10. 7. 2025 / Matěj Metelec
Víza typu F a M jsou studentská, typ J je určen pro návštěvníky, kteří přijíždějí do USA v rámci kulturních, vzdělávacích nebo výzkumných programů. V zásadě to znamená, že pokud chcete v USA studovat nebo akademicky působit, měli byste si dávat pozor, co sdílíte na svých sociálních sítích, protože se to může stát překážkou pro získání víza. Jde tak o další zpřísnění tzv. „extreme vetting“, které zavedl Donald Trump už ve svém prvním období, a jehož cílem měla být údajně prevence terorismu a „nežádoucí migrace“. Ačkoli jsou však v tomto směru cíle jasné, už méně zřejmé je, zda jsou jim zvolené nástroje přiměřené. A jsou tu také dopady, které opatření může mít.
Omezení práva na soukromí a riziko, že se přes vynaložené úsilí nakonec do USA stejně nedostanete, tu bylo už dříve. Patřilo k němu i nechvalně známé nahlížení do telefonů ze strany celních úředníků. To se sice provádělo i za Bidena, v roce v roce 2024 se však týkalo 0,01 % lidí, mířících do USA, tedy v absolutních číslech asi 47 tisíc lidí. Zatím není jasné, nakolik se toto číslo od nástupu Donalda Trumpa zvýšilo, rozhodně se však pořád netýká většiny příchozích. K tomu, aby vás tato praxe odradila od cesty do Spojených států však může stačit i riziko, že budete podobnému ponižování vystaveni.
Ve skutečnosti je těžko představitelný jakýkoli jiný dopad. Pokud do USA směřujete za vizí lepšího života, budete možná riskovat tak jako tak. Pokud tam máte v úmyslu studovat, případně akademický působit, zvýšení prahu pro vstup právě v oblasti soukromí a svobody slova vás může zcela odradit. Zvlášť, když jsou to právě univerzity, které se rovněž ocitají pod tlakem současné administrativy. Obava ze šikany a drobných ústrků v kombinaci s omezováním financování může vést k odlivu mozků ze Spojených států. Samozřejmě, je to další nepřekvapivý krok k izolacionismu a rezignace na soft power, které Trump realizoval od svého návratu do Bílého domu, k nimž patřily například škrty výdajů na USAID nebo Rádio Svobodná Evropa. Potenciální dopady jsou možná pro USA neméně závažné než ztráta významu v mezinárodní sféře.
Americké univerzity dlouho fungovaly jako výkladní skříň a nástroj, jak generace studentů a akademiků učinit nadšenými přívrženci USA – právě to bylo v posledku od počátku studené války cílem různých stipendií a studijních pobytů. Občas si touto cestou Spojené státy vytvořili pochopitelně také nepřátele – do USA se tak dostal například pozdější vůdčí ideolog Muslimského bratrstva Sajjid Qutb, který byl Americkou znechucen, v celku však převažovali spíše dopady pozitivní. Zároveň dokázaly Spojené státy přitáhnout ty nejlepší mozky v mnoha oblastech – pokračovaly tak vlastně mírovými prostředky v tom, co způsobila druhá světová válka. Vědci prchající před nacismem se staly pro poválečné Spojené státy neocenitelnou akvizicí, která jim přinesla řad důležitých inovací (a držitelů Nobelových cen) a udržet tuto přitažlivost se dařilo i po další dekády.
Omezení práva na soukromí s ideologickými zásahy do výzkumů, které se týkají i tvrdých věd, a tak je nelze odvysvětlit coby „woke propagandu“, vyvolávají oprávněné obavy z toho, ze trumpovský izolacionismus, pokud by se udržel, učiní z USA jen středně lákavou destinaci s ohledem na vědu a výzkum. Což musí mít následně i dopady na americké postavení coby střediska inovací. Zdá se, že i v tomto směru působí Trump spíš jako americký konradWallenrod, a ne spasitel, za jaké se považuje.
Diskuse