Univerzalismus OSN je v multipolárním světě zastaralý

14. 11. 2025

Loni v září, ve stínu eskalujících globálních krizí – od drtivé patové situace na Ukrajině po humanitární katastrofu v Gaze – svolala Organizace spojených národů další Valné shromáždění. Světoví lídři se sešli v New Yorku a pronesli projevy — některé ostré, jiné emotivní — o míru, lidských právech a udržitelném rozvoji.

To je OSN v roce 2025: orgán, který se snaží splnit své zakládající poslání "zachránit lidstvo před peklem", slovy svého druhého generálního tajemníka Daga Hammarskjölda, a "spojit lidi", jak nedávno prosazoval papež Lev XIV. Fórum redukované na univerzalismus – paralyzované vetem a byrokracií, zatímco v regionálním multilateralismu vzkvétá skutečná akce.

Regionální a meziregionální uskupení, jako je Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO) a BRICS, se vynořují jako nové globální laboratoře. Nahradily OSN jako místa multilaterální spolupráce. Prostřednictvím těchto institucí velmoci jako Čína a Rusko v tichosti budují nové finanční modely a modely kybernetické bezpečnosti.

Získávají tak významné slovo při utváření nového globálního řádu. Během zářijového summitu SCO v Tchien-ťinu Peking vychvaloval svůj nový multilaterální plíživý podnik: Iniciativu globálního vládnutí. Mezitím Spojené státy, které stále pohlížejí na OSN spíše jako na přítěž než jako na výhodu, zůstávají zapojeny do stávající instituce.

OSN, která se zrodila z popela 2. světové války, byla vytvořena jako strážce lidstva: předcházet válkám, povzbuzovat spolupráci a podporovat spravedlnost. Přesto o osm desetiletí později čelí strukturálním trhlinám a krizi legitimity.

Země globálního Jihu odsuzují zaujatost Západu, zatímco velmoci využívají veta k beztrestnosti. Rada bezpečnosti, ovládaná vítězi z roku 1945, je na mrtvém bodě. Ruská invaze na Ukrajinu přináší pouze vetované rezoluce. Izraelské operace v Gaze se změnily v další veta. Klimatické závazky na COP končí v dokonale nezávazných slibech.

Kontrast s dynamikou regionálního multilateralismu nemůže být více skličující. Tyto bloky – menší, sladěné, rozhodné – se vypořádávají s hrozbami, kterým OSN nedokáže čelit. Otázkou není, zda OSN selhala; jde o to, zda se uprostřed krajiny geopolitických regresí a snížených očekávání stala zastaralou – reliktem hlásajícím ideály "jednoho světa", zatímco pružnější bloky utvářejí nový světový řád.

Od roku 2022 NATO nalilo na Ukrajinu více než 200 miliard dolarů, cvičilo vojáky, dodávalo munici a odstrašovalo ruskou eskalaci. Washingtonský summit v roce 2024 rozšířil členství o Finsko a Švédsko a zvýšil výdaje na 2 % HDP, čímž posílil postavení Evropy. Zbývajících 12 mírových misí OSN mezitím chřadne, je podfinancovaných a nedostatečně vyzbrojených a hrozí jim pomalý zánik a bezvýznamnost.

Ekonomie vypráví podobný příběh. Evropská unie se svým jednotným trhem se 450 miliony obyvatel se pyšní největším obchodním blokem na světě. Euro stabilizuje 20 ekonomik; fond NextGenerationEU vyplatil 800 miliard eur na ekologickou a digitální transformaci po pandemii COVIDu. Obchod v rámci EU dosahuje 60 % celkového objemu obchodů členských států, což výrazně převyšuje globální průměr.

Blok ASEAN, který se rozprostírá v různorodé jihovýchodní Asii, podepsal Regionální komplexní ekonomické partnerství (RCEP) – největší světovou obchodní dohodu – která snižuje cla a zvyšuje HDP o 2,5 % ročně.

Kontinentální iniciativa Africké unie pro volný obchod sdružuje 1,4 miliardy lidí a předpokládá se, že do roku 2035 zvýší příjmy o 450 miliard dolarů. Tyto bloky fungují bez patové situace veta a rozsáhlých debat, které brzdí OSN, a nabízejí rozhodnější reakce na bezpečnostní a ekonomické výzvy.

Minilaterální skupiny – tyto ad hoc "kluby ochotných" – dále ilustrují preferenci flexibilních, zájmově orientovaných koalic před univerzálním přístupem OSN. Quad (USA, Japonsko, Indie, Austrálie) čelí Číně v Indo-Pacifiku společnými cvičeními a technologickými pakty. AUKUS dodává jaderné ponorky do Austrálie v rámci další kontroly Číny. Tyto poddajné formáty přinášejí pohyb tam, kde se stodevadesátitříčlenné rozhovory zasekávají.

Kritici lpí na morální přitažlivosti univerzalismu. Ale i malé ostrovy topící se v důsledku změny klimatu potřebují, aby regiony zesílily své hlasy. EU každoročně poskytuje rozvojovým zemím 100 miliard eur. CARICOM ovlivnil hlasování OSN jako blok.

Pokrok Cílů udržitelného rozvoje (SDG), čerpajících z morálních filozofií a zakořeněných v univerzálních etických principech, zůstává nepatrný a hojně se diskutuje o jejich vágnosti, ne-li férovosti.

Univerzální model OSN je stále více považován za zastaralý uprostřed rostoucí multipolarity a konkurenčních bloků, jako jsou BRICS versus G7. Bez významné reformy hrozí, že se OSN stane komnatou ozvěn, kterou obcházejí pružnější regionální mocnosti.

A přesto by se OSN mohla obrátit: odložit bezpečnost na NATO a Africkou unii a ekonomiku na WTO, s regionálním přispěním, a zároveň se zaměřit na stanovování norem a mír prostřednictvím mediace nebo arbitráže.

Implementace subsidiarity – přiřazení odpovědností na nejvhodnější úroveň – by mohla sloužit jako její hlavní hnací síla, která by pomohla organizaci soustředit se na úkoly, které žádný jiný subjekt nemůže efektivně zvládnout.

OSN nadále nabízí dvě hlavní výhody: svou normativní a normotvornou úlohu při řešení globálních problémů, které vyžadují kolektivní akci, jako jsou změna klimatu, masové vysídlování a nerovnost vyvolaná umělou inteligencí, a svou přítomnost ve složitém prostředí, zejména v době, kdy země snižují své vlastní kapacity pomoci.

Oživení OSN potřebuje pouze širší, vizionářský přístup přesahující postupné změny. To naznačuje delší plánovací horizont, který si může představit a vést pouze nový generální tajemník, i když ne dříve než v lednu 2027.

Zdroj v angličtině: ZDE