Nejvyšší vojenští představitelé Německa a Velké Británie volají po znovuvyzbrojení Evropy

18. 2. 2026

Na konci Mnichovské bezpečnostní konference německý generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer a náčelník štábu britských ozbrojených sil Richard Knighton vyzvali otevřeným dopisem k většímu zbrojení. Poprvé byl publikován britskými novinami "The Guardian" a "Weltem". Jako generální inspektor je Breuer nejvyšším vojákem Bundeswehru. Nedávno ho také Spolková republika Německo nominovala jako kandidáta na nejvyšší post ve Vojenském výboru NATO.

Pozadím tohoto vyjádření jsou každodenní náznaky, že se Rusko stále více vojensky orientuje proti Západu. Nebezpečí války s jedním ze států NATO roste. Článek 5 smlouvy NATO stanoví případ aliance, podle kterého útok na jednoho partnera zavazuje druhého k poskytnutí pomoci. "Historie nás učí, že odstrašení selhává, když odpůrci cítí nejednotu a slabost," stojí v dopise. Pokud by Rusko vnímalo Evropu tímto způsobem, mohlo by to působit jako povzbuzení k rozšíření agrese na Ukrajinu.

Evropa by měla být schopna vyrábět vlastní obranné prostředky

Výzva vojenských náčelníků není zaměřena pouze na instituce a vojáky. Obrana "je úkolem pro každého z nás," pokračuje dopis. Informováním občanů o hrozbě chtějí Breuer a Knighton podpořit porozumění při rozhodování, říkají. Mimo jiné jde o největší nárůst výdajů na obranu od konce studené války: loni bylo rozhodnuto, že v budoucnu musí 5 % HDP všech členských států NATO směřovat do obrany a bezpečnosti.

Kromě toho chtějí Německo a Velká Británie navázat na dohodu Trinity House z roku 2024 a prohloubit spolupráci. Německý kancléř Friedrich Merz oznámil na Mnichovské bezpečnostní konferenci, že vede jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o možném připojení k francouzskému jadernému deštníku. "Svoboda už nemůže být považována za samozřejmost," řekl spolkový kancléř.

Breuer a Knighton také varují, že Evropa musí být schopna v budoucnu udržitelně vyrábět obranné prostředky – "tempem, které vyžadují moderní konflikty". Evropská unie poskytuje na tento účel 150 miliard eur v rámci iniciativy "Bezpečnostní opatření pro Evropu" (SAFE).

Zdroj v němčině: ZDE