Polská opozice doufá, že obrovské shromáždění ve Varšavě ovlivní volby

1. 10. 2023

 
"Přijdou všichni, kdo chtějí lepší Polsko. Někdo řekne, že je to slogan, ale každý, kdo má Polsko v srdci, by měl chtít ukázat, že věří a má sílu," řekl Tusk v rozhovoru, který v sobotu odvysílala polská komerční stanice TVN.

"Bude to jedna z největších manifestací za poslední roky v Evropě. Bude to jedna z největších událostí v polské politice od znovuzískání nezávislosti," tvrdil.

Shromáždění se koná v době, kdy brutální volební kampaň vstupuje do své závěrečné fáze. Navzdory rétorice čelí Tusk ve své snaze stát se premiérem stále silnému protivětru, včetně nejednoty v řadách opozice a štvavé vládní kampaně proti jeho straně, která se ho snaží vykreslit jako zrádce a nevlasteneckého německého poskoka.

Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) se dostala k moci v roce 2015. Pravicově populistická strana, která rovněž zvýšila sociální výdaje a získala podporu ve venkovských oblastech a menších městech, je obviňována z narušování demokratických norem a omezování práv žen a menšin.

Strana se také dostala do střetu s Bruselem a dalšími západními spojenci kvůli útokům na polské soudnictví, ačkoli tato kritika se zmírnila poté, co se Polsko stalo klíčovým spojencem v koalici podporující Ukrajinu.

Tusk byl premiérem v letech 2007-2014, než odešel do evropské funkce, ale vrátil se do polské politiky kandidovat ve volbách, které jsou podle něj nejdůležitější za poslední desetiletí a poslední šancí na záchranu demokracie v Polsku.

Opozice doufá, že pochod bude mít podobný účinek jako ten červnový, kdy do ulic hlavního města vyšlo odhadem 500 000 lidí, mobilizoval podporu opozice a odstartoval skutečnou kampaň.

Nicméně i když Tuskova koalice i vládní strana tvrdí, že si jsou jisty silným výsledkem ve volbách, většina pozorovatelů tvrdí, že je velmi těžké předvídat konečný výsledek.

PiS pravděpodobně získá více hlasů než Tuskova Občanská koalice, ale řada uskupení a potenciálních aliancí spolu se způsobem fungování polského volebního systému znamená, že konečný výsledek může ovlivnit mnoho faktorů.

Velkou otázkou je, zda se menším stranám a koalicím podaří dostat do parlamentu. Pro funkční koalici bude Tusk pravděpodobně potřebovat podporu levicových stran a koalice Třetí cesta, která se pohybuje kolem 8% hranice nutné pro vstup do parlamentu. Pokud by se dostaly pod tuto hranici, jejich hlasy by se přerozdělily mezi ostatní strany, ale neúměrně by zvýhodnily stranu s největším podílem hlasů, čímž by pravděpodobně pomohly PiS.

"Pokud Třetí cesta nedosáhne 8 %, jsme všichni úplně v háji," uvedl zdroj z Tuskova tábora a ukázal, jak malé rezervy mohou rozhodnout o budoucnosti Polska. Další divokou kartou je krajně pravicová Konfederace, která získává mnoho příznivců mezi mladými Poláky a potenciálně by mohla být jediným spojencem, s nímž by PiS mohla vytvořit funkční koalici.

Vláda i opozice se ve svých kampaních zaměřily na katastrofy, které Polsko čekají v případě prohry. Vládní ministři často obviňují Tuska, že chce vpustit do země statisíce migrantů (přitom však zrovna PiS korupčně prodala víza pro Polsko a schengenskou oblast statisícům migrantů), a předseda PiS Jarosław Kaczyński obviňuje Tuska, že prodává zemi Německu i Rusku. "Musíme říci Tuskovi 'ne'," řekl během kampaně. "A pokud to nepochopí, řekneme mu to znovu německy."

Strana PiS založila velkou část své kampaně na obavách z migrace a vyzdvihuje rozhodnutí vlády postavit na hranicích s Běloruskem zeď, která má zabránit vstupu migrantů a uprchlíků. Tvrdý postoj vlády k imigraci však narušil skandál, podle kterého byly statisíce polských pracovních víz korupčně prodány lidem v Asii a Africe, nicméně není jasné, zda tento skandál zaregistruje jádro voličů PiS.

Tusk a jeho koalice mezitím poukazují na erozi demokracie během let vlády PiS a naznačují, že toto hlasování je poslední šancí, jak zachránit demokracii v zemi, stejně jako zajistit práva žen a LGBTQ+ osob. Uvedl také, že střety vlády PiS s Bruselem hrozí případným odchodem Polska z EU.