průlivu, přes který proudí 20 % světových dodávek ropy a plynu, ceny pohonných hmot strmě vzrostly. V Česku ropné společnosti jen za uplynulý měsíc inkasovaly za pohonné hmoty o 63,7 milionu korun denně více. Na úrovni EU to za březen představovalo celkem 2,5 miliardy eur dodatečných zisků. Vyplývá to ze studie zadané Greenpeace Německo, která rovněž upozornila, že navýšení marží u nafty v Česku odpovídalo úrovni zemí s vyšší kupní silou a bylo výrazně vyšší než v ostatních zemích našeho regionu. Vláda reagovala zastropováním marží a snížením spotřební daně na naftu.

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: „V době, kdy veřejné rozpočty čelí tlaku a znovu rostou nejistoty spojené s cenami energií a vývojem ve světě, je klíčové hledat nové, ideálně stabilní zdroje financování. Takovým zdrojem by mohla být trvalá daň z nadměrných zisků. Jde o jednu z cest, jak tyto prostředky spravedlivě vrátit zpět společnosti — jsou to totiž běžní lidé, kteří na vysoké ceny energií a pohonných hmot doplácejí v první řadě. Z vybraných peněz by v dlouhodobém horizontu mohla být financována také opatření ke snižování naší závislosti na fosilních palivech a k budování odolnosti Česka vůči dalším krizím."

Po ruské invazi na Ukrajinu měl evropský solidární příspěvek vynést přes 73 miliard eur. Nakonec bylo vybráno jen přibližně 26 miliard. Také v Česku se vybralo méně, než se původně odhadovalo: nadnárodní skupiny jako EPH přesunuly zisky do zahraničí ještě před vstupem daně v platnost. Příčina byla systémová — každý stát zavedl daň jinak, vznikly mezery a firmy je využily. Toto selhání dokumentuje nová studie ekonomů Miroslava Palanského (FSV UK) a Tijmena Tuinsmy (Tax Justice Network), vypracovaná pro Greenpeace ČR na základě dat české Finanční správy.

Greenpeace vládě doporučuje trvalou, systémově ukotvenou daň — ne jen dočasné krizové opatření. Při sazbě 60 % by v energetickém sektoru vynášela 2,2 až 2,3 miliardy eur ročně, při plošném zavedení až 9 až 10 miliard eur. Peníze by se měly využít k úlevě domácnostem zasaženým zdražením energií a k podpoře energetické nezávislosti Evropy. Podmínkou je to, k čemu nyní Brusel směřuje: povinné vykazování zisků podle zemí a koordinovaný postup na úrovni EU. Bez koordinace bude příští daň stejně děravá jako ta minulá. Další příležitostí ke sjednocení postupu v oblasti spravedlivého zdanění je také proces na půdě OSN — takzvaná UN Tax Convention.