Proč je případná Trumpova blokáda íránských přístavů odsouzena k nezdaru

13. 4. 2026

čas čtení 2 minuty

Co se týče Trumpovy hrozby uvalit na Írán námořní blokádu, jsem v tomto ohledu skeptický, píše na X Trita Parsi.

1. Vytlačení další ropné produkce z trhu, zejména té, která se v současné době dostává z Perského zálivu, vyvolá prudký růst cen ropy. Tržní cena ropy se přiblíží své reálné hodnotě, která by měla činit kolem 150 dolarů za barel. Následkem toho dojde k dramatickému nárůstu inflace v USA. Právě snaha tomuto zabránit byla důvodem, proč se Donald Trump před uzavřením příměří ocitl v situaci, kdy neměl žádné možnosti, jak tento konflikt eskalovat. A stále je nemá.

2. Zastavení tankerů přepravujících íránskou ropu by nebylo jen eskalací vůči Íránu, ale také vůči klíčovým odběratelům, kteří íránskou ropu kupují, mezi něž patří Čína, Indie a další asijské země. Pochybuji, že je Trump na takovou eskalaci připraven, obzvláště s ohledem na nadcházející summit v Pekingu.

3. To platí i pro postih zemí, které s Íránem vyjednaly mýtné za průjezd průlivem. Patří mezi ně Pákistán, který jednání hostil.

4. Případná americká námořní blokáda by navíc zvýšila pravděpodobnost uzavření Rudého moře ze strany Húsíů. To by z trhu odstranilo dalších 12 % globální ropné produkce. Za takové situace by cena ropy dosáhla hranice kolem 200 dolarů za barel.

Do konce příměří zbývá asi devět dní. Jelikož žádná ze stran výslovně neprohlásila, že jednání nebudou obnovena, ani že příměří je mrtvé a skončilo, měly by být všechny tyto kroky považovány za taktiku a výhrůžky v rámci vyjednávání.   

Nebylo by překvapivé, kdyby Trump tyto výhrůžky brzy odvolal – možná ještě před pondělním otevřením trhů – a oznámil nové kolo jednání.

Pokud USA v Islámábádu skutečně trvaly na nulovém obohacování, což zpočátku nebyla Trumpova, ale spíše izraelská priorita, pak budou příští jednání odsouzena k neúspěchu – stejně jako jednání v květnu 2025 ztroskotala poté, co Trump převzal izraelskou červenou linii.

Přesto si nemyslím, že to nutně povede k návratu k válce. Pravděpodobnějším scénářem je nový, nevyjednaný status quo, v němž si Teherán udrží kontrolu nad Hormuzským průlivem, ale nezíská žádné zmírnění sankcí, zatímco USA se z války stáhnou. Otázkou zůstane, zda Izrael bude ve válce pokračovat sám.

 

Celý příspěvek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
375

Diskuse

Obsah vydání | 13. 4. 2026