Šéfové BBC zrušili náš film o izraelských útocích na zdravotníky v Gaze. Jak k tomu došlo

13. 7. 2025

 

Bylo to již pošesté, co BBC zrušila uvedení našeho filmu, který byl výsledkem roční investigace zaměřené na izraelské útoky na palestinské lékaře a zdravotnický systém v Gaze.

Film byl dokončen, dodán, schválen právníky a redaktory a chválen šéfy, ale pak se jeho uvedení začalo opakovaně odkládat.

Důvody, které nám byly uvedeny, neměly ve skutečnosti nic společného s naším filmem, ale spíše s jiným filmem: How to Survive a Warzone (Jak přežít ve válečné zóně). Poté, co vyšlo najevo, že dítě, které film komentovalo, bylo synem nevýznamného úředníka  Hamásu v Gaze, bylo zahájeno interní vyšetřování.

BBC byla nyní nervózní, protože měla v rukou další film o Gaze: film, který ukazoval, že lékaři, zdravotníci a nemocnice jsou terčem útoků a vražd ze strany Izraele, natočený produkční společností, která úzce spolupracovala se dvěma jejími vlastními novináři.

Náš film byl v podstatě odložen, ale po dvou měsících „neúmyslného vodění za nos“ (jejich slova) jeden z vedoucích pracovníků na květnové schůzce představil plán možného řešení: snížit Ramitin status z korespondentky na „spolupracovnici“ nebo „nezávislou reportérku“.

Byli jsme ohromeni, ale pak se schůzka ubrala ještě podivnějším směrem. Vedoucí pracovníci řekli, že problémem předchozího filmu How to Survive a Warzone bylo vyprávění dítěte, jehož otec byl představitelem Hamásu. Zeptali jsme se tedy, zda srovnávají Ramitu, naši vypravěčku – oceněnou investigativní novinářku – se čtrnáctiletým synem úředníka Hamásu.

Po chvilce ticha si zřejmě uvědomili, jak absurdní je toto srovnání. Nakonec nám řekli, že některé Ramitiny tweety byly „jednostranné“. Podle nich bylo příliš mnoho retweetů příspěvků organizací, které informovaly o smrti a utrpení Palestinců, a nedostatečně podporovaly druhou stranu.

Později jsme se od několika zdrojů uvnitř BBC dozvěděli, že rozhodnutí o degradování Ramity osm měsíců po zadání filmu vzešlo z nejvyšších míst BBC News a samotné BBC. Když jsme BBC požádali o komentář, BBC to nepopřela a uvedla, že má „obavy ohledně některých aktivit paní Navai na sociálních médiích“.

I tak nás na konci schůzky jeden z vedoucích pracovníků doprovodil ven a omlouval se. „Opravdu obdivuji vaši práci a rád s vámi spolupracuji. Je mi to moc líto, neměli jsme ten nápad navrhovat.“

Útoky ze 7. října byly strašné, nejprve se zaměřily na mladé lidi na rave party a poté na kibucy podél jižní hranice. Když jsme je sledovali, všichni jsme pocítili vlnu strachu a odporu. Cítili jsme také obavy. Izraelská pravicová vláda přísahala pomstu a odvolávala se na biblické masakry. Nikdo však nečekal, co bude následovat: nejrychlejší zabíjení civilistů v tomto století, při kterém nebyl ušetřen nikdo, ani děti, ženy, novináři a ti, kteří měli pomáhat zachraňovat životy zraněných – lékaři a zdravotníci. Vojenské útoky na nemocnice nebo zdravotnickou infrastrukturu jsou podle mezinárodního práva přísně zakázány; jedná se o válečné zločiny.

V květnu 2024, kdy jsme oslovili BBC Panorama s nabídkou natočení filmu, došlo nejen k stovkám útoků, ale také k zabití stovek zdravotnických pracovníků. Mezitím rostla kritika zpravodajství BBC o Gaze. Kritika zahrnovala tvrzení, že BBC věnuje neustále pozornost a vysílací čas událostem z 7. října a jejich následkům, i když již zemřely desítky tisíc Palestinců. Zpravodajství BBC neukazovalo to, co lidé viděli na svých mobilech: zabíjení dětí, útoky na nemocnice, vyhlazování celých rodin.

Pro úplnost uvádíme, že BBC odmítá tvrzení, že by nebyla nezávislá. Mluvčí BBC uvedl, že „dodržuje nejvyšší standardy nestrannosti“ a že BBC považuje náš materiál za „důležité žurnalistické zpravodajství ve veřejném zájmu, které by mělo být zveřejněno“.

Po dvou měsících spolupráce s Panoramou jsme dostali peníze na vývoj namísto smlouvy. Vše bylo v pořádku. Pak ale přišel telefonát od jednoho z vedoucích pracovníků, že zakázka musí být postoupena výše a že vedoucí pracovníci BBC News jsou „velmi nervózní a paranoidní“ ohledně Gazy a všechny zakázky musí být předloženy nejvyššímu vedení BBC News.

Další den jsme obdrželi telefonát. Zakázka byla zrušena, protože, jak nám s rozpačitým úsměvem sdělil jeden z vedoucích pracovníků Panorama, v říjnu 2024, tedy v měsíci, na který jsme se dohodli, musí odvysílat tři filmy po volbách.

Vedoucí pracovník nám zavolal a sdělil, že vedoucí pracovníci BBC News jsou „velmi nervózní a paranoidní ohledně Gazy“.

Film jsme předali investigativní jednotce BBC Eye. Ta nám téměř okamžitě poskytla finanční prostředky na vývoj a my jsme začali spolupracovat s jejím týmem. Cestovali jsme do Izraele a Egypta, kde jsme interviewovali lékaře, informátory, právníky a pracovníky v oblasti lidských práv. Svědectví lékařů a zdravotníků, kteří přišli o své blízké, byla otřesná.

Měli jsme řadu schůzek, abychom zajistili, že náš film bude v souladu se standardy BBC. Na jedné z nich, která se konala počátkem února a kterou jsme podrobně zaznamenali, zástupce redakční politiky BBC řekl, že podle něj by neměla být do filmu zahrnuta zpráva OSN o útocích na nemocnice, protože „OSN není důvěryhodná nezávislá organizace“. Totéž bylo opakovaně řečeno o Amnesty International.

Později na stejné schůzce jsme diskutovali o dalším požadavku BBC, abychom použili výpovědi dvou významných ředitelů nemocnic, kteří byli zadrženi a údajně mučeni izraelskými silami.

Použití rozhovorů s vězni pod nátlakem je nejen porušením ženevských úmluv, ale také porušením kodexu Ofcom. To jsme podrobně vysvětlili na schůzkách a v e-mailech, kde jsme uvedli řadu příkladů, a nakonec jsme spor vyhráli. BBC popírá, že někdy měla v úmyslu použít záběry ředitelů nemocnic, ale my můžeme dokázat opak.

Schůzky nad scénářem také ovládaly odkazy na to, co by mohl říci „Collier“ – tím byl míněn David Collier, aktivista na sociálních sítích, který odhalil opomenutí v předchozím filmu. Na jedné redakční schůzce nám po prvním zhlédnutí našeho filmu jeden z vedoucích reportérů BBC řekl, že bychom neměli použít určité informace, protože by to nebylo přijatelné pro proizraelskou organizaci monitorující média Camera.

V únoru bylo uvedení našeho filmu odloženo, aby se uvolnilo místo pro jiný film BBC o Gaze, který namluvily dvě děti a který musel být odvysílán před naším. Stěžovali jsme si, ale bylo nám řečeno, že tento film viděli nejvyšší šéfové a považují ho za nejlepší film o Gaze, jaký kdy viděli. Měl to být „zlomový film“.

Během několika dní po odvysílání se tento film, How to Survive a Warzone, ocitl v kontroverzi a byl stažen z BBC iPlayeru. Strach z tématu Gazy, který se na chvíli proměnil v hrdost na film, se rychle vrátil a my jsme se báli o náš film.

Po stažení filmu Jak přežít válečnou zónu nám bylo několikrát posunuto datum premiéry. Tyto termíny se shodovaly s daty, které nám sdělily zdroje z interního vyšetřování filmu Jak přežít válečnou zónu – zprávy Petera Johnstona, ředitele BBC pro redakční stížnosti a recenze. Deset týdnů jsme se hádali s vedoucími manažery a výkonnými řediteli, že by neměli dovolit, aby náš film byl rozcupován vyšetřováním jiného filmu; deset týdnů nám tvrdili, že se nic takového neděje.

Na konci dubna nám telefonická konference potvrdila, že náš film je ve skutečnosti zpožděn Johnstonovou zprávou. Když jsme odmítli jejich poslední řešení, tedy vyjmout Ramitu z filmu, BBC konečně jasně dala najevo, že film nebude vysílat, a zahájila proces vrácení filmu nám. Vysílala by sice ukázky z filmu ve svých zpravodajských relacích, ale film bychom si mohli ponechat pro vlastní vydání.

S jednou podmínkou. Právě když jsme si mysleli, že jsme s BBC dosáhli dohody o odvysílání, vložila do smlouvy klauzuli o mlčenlivosti, která stanovila, že ani my, ani žádná třetí strana, která film zakoupí, nesmíme vydávat žádné hanlivé prohlášení o BBC a/nebo „nenaznačovat ani nevyvozovat, že jakákoli verze programu (a) byla autorizována nebo schválena BBC, nebo (b) nebude vysílána nebo publikována BBC.

BBC popírá, že se jednalo o klauzuli o mlčenlivosti, a tvrdí, že měla zabránit tomu, aby byl film popisován jako film BBC, když jím nebyl. Ať tak či onak, nemohli jsme to podepsat. Tlak rostl, protože Ben de Pear se chystal vystoupit na dokumentárním festivalu v Sheffieldu, kde nazval generálního ředitele BBC Tima Davieho „PR manažerem, který nerozumí žurnalistice“.

Ramita se objevila v pořadu Today, kde hovořila o izraelském bombardování Íránu. Když moderátor Amol Rajan řekl, že její popis Izraele jako zločinného státu, který se dopouští válečných zločinů, etnických čistek a zabíjení Palestinců, je „názor“, ona odpověděla, že to není její názor, ale hodnocení založené na dokumentárních důkazech shromážděných pro BBC.

BBC vydala prohlášení, že se rozhodla film nyní nevysílat kvůli „vnímané zaujatosti“. To však nebyla pravda; film zrušila již sedm týdnů předem a v tomto okamžiku plánovala vysílat pouze krátké ukázky.

BBC v reakci na tento článek dále uvedla, že po vystoupení Ramity v pořadu Today „neměla jinou možnost než odstoupit“. Pro jasnost uvádíme, že v tomto okamžiku se jednalo o třiminutové ukázky.

Proč náš dokument, který byl mezitím odvysílán Channel 4 a oceněn recenzenty, nebyl odvysílán BBC? Od jeho odvysílání nás kontaktovaly stovky lidí, včetně desítek zaměstnanců BBC, a mnoho z nich nám řeklo, že „jsme na správné straně historie“.