Íránská subverze: Systémová strategie

3. 10. 2025

Tato událost je důležitá z několika důvodů, v neposlední řadě je to bezprecedentní vyhoštění velvyslance v Austrálii v éře po 2. světové válce. Za prvé, pravděpodobně to povede k tomu, že prodloužená ruka íránské vlády bude australskou vládou označena za teroristickou organizaci. Za druhé, toto označení ukazuje, že charakter terorismu se mění s prostředím strategického soupeření. Za třetí, strategická konkurence není omezená aktivita. Izraelsko-íránská konfrontace zahájená útoky ze 7. října 2023, ne-li dříve, je nyní globální dynamikou. To má důsledky pro budoucí krize, konfrontace, a dokonce i konflikty. A konečně, Austrálie nyní zažívá realitu, které čelí její partneři v Evropě i jinde již několik let.

Íránské mechanismy podpory proxies

Islámské revoluční gardy mají za posledních čtyřicet let dlouhou historii podpory teroristických skupin, jako jsou Hizballáh, Hamás, Ansar Alláh (Húsíové) a další proxies. Teherán zorganizoval tyto proxies do "Osy odporu" nebo "Íránské sítě hrozeb". Írán poskytoval podporu těmto skupinám, aby uvalily na Izrael náklady a odstrašily agresi proti samotnému Íránu.

Když australská veřejnost přemýšlí o terorismu, obvykle máme na mysli skupiny jako Islámský stát nebo Al-Kájda. Australští bezpečnostní profesionálové obecně nepřemýšlejí o použití terorismu státem k prosazování jeho strategických zájmů. Přesto se tento modus operandi stal součástí íránské politiky přinejmenším od bombových útoků na kasárna americké námořní pěchoty a francouzských výsadkářů v Libanonu v roce 1983. Írán použil své proxies v podobě rodícího se Hizballáhu, aby potrestal Francii a Spojené státy za podporu Saddámovu Iráku během íránsko-irácké války.

Zástupná dynamika má užitečnost ve strategickém soupeření tím, že omezuje riziko eskalace do otevřeného konfliktu, který je obecně pod prahem konvenční vojenské reakce. Obtížné připisování autorství útoku pomocí řady proxies – žoldáků, nestátních ozbrojených skupin, politických stran a občanských organizací (front) a kriminálních aktérů – pomáhá toto riziko omezit. Dále, vztahy podpory u proxies jsou obecně poměrně levné ve srovnání s jinými vojenskými možnostmi a mohou být ovlivněny v globálním měřítku.

Z toho plyne motivace soutěžit na periferiích, kde pocit ohrožení nemusí být tak akutní. Írán operuje na periferii Evropy, používá zločinecké proxies v podobě švédského Foxtrotu a irské sítě Kinahan k vraždění oponentů íránského režimu. Írán stál také za bombovým útokem na izraelskou ambasádu v Buenos Aires v roce 1992, bombovým útokem na židovské komunitní centrum v Buenos Aires v roce 1994 a bombovým útokem na autobus v rumunském Burgosu v roce 2012.

Boj proti podpoře teroristických organizací

Hrozba pro Evropu přiměla Velkou Británii k zahájení komplexního přezkumu protiteroristické legislativy, aby zjistila, zda stávající protiteroristická legislativa může zohlednit státem sponzorované aktivity proxies, jako jsou ty, které provádí Írán. Australský ministr vnitra Tony Burke naznačil potenciálně podobný dodatek k australskému trestnímu zákoníku ve svých komentářích, když byla oznámena reakce australské vlády na íránskou podvratnou činnost. Spojené království dostalo v posledních několika letech větší podnět k provedení legislativního přezkumu kvůli hrozbě Ruskem organizovaného terorismu, atentátů a sabotáží po celé Evropě.

Jak uznal Ardavan M. Khoshnood, Írán v posledních čtyřiceti letech prokázal důslednost v používání atentátů a zástupného násilí, využívání zločineckých sítí jako nástroje represe proti disidentským exulantům. Skutečnost, že velká část této historie násilí se odehrála v Evropě a Americe, nepochybně přispěla k určitému přehlédnutí těchto metod v rámci australské politiky.

V posledních pěti letech bylo v Austrálii zaznamenáno asi 157 případů íránských zahraničních operací zahrnujících agenty, kriminální proxies a teroristické proxies.

Austrálie tak dotahuje hrozbu, které čelí její partneři. Washingtonský institut pro blízkovýchodní politiku zaznamenal v posledních pěti letech asi 157 případů íránských zahraničních operací, do nichž byli zapojeni agenti, kriminální proxies a teroristé. Kanada a Spojené státy již označily IRGC za teroristickou organizaci kvůli těmto aktivitám a jejich delší historii podpory teroristických organizací v zastoupení. Jednoduše řečeno, až dosud Austrálie nečelila podobné úrovni hrozby, která by ospravedlňovala represivní akce proti Íránu.

Australská zkušenost s íránskými podvratnými aktivitami potvrzuje, že strategická konkurence se projevuje mnoha způsoby. Je užitečné zarazit do tábora protivníka rozdělující "klín" a podkopat jednotu. Zdá se, že jsme zapomněli, že podvratná činnost – oslabování vlády nebo politického systému protivníka, často zevnitř – má v soupeření strategický užitek. Skutečně, podvratná činnost byla Kremlem hojně využívána k vedení studené války, přičemž používal "aktivní opatření" k oslabení Západu. Navíc dnešní technologie zvyšují schopnost ovlivňovat dynamiku proxies: Ruská GRU v současné době používá model "air-tasker" dálkově usnadněného žhářství a vandalismu jako součást sabotážního tažení v Evropě.

Podvratná činnost se v konfliktu neoslabuje. V konfliktu nabývají podvratná opatření většího užitku, když se národní ozbrojené síly snaží reagovat na vnější hrozbu. Íránská podpora iráckým Kurdům během íránsko-irácké války je ukázkou toho, že na takové úvaze není nic nového.

Závěr

Význam akcí Islámských revolučních gard v Austrálii spočívá v tom, že probudily australské bezpečnostní profesionály a ti si uvědomili tuto podvratnou hrozbu, a to ve stopách uznání prostředí strategického soupeření. Je třeba očekávat, že australští konkurenti použijí řadu podvratných nástrojů, aby podkopali vůli zpochybnit australský narativ, uvalili na náklady (finanční, časové, materiální atd.) a izolovali zemi od aliancí a partnerství.

Zdroj v angličtině: ZDE