Albanese z OSN vítá setkání 30 zemí zaměřené na ukončení izraelské okupace Palestiny

15. 7. 2025

čas čtení 5 minut
 

Haagská skupina chce v „existenciální hodině“ pro Izrael a Palestinu dohodnout politická, ekonomická a právní opatření. Česko není její součástí. 


Zpravodajka OSN, na kterou USA minulý týden uvalily sankce, zdůraznila, že se nenechá umlčet, a ocenila konferenci 30 zemí zaměřenou na ukončení izraelské okupace Palestiny jako „nejvýznamnější politický vývoj za posledních 20 měsíců“.

Francesca Albanese poukazuje na to, že dvoudenní setkání v kolumbijské Bogotě, které začíná v úterý a kterého se zúčastní Čína, Španělsko a Katar, přichází v „existenciální hodině“ pro Izrael a palestinský lid.

 

Cílem konference je stanovit kroky, které mohou zúčastněné země podniknout k provedení usnesení Valného shromáždění OSN, které členským státům ukládá přijmout opatření na podporu ukončení nezákonné okupace Palestiny Izraelem. (ČR hlasovala proti tomuto usnesení.)

Návrh stanovil lhůtu do září 2025 pro realizaci poradního stanoviska Mezinárodního soudního dvora z července 2024, podle kterého je okupace palestinských území Izraelem nezákonná.

Mezinárodní soudní dvůr ve svém poradním stanovisku uvedl, že „bezpečnostní zájmy Izraele nemají přednost před zásadou zákazu nabývání území silou“, a vyzval Izrael, aby okupaci „co nejrychleji“ ukončil. Uvedl, že členské státy OSN mají povinnost „neposkytovat pomoc ani podporu při udržování situace vytvořené nelegální přítomností Izraele na okupovaném palestinském území“. ČR toto ustanovení porušuje. 

Kolumbijský prezident a hostitel konference Gustavo Petro uvedl, že setkání ukáže, že svět se konečně posouvá od odsouzení izraelské vojenské akce k kolektivním opatřením, která ji zastaví.

Cílem je dohodnout se na podrobném plánu politických, ekonomických a právních opatření, ale existují různé názory na to, jak daleko mohou státy politicky nebo právně zajít, aby izolovaly Izrael, zemi, která se cítí v bezpečí, dokud má podporu USA.

Haagská skupina byla původně sestavena Jihoafrickou republikou a Kolumbií, ale od té doby se jí přidaly další země, mezi nimi Alžírsko, Brazílie, Španělsko, Indonésie a Katar.

Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území, je odhodlána dokázat, že sankce amerického ministerstva zahraničí ji nezastraší.

„Příliš dlouho bylo mezinárodní právo považováno za volitelné – selektivně se uplatňovalo na ty, kteří byli vnímáni jako slabí, a ti, kteří se chovali jako mocní, ho ignorovali. Tato dvojí morálka narušila samotné základy právního řádu. Tato éra musí skončit,“ řekne v Bogotě.

„Svět si bude pamatovat, co jsme v této chvíli udělali my, státy a jednotlivci – zda jsme ustoupili ve strachu, nebo se postavili na obranu lidské důstojnosti. Zde v Bogotě má stále více států příležitost prolomit mlčení a vrátit se na cestu legality tím, že konečně řeknou: dost. Dost beztrestnosti. Dost prázdné rétoriky. Dost výjimek. Dost spoluviny. Nastal čas jednat v zájmu spravedlnosti a míru – založených na právech a svobodách pro všechny, a ne na pouhých privilegiích pro některé na úkor zničení jiných.“

Albanese řekne, že Charta OSN a univerzální nástroje pro lidská práva musí zůstat kompasem pro všechny. „Věřím, že v této existenciální chvíli, kdy se posouváme vpřed, více států sladí svou politiku s těmito základními principy – jak pro palestinský a izraelský lid, tak pro integritu samotného mezinárodního právního řádu,“ řekne.

Sankce proti Albanese byly uvaleny americkým ministerstvem zahraničí za to, co označilo za její „hanebnou podporu“ postupu Mezinárodního trestního soudu proti USA a Izraeli.

Albanese se k sankcím přímo vyjádří v Bogotě. „Tyto útoky nelze vnímat jako útoky proti mé osobě. Jsou varováním pro všechny, kdo se odváží bránit mezinárodní spravedlnost a svobodu. Nemůžeme si však dovolit být umlčeni – a vím, že v tom nejsem sama,“ řekne. „Nejde o mě ani o žádné jiné jednotlivce, ale o spravedlnost pro palestinský lid v nejkritičtější chvíli jeho historie.“

V článku pro deník Guardian zveřejněném minulý týden Petro nastínil, o co na konferenci jde. „Buď budeme pevně stát na obraně právních principů, které se snaží zabránit válce a konfliktům, nebo budeme bezmocně přihlížet, jak se mezinárodní systém hroutí pod tíhou nekontrolované mocenské politiky,“ napsal.

Konference Haagské skupiny v lednu  se zúčastnilo pouze devět zemí, které se zavázaly k provádění prozatímních opatření Mezinárodního soudního dvora vydaných 26. ledna, 28. března a 24. května 2024.

V praxi to znamenalo opatření, jako je zbrojní embargo proti Izraeli, které zabraňuje kotvení lodí v jakémkoli přístavu, pokud je to možné, v rámci jejich územní jurisdikce.

Varsha Gandikota-Nellutla, výkonná tajemnice Haagské skupiny, uvedla: „Setkáváme se v Bogotě s dvojím imperativem: ukončit beztrestnost Izraele a přerušit pouta spoluviny. Mezinárodní soudní dvůr již vydal svá rozhodnutí, v nichž považuje pokračující přítomnost Izraele na palestinských územích za protiprávní. Neexistuje žádná právní nejistota.

„Státy nyní budou jednat o tom, jak prosadit své závazky – od zastavení vývozu zbraní a zabránění v přístavu plavidlům přepravujícím vojenské vybavení až po zajištění spravedlnosti pro všechny oběti.“

Zdroj v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
450

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2025