Bidenova zahraniční politika je katastrofa

2. 3. 2024

 
V pompézním "naléhavém vzkazu" Bidenovi minulý týden publicista New York Times Thomas Friedman opožděně varoval, že postavení Ameriky ve světě klesá spolu s Izraelem.

Biden si možná konečně uvědomuje své volební nebezpečí spojené s Izraelem. Třináct procent michiganských demokratů, kteří volili alternativu "bez závazků" než Bidena, by mohlo vyvolat postupný celonárodní faktický bojkot jeho kandidatury, počínaje primárkami, které se uskuteční tento týden v rámci Superúterý. Biden nominaci své strany jistě získá. Jeho kauza je však pošpiněna.

Pokud jde o druhou hlavní zahraničněpolitickou otázku - největší evropskou válku od roku 1945 - Biden opět dovolil, aby staré představy a strach z ruského jaderného arzenálu (který minulý týden opět účelově podnítil Vladimir Putin) omezily a zdržely přísun americké pomoci a pomoci NATO na Ukrajinu. Jeho přílišná opatrnost při přímé konfrontaci s Moskvou, zrozená z dob studené války, ochromila schopnost Kyjeva získat zpět ztracené území. Nyní už může být pozdě.

Průzkumy naznačují, že Američané jsou více než obvykle znepokojeni stavem světa - a to ovlivní jejich podzimní hlasování. Pokud jde o Gazu, Biden podle nedávného průzkumu ztratil většinovou podporu. Pouze 31 % dospělých Američanů schvaluje jeho postup při řešení konfliktu. Polovina Američanů se domnívá, že izraelská armáda "zašla příliš daleko". Zlověstné je, že mezi voliči ve věku 18-29 let, kteří ho masově podporovali v roce 2020, Biden nyní zaostává za Donaldem Trumpem.

Jiný průzkum zjistil, že zatímco 43 % Američanů se domnívá, že Biden reagoval na invazi na Ukrajinu dobře, 58 % nyní podporuje vyjednávání o urovnání. Bidenův názor, že válka symbolizuje celosvětový boj na obranu demokracie, není široce sdílen. Podle většiny voličů by hlavním cílem USA mělo být zabránit eskalaci a dalšímu utrpení.

Podpora Ukrajiny mezi republikány je slabší než mezi demokraty

To je jeden z faktorů, který pohání Trumpovu zřejmě nezastavitelnou souběžnou snahu o republikánskou prezidentskou nominaci - podtrženou jeho porážkou jediné soupeřky Nikki Haleyové v Michiganu - a zablokování Bidenova posledního balíku pomoci Ukrajině jeho stoupenci v Kongresu. Trump často a nahlas říká, co se mu nelíbí, ale má potíže s formulováním řešení.

Jako prezident Trump bezostyšně ustupoval Rusku, zničil jadernou dohodu s Íránem a dělal ze sebe hlupáka kvůli Severní Koreji, zatímco rozséval neshody v Evropě. Povzbuzoval Netanjahua a izraelské extremisty, aby brzdili palestinské aspirace (a ignorovali Hamás), a zároveň vyslal svého zetě, aby pod záminkou mírotvorné činnosti uzavíral lukrativní dohody s arabskými knížaty.

Trumpova hypernacionalistická, předsudky naplněná a fakty nepodložená platforma America First odráží hluboké nepřátelství a neznalost světa a niternou touhu po izolaci od světových problémů. To se projevuje posměšným pohrdáním NATO, EU, většinou Evropanů, všemi migranty, volným obchodem, environmentalisty, OSN a mezinárodními smlouvami, shovívavostí k autokratům a podobně smýšlejícím antidemokratům, jako je Putin, a přehnaně agresivním postojem vůči konkurentům, jako je Čína.

Navzdory určité konvergenci je volba mezi Trumpem a Bidenem v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní role Ameriky jasná. Trump chce být světovou jedničkou, ale odmítá odpovědnost za globální vedení. Biden, který pevně věří v USA jako nepostradatelný národ, je nadšeně přijímá. Znepokojivé je, že veřejné mínění se možná přiklání na Trumpovu stranu.

Každoroční Gallupův průzkum světových záležitostí, který proběhl minulý měsíc, ukázal, že méně republikánů než kdykoli předtím (61 %) si myslí, že USA by měly hrát vedoucí nebo významnou mezinárodní roli. Bidenovu myšlenku USA jako globálního policisty nyní podporuje celkově jen 65 % Američanů. Přibližně 10 % republikánských voličů je pro úplnou izolaci.

Tato zjištění jen posilují názor, který se zakořeňuje mezi evropskými a asijskými spojenci, že globální vedení USA, dominantní od roku 1945, zažívá epochální, konečné selhání - že Pax Americana se rozpadá. Vidí dva postarší muže, kteří se utkávají ve stále destruktivnějším, do sebe zahleděném volebním boji na nože.

Jeden z nich, dobře smýšlející, ale slabý, je rukojmím minulých časů, kdy všudypřítomná supervelmoc USA vedla jako samozřejmost. Ta doba je pryč. Nechápe to.

Druhý představuje to nejhorší z Ameriky - je to člověk sobecký, vykořisťovatelský, neinformovaný, izolovaný, neliberální, posedlý sám sebou a zlý. Není divu, že evropští lídři jsou v křeči, drží se jeden druhého jako paničtí pasažéři v potápějícím se záchranném člunu a dohadují se, co dělat. Jaké otřesy nyní hrozí globálnímu řádu!