Sociální demokraté by měli důstojně ukončit činnost a odkázat majetek Hlávkově nadaci

6. 10. 2025 / Ivan Větvička

čas čtení 3 minuty
Sociální demokraté (nyní SOCDEM) spoluprací s pohrobky Lenina a Stalina i nadbíháním současným ruským zájmům přesvědčivě dokázali, že už nejsou demokraté. Znemožnili se vpravdě historicky, voliči je opustili a sotva se ke zkažené značce vrátí. Pokud by současní sociální demokraté po sobě chtěli zanechat alespoň něco dobrého, měli by vypořádat své finanční závazky, zbytek majetku odkázat Hlávkově nadaci a svoji stranu rozpustit.



Hlávkova nadace by byla spolehlivým garantem toho, že se jměním po Sociální demokracii bude naloženo v souladu s ideály, které kdysi rezonovaly i mezi sociálními demokraty. Bylo by možné podpořit více studentů, kteří mají v Praze potíže nalézt dostupné bydlení i více skromných nezávislých studentských výzkumných projektů.

Pokud by Hlávkova nadace získala i Lidový dům a pronajala ho, mohla by díky těmto příjmům znásobit své aktivity. Jenomže, jak je všeobecně známo, s Lidovým domem to je složité. Sociální demokraté dluží stovky milionů korun potomkům pana Altnera, právníka, který je v 90. letech zastupoval, když se se státem soudili právě o Lidový dům. 

Dluh vznikl tak, že svému právnímu zástupci nezaplatili to, k čemu se zavázali ve smlouvě. Penále a úroky z prodlení během let částku nafoukly z desítek milionů na stovky milionů korun. Nechme nyní stranou, zda byly všechny nároky pana Altnera od začátku oprávněné a zda je původní smlouva „mravná“. (O tom rozhodují soudy již čtvrt století.) 

Podobně bubří dluhy bezpočtu lidem, kteří upadli do exekucí – ať už proto, že si neuvědomili, k čemu se ve smlouvě zavazují, jeli načerno v MHD, nebo se „jen“ hloupě zadlužili a nyní nejsou schopní splácet. Ty příběhy končívají podobně – nájezdem exekutorů, ztrátou domova… Lidé ve vedení (tehdy ještě) ČSSD si možná mysleli, že silná vládní strana to nakonec dokáže nějak „uhrát“ a platit méně, než by měla.

Nestalo se. Sociální demokraty, kteří ztratili sílu i důstojnost, nyní čeká osud řadových dlužníků. Kdyby v letech, kdy vládli, více mysleli i na lidičky v dluhové kaši (ano, i na ty, kteří se do průšvihu dostali vlastní hloupostí či nezodpovědností) a problematiku dlužních smluv, penále atd. smysluplně řešili, mohlo se jim nyní dýchat lépe. Jenomže oni nebyli „sociální“ ani v letech, kdy byli ještě „demokraty“. Pod jiným nátěrem se čumáčkovali s oligarchy stejně čile jako ODS. Jejich konec na politické scéně je zasloužený. Nemá smysl, aby se nyní snažili „psát novou kapitolu v dějinách strany“, jak v den volební porážky vyzval manifest vnitrostranické opozice. Na to už je pozdě. Nyní o nich už budou psát jiní. V učebnicích dějepisu.

-1
Vytisknout
1700

Diskuse

Obsah vydání | 7. 10. 2025