Rozhovor Britských listů 666. Okupují Rusové Charkov?

27. 5. 2024

čas čtení 18 minut


Rozhovor Bohumila Kartouse s Adamem Syberou, analytikem Kyiv Independent, na téma současného vývoje ruské agrese na Ukrajině v kontextu útoků na celé území, ruské ofenzivy na východě, dodávek zbraní a munice i odložených voleb.

#ukraine #Ukrajina #Charkov #Kharkiv #RuskáagresenaUkrajině

Kompletní transkript tohoto rozhovoru


Bohumil Kartous: Situace na Ukrajině se zdá být poměrně nepřehledná nejenom na východě, ale v celé zemi probíhají různé události, které by bylo dobré okomentovat, A k tomu tady máme Adama Syberu, analytika ukrajinského média s mezinárodním přesahem Kyiv Independent,. Dobrý den, Adame.

Adam Sybera: Dobrý den, děkuju za pozvání.

Bohumil Kartous: A vy jste právě teď ve Lvově, to znamená na západě Ukrajiny, a přesto ta situace i tam byla v noci dramatická.

Adam Sybera: Dramatická - takhle: byl dlouhý poplach a myslím si, že ve třech větších městech nemám teď úplně přesně potvrzené kde, ale tuším, že to bylo okolí Lvova, Chmelnickyj, Ternopil a Žitomir, tak byly výbuchy, což je na západní Ukrajinu - ono se to průběžně děje. Samozřejmě ve srovnání s východním Ukrajinou třeba Charkov, který měl teď tragický úder včera do hypermarketu, kde teď je to tak čerstvé, že ani nevím, kolik tam bylo přesně ztrát a zraněných, ale byl to děsivý útok, tak tady jsou to většinou řekněme pro ruskou stranu nějaké strategické cíle. Ale ano, na západ Ukrajiny to byl poměrně rozsáhlý útok, dneska opět kolem půl páté ráno, myslím.

Bohumil Kartous: A když se tedy přesuneme na východ, který pochopitelně trpí tou ruskou agresí mnohem intenzivněji, mohl byste tu současnou situaci okomentovat? Ten obchod tedy byl zasažen v době, kdy bylo otevřeno?

Adam Sybera: Ano včera bylo otevřeno a spekuluje se i dokonce, že to byl záměrně provedený útok o víkendu, aby způsobil co největší ztráty. Je to dost čerstvé, nevím přesně, jakou zbraní se tam útočilo a myslím si, že to byla klouzavá bomba, guided air bomb.

Bohumil Kartous: Zřejmě nic nového z hlediska ruské taktiky zasahovat civilní cíle a způsobovat civilní ztráty.

Adam Sybera: Co se popisuje teď, jaké my máme informace, tak teď je už šestnáctý den, kdy začalo to znovuotevření charkovské fronty. A spekulovalo se, jestli jde o přímý útok na Charkov, nebo to má jiné účely. Teď se spíš zdá, co jsou nejnovější zprávy, že ruská armáda se ve Volčansku trošku zasekla a jsou tam velmi silné nebo těžké boje. A to samé, nepostupuje ani v Lipsích. Takže se zdá teď ta situace pro tento moment na té nově otevřené charkovské frontě pod kontrolou a stabilní.

Nicméně zároveň nutné říct, že otevření dalšího úseku té fronty je pro ZSU náročné a kdybychom si spočítali celou tu frontu jako takovou, tak Rusko mírně, ale přece jenom postupuje. Nicméně hodně ta situace koresponduje s tím, co říká kancelář Budanova, že situace je vážná i složitá, ale nikoliv katastrofická.

Bohumil Kartous: Což dává určitou naději, ale ty scénáře vývoje jsou pochopitelně různé. Já si vzpomínám z naší společné návštěvy, že při diskuzích s lidmi, kteří se věnují přímo té válečné situaci, tak jejich schopnost předvídat, jak sami deklarují je asi tak na 2 měsíce dopředu. Jenom zrekapitulujme, že v posledních měsících došlo ze strany Ruska ke snaze obsazovat nějaká další území, zejména právě v charkovské oblasti, že došlo k překročení hranic ze strany Ruska. Připomeňme posluchačům, divákům, že Charkov je skutečně velmi blízko, asi necelých 40 km od ruských hranic. Tím pádem jako jedno z největších měst na ukrajinském území je z tohohle úhlu pohledu velmi zranitelné. A nicméně to, co říkáte, uvádí tu situaci do nového kontextu, že ten postup přece jenom není tedy tak rychlý, jak se možná někteří obávali. Opět připomeňme, že ty spekulace, které se vestředoevropském nebo evropském prostoru vedou, tak mluví o dřívějším či pozdějším útoku přímo na Charkov a o snaze a Charkov dobýt. Jak si z vašeho pohledu Charkov a oblast, pro kterou je Charkov tím přirozeným centrem, v současnosti stojí?

Adam Sybera: V současnosti podle počtu ruských sil a podle toho, v jaké situaci jsou, to znamená, že třeba okolo Lipci, to je ještě obec, 20 – 25 km nad Charkovem, tak tam se ten ruský postup zastavil a podle nějakých záznamů z dronů se dokonce Rusové zakopávají. To znamená, že by se spíš z tohohle mělo zdát, že v následujících týdnech nechystají žádný velký útok na Charkov. Ale, že skutečně se podle všeho jedná o snahu tu frontu co nejvíce natáhnout. A já bych to přirovnal k takovému jako pressure testu na ukrajinskou armádu. Do těch nově otevřených front oni musí stahovat jednotky nebo rezervy z jinačích pozic, kde pak chybí na té východní frontě na Donbasu, která si myslím stále pro Putina je jakoby nejzajímavější. Ten Donbas za Časovým jarem. Tam je všechno to nerostné bohatství a zároveň je to ta dlouhá válka už, která by i v rámci Putinovy propagandy dovnitř do Ruska mu velmi pomohla v tom velkém obraze, že válku vyhrává a myslím si, že ten podobný signál se snaží vyslat jak svým světovým spojencům, tak do Evropy před nadcházejícím mírovým summitem. A když se podívá člověk na Ukrajinu a vidí tu mapu tak dvě nově otevřené fronty by se měly spíš zdát, že Rusko momentálně má nebo přebralo iniciativu. To si myslím, že se dá říct bezpečně. A chce tím Putin dát najevo jako z pozice síly pro jakékoliv jednání jeho spojenců, protože on se toho mírového jednání účastnit nebude, nebo Rusko se ho nebude účastnit, ale třeba řekněme Číně tím dává najevo, že má situaci pod kontrolou a že může pokračovat dál.

Bohumil Kartous: Připomeňme na nedávné setkání Putina s čínským prezidentem, které mělo světu ukázat tu pevnou vazbu a spojenectví. Připomeňme také, že export Číny do Ruska se za poslední dva roky extrémně zvýšil, což indikuje, že Čína je klíčový partner Ruska, který udržuje Rusko nad hladinou nějaké perspektivy do budoucna, protože bez ní by pravděpodobně Rusko trpělo nedostatkem jak vojenských, tak civilních dodávek. A co se týká té situace na Ukrajině, my jsme se ještě bavili krátce před rozhovorem o tom, že samozřejmě problém jsou problémy personální, problém jsou lidé, nedostatek vojáků, ale problém je i munice. Jak je to s municí as , dodávkami munice a zbraní, zbraňových systémů pro Ukrajinu, protože Evropa žije pravděpodobně v dojmu, že díky takzvané české iniciativě, díky odblokování balíku pomoci a ze Spojených států v současnosti Ukrajina má zbraní a munice dost.

Adam Sybera: Já bych řekl, že momentální tři body, které ZSU nebo ukrajinské ozbrojené síly trápí nejvíc, tak jednak je personál, přesně tak, nedostatek lidí, ale zároveň schopnost některé brigády, které jsou víc exponované, rychle obnovovat, protože nejde jenom vzít někoho z ulice a dát ho do ZSU. Člověk ho musí vycvičit a on do toho musí zapadnout, do té koncepce do té strategie, což samozřejmě trvá nějaký čas.


Druhá věc je ta munice, k té se hned vrátím, a třetí jsou opevnění kolem těch nově otevřených front. Co se týče munice, tak dodávky ze Západu, obzvlášť ty americké, nějaké doráží a Zelenskyj se nedávno nechal slyšet, že poprvé od začátku války dělostřelectvo netrpí krizovým nedostatkem, nicméně stále musí Ukrajina v nějakých směrech improvizovat. Že třeba spoustu dělostřelectva vynahrazuje kreativními způsoby, jako jsou FPV drony, kterými likviduje ruskou těžkou techniku, ale je nutné dodat, že i s dodávkami ze Západu a to hádám i s tou českou iniciativou, která si myslím, že se tady ještě - nebo nevím o tom, že by se tady teď nějak výrazně projevila, ono se to dost tají. Nevím, jestli je na cestě, nebo tady je ale zatím co jsem se posledně bavil s mechanizovanou brigádou, tak měla dělostřeleckou munici ukrajinské výroby. .

Co se týče munice, tak určitě nestačí na nějakou velkou protiofenzívu. Spíš stačí na to, aby Ukrajina držela ty pozice, jaké má a to nás přivádí k těm opevněním, o kterých se hodně spekuluje a za které Ukrajina občas zaslouženě občas nezaslouženě schytává velkou kritiku. Nicméně, když se zase podíváme na Charkovskou oblast tak , když se bavíme o opevnění, tak to jsou tři linie opevnění, ta první , která je kontaktní na nuke, tak to je přímo ruská hranice a tam si myslím, že si Ukrajina úplnou kritiku nezaslouží, protože za ty dva roky s ohledem na to, kolik je potřeba min tak ohromnou hranici zaminovat, kolik je potřeba personálu a co potřeba je tam všechno vybudovat. A jste na hranici s Ruskem, to znamená stále na dostřel. To znamená, že vám s tím nebude pomáhat žádný civilní kontraktor, nic takového. Tak tam si myslím, že ta kritika je možná až hodně přísná na tu první linii, kterou Rusko přešlo, to jsme viděli před dvěma týdny poměrně jednoduše, ale zároveň teď vidíme, že na té druhé a třetí linii, tam se ještě ani nedostali, se zasekli, takže si myslím, že zas některá kritika vůči Ukrajině, že vládne ta klasická ukrajinská korupce a že tam ta opevnění nejsou, že nemůže být úplně podložená, nebo je spíš přehnaná, protože vidíme, že třicetitisícová síla tam čtrnáct dní postupovala, ale teď už si tam stahujou sami svoje rezervy a nepostupují dál.

No a pak je ta třetí linie obrany, která dostávala občas kritiku za to, že se začala stavět hodně pozdě.. To zase z jakého úhlu pohledu to vezmeme, protože některé věci se děly velmi pozdě tím, že se neočekávala vůbec válka a takovéhle věci jako několik set kilometrů opevnění nebo pevnůstky, to jsou takové body, propojené několika několika zákopy a ještě přikryté takovou betonovou věží, takovou střílnou. No a tohle v tak ohromné oblasti, jako je Charkov, vybudovat prostě nějaký čas trvá, nicméně jsou i hlasy, že i teď se to začalo stavět později. Vzalo si to pod sebe ministerstvo obrany teď někdy na začátku roku.

Já tady si nemyslím, že úplně nejsem vojenský analytik. Moje odbornost posoudit, jestli to bylo moc brzo nebo moc pozdě, ale na všechno se musíme j dívat a příhledem na to, jaká situace je a v jakých situacích se Ukrajina nachází a jak říkám, zatím to Ukrajina tam dokázala odrazit, takže se tam evidentně něco děje, že to není, jako že to vytunelovali a není tam prostě opevnění.

Bohumil Kartous: V souvislosti se zbrojní pomocí a zbraňovými systémy a municí se také hovoří o jakési snaze západních spojenců Ukrajiny, odradit Ukrajinu od útoků na ruské území. A jak vypadá situace v tomhle ohledu? Protože nepochybně pro Ukrajince je důležité, aby cítili možnost agresor se snažit zasahovat i tam, odkud on přichází. A to se zdá být zatím jako velmi takové ožehavé téma v diskuzích mezi Ukrajinou a spojenci ze Západu.

Adam Sybera: Ano, tak ono se stále mluví o nějaké zbytečné eskalaci a tak. Ale já si myslím, že to je skoro až absurdní politická debata, protože ta země pod útokem nachází se ve válce a abychom to upřesnili, tak některým západním zemím to nevadí, některým ano a další věc, že je velmi složité ten zákaz vyloženě někde najít napsaný, že to je spíš jako - nebo mně to tak přijde,že to jsou věci, co se dějou za zavřenými dveřmi, kdy někde nějaká diplomatická síla říká, že tohle nechce dělat a různě to podmiňuje, když to uděláte, tak pak nebude tohle, když uděláte A, nebude B. Ukrajina si to jednoduše nemůže úplně dovolit s ohledem na počet zbraní, které má a na to, že je odkázaná na západní pomoc a myslím si, že některé západní země jí takhle, nechci polemizovat, jestli vědomky nebo nevědomky, ale určitě de facto svazuje jednu ruku za záda a dělá z toho nevyrovnaný boj, což se teď opět projevuje. Obzvlášť v té Charkovské oblasti, která je přímo nalepená na Rusku a Rusko si v klidu může vylítnout svými stíhačkami kolem Bělgorodu a nikdo je nemůže ohrozit, což ten Charkov dostává pod úplně zbytečný tlak, a kdyby Ukrajina měla povoleno střílet na ruské území, tak nevím, jestli by se Rusko rozhodlo nebo nerozhodlo pro tu charkovskou ofenzívu nebo znovuotevření, ale na sto procent by to mělo mnohem složitější.



Bohumil Kartous: Určitě ano a podívejme se ještě krátce na situaci politickou, protože na Ukrajině se odkládají na základě ústavy volby a je to vcelku pochopitelné s ohledem na válečný stav a na možnou destabilizaci, případně na vytváření míst ohrožení v okamžiku, kdy by byly volby. Ale můžete to krátce okomentovat, jaká je situace, protože zjevně se okolo toho budu vést určité spekulace.

Adam Sybera: Určitě tak, on už to rozjel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov někdy před dvěma měsíci, kdy v rozhovoru řekl, že už brzy všichni budou spekulovat o Zelenského legitimitě. Ono to k tomu mírně svádí, protože ano, mandát mu skutečně vypršel, ale když se podíváme na ústavu Ukrajiny a nejen Ukrajiny, ta ústava velmi napodobuje různé ústavy po Evropě i po celém světě, že v nouzovém nebo válečném stavu prostě volby probíhat nemůžou a odkládají se tedy na na dobu, kdy možné budou.

Dále bych tomu dal tu bezpečnostní rovinu, že jak jsme se bavili na začátku, tak dneska, a žádné volby nejsou tak proběhly čtyři nebo pět raketových útoků na západ Ukrajin v ranních hodinách. Představte si, kdyby se otevřely volební místnosti, vidíme, jak Putin je seriózní s jakoukoliv diplomacii, kdy nedávno říká, že by nebyl proti zmražení války za uznání h současných hranic, ale to řekl včera nebo před včerejškem a dva dny na to pustí masivní útok po celé Ukrajině do civilních oblastí. Takže co si o serióznosti můžeme myslet? A věřil byste, že udělá jakékoliv příměří při volbách nebo při něčem, když dělá tohleto, když volby nejsou?

Já ne a v poslední rovině, na kterou se velmi zapomíná, že kdyby byly volby, tak, aby se zaručila jejich nestrannost a správné provedení, tak by tu museli být mezinárodní pozorovatelé. Tak byste museli jednak někoho zafinancovat a dostat sem mezinárodní pozorovatele, kteří jsou ochotní podstoupit to riziko, že můžou být pod odstřelem Ruska. To nevím, jak by se dařilo a další, a to si myslím opravdu, že se na tohle zapomíná a že by se to mělo zdůrazňovat hodně, že veškeří vojáci zapojení do bojových misí by ve volbách nemohli kandidovat a případně možná ani volit. Jak by se to udělalo s těmi pozorovateli, jestli by tam někdo chodil s urnou po zákopech, tak složitě sem mi to představuje, ale i kdyby to tedy nějak vymysleli, tak on ten voják, jelikož je pod nějakým kontraktem a bojuje, tak nemůže kandidovat do jakékoliv veřejné pozice. Což je de facto proti jeho občanským právům a pak samozřejmě, aby se velká část té země mohla těch voleb účastnit, ať už jako volič nebo jako kandidát, tak pro to musí být podmínky, které momentálně nejsou.

Bohumil Kartous: Myslím si, že je vcelku srozumitelné pro každého soudně uvažujícího člověka, že průběh voleb na Ukrajině v současnosti není možný a nicméně samozřejmě kremelská propaganda a pátá kolona dezinformačních scén v evropských zemích tohle bude nepochybně nadnášet. Stejně už se to dělo v minulosti.


Adame, děkuji vám za shrnutí současných událostí v průběhu kremelské agrese na Ukrajině. Určitě se k tomu znovu spolu vrátíme. Já v některém z dalších rozhovorů, možná je některý natočíme i přímo na Ukrajině a děkuji vám, vážení diváci Rozhovorů Britských listů a budeme se těšit opět na viděnou.

Adam Sybera: Taky moc děkuju a těším se na další rozhovory.



0
Vytisknout
3152

Diskuse

Obsah vydání | 3. 6. 2024