Ruská agrese na Ukrajině: Moskva omylem bombardovala vlastní ruské město Belgorod

21. 4. 2023

čas čtení 11 minut
 

Úder ruského vojenského letadla na ruské město Belgorod vytvořil kráter o šířce 20 metrů a zranil tři lidi


- Moskva omylem bombardovala ruské město Belgorod



Ruské vojenské letadlo omylem vypálilo zbraň na město Belgorod nedaleko Ukrajiny. Způsobilo to výbuch a poškodilo budovy, citovala agentura Tass ruské ministerstvo obrany.

Ve čtvrtek pozdě večer místní úřady oznámily velký výbuch ve městě, které leží hned za hranicemi s Ukrajinou. Oblastní gubernátor uvedl, že byly zraněny tři osoby.

"Při přeletu letounu Suchoj Su-34 nad městem Belgorod došlo k náhodnému výbuchu letecké munice," uvedlo podle agentury Tass ministerstvo obrany.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov, který vyhlásil výjimečný stav, na Telegramu uvedl, že na jedné z hlavních ulic se nachází kráter o průměru 20 metrů. Dodal, že byla poškozena čtyři auta a čtyři obytné domy.

Ministerstvo obrany neuvedlo, o jaký druh zbraně se jednalo, napsala agentura Reuters. Su-34 je nadzvukový stíhací bombardér. Podle agentury Tass ministerstvo uvedlo, že byly poškozeny některé budovy, a oznámilo, že již probíhá vyšetřování.

Videozáznam z místa ukázal hromady betonu na ulici, několik poškozených aut a budovu s rozbitými okny. Na jednom záběru bylo vidět něco, co vypadalo jako převrácené auto na střeše obchodu.

Belgorodská oblast je jednou z několika částí jižního Ruska, kde od začátku toho, co Moskva nazývá "speciální vojenskou operací" na Ukrajině v únoru 2022, otřásly výbuchy cíle, jako jsou sklady pohonných hmot a munice.

 
- Dolní komora parlamentu v České republice v pátek schválila zákon, podle kterého musí státní rozpočet od příštího roku věnovat na obranu nejméně 2 % hrubého domácího produktu.

- Rumunsko jednostranně nezakáže dovoz ukrajinského obilí a počká, až Evropská komise prosadí opatření na pomoc zemědělcům ze střední a východní Evropy, uvedl v pátek ministr zemědělství Petre Daea.

Rumunsko a Ukrajina však budou každý týden konzultovat očekávané objemy obilí a budou usilovat o omezení dovozu, uvedl podle agentury Reuters Daea po setkání se svým ukrajinským protějškem Mykolou Solským v Bukurešti.

- Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek potvrdil závazek NATO, že Ukrajina se nakonec připojí k vojenské alianci.

Ve svém projevu před zasedáním kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein v Německu podle agentury Reuters rovněž sdělil, že po skončení války na Ukrajině musí mít Kyjev "odstrašující prostředky, které zabrání novým útokům".

Začátkem tohoto týdne Stoltenberg při svém vystoupení v Kyjevě po boku Volodymyra Zelenského pozval ukrajinského prezidenta na příští summit NATO ve Vilniusu.

V únoru Stoltenberg prohlásil": "Spojenci v NATO se dohodli, že se Ukrajina stane členem naší aliance, ale zároveň je to dlouhodobá perspektiva, nyní jde o to, aby Ukrajina zvítězila jako suverénní, nezávislý národ, a proto musíme Ukrajinu podpořit."

- Před necelými dvěma lety uvažovali ruští představitelé cestovního ruchu o objektu č. 2, obřím protiatomovém krytu vybudovaném pod rozlehlým Kubaševským náměstím v Samaře, jako o muzejním objektu

Původní design a výzdoba krytu ze 40. let minulého století, postaveného na příkaz Josifa Stalina asi 40 metrů pod zemí s kancelářským nábytkem a dalšími detaily z předjaderného období, by byly logickým doplňkem podzemních atrakcí města. Jako záložní hlavní město Sovětského svazu za druhé světové války leží město na vrcholu obrovského komplexu podzemních bunkrů, z nichž Objekt č. 2 je považován za jeden z největších.

Se zahájením invaze na Ukrajinu a příkazem Vladimira Putina zahájit v regionech po celé zemi přípravu na civilní obranu se registrují  tisíce ruských protiatomových krytů, které se mají rekonstruovat a renovovat pro zatím nepravděpodobný - ale na chvíli nemyslitelný - případ raketového úderu na srdce Ruska.

Bunkry v Samaře, podle některých odhadů třetí nejrosáhlejší v Rusku po Moskvě a Petrohradu, si po léta získávaly kultovní oblibu mezi městskými historiky a kopáči, kteří pod městem nelegálně razí tunely, a staly se zdrojem mnoha městských legend:

- Floridský guvernér Ron DeSantis, který by se měl v roce 2024 ucházet o republikánskou nominaci na prezidenta, má v sobotu zahájit zahraniční cestu po Japonsku, Jižní Koreji, Izraeli a Velké Británii.

DeSantis v březnu prohlásil, že ukrajinská válka je "územní spor" a že pro Spojené státy nepředstavuje strategický zájem, což od té doby částečně odvolal. Tyto výroky vyvolaly kritiku ze strany demokratů a mnoha republikánů, ačkoli jde o postoj, který sdílí s přibližně polovinou stranické základny i s republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem.

Ačkoli je tedy cesta oficiálně označována jako obchodní mise, je všeobecně vnímána jako pokus o vylepšení jeho zahraničněpolitického kreditu v rámci příprav na oficiální oznámení o kandidatuře na prezidenta, které se očekává koncem jara nebo začátkem léta.

- Skupina G7 zvažuje téměř úplný zákaz vývozu do Ruska
, uvedla v pátek tisková agentura Kjódó s odvoláním na japonské vládní zdroje.

Agentura Bloomberg ve čtvrtek rovněž uvedla, že Spojené státy a spojenci Ukrajiny zvažují "úplný zákaz většiny vývozů do Ruska". Tato zpráva uvedla, že představitelé zemí G7 o této myšlence diskutují před summitem, který se uskuteční příští měsíc v Japonsku.

Na dotaz ohledně zprávy agentury Bloomberg odpověděl hlavní tajemník japonského kabinetu Hirokazu Matsuno, že vláda o ní ví, ale zdržuje se komentáře k výměně názorů mezi zeměmi G7 a podobně smýšlejícími státy ohledně možných dalších sankcí proti Rusku.

"Pro co nejrychlejší ukončení ruské agrese je důležité, aby G7 zůstala jednotná pro přísné sankce proti Rusku a silnou podporu Ukrajiny," řekl na tiskovém brífinku.

- Čína tvrdí, že "nevyhrocuje situaci na Ukrajině"


Čína nevyhrocuje situaci na Ukrajině a zasazuje se o mírové řešení mezinárodních sporů prostřednictvím dialogu a diplomacie, prohlásil v pátek čínský ministr zahraničí Čchin Kchang.


Čína nemá v úmyslu zapojit se do velmocenského soupeření, uvedl Čchin na Lantingově fóru v Šanghaji a dodal, že se staví proti pokusům stavět zdi a bariéry, které by přerušily mezinárodní dodavatelské řetězce.

- Budoucnost Ukrajiny je v NATO, uvedl šéf západní vojenské aliance během své první návštěvy země od ruské invaze před 14 měsíci. Jens Stoltenberg přislíbil Ukrajině pokračující vojenskou podporu a řekl: "NATO stojí při vás dnes, zítra a tak dlouho, jak bude třeba." Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pozval na červencový summit NATO ve Vilniusu.

Zelenskij řekl, že NATO musí Ukrajinu vyzvat, aby se stala členem, a dát jí časový rámec pro vstup. "Neexistuje jediná objektivní překážka, která by bránila politickému rozhodnutí pozvat Ukrajinu do aliance," řekl. "A právě nyní, kdy většina lidí v zemích NATO a většina Ukrajinců vstup do NATO podporuje, je čas na příslušná rozhodnutí."

- Zelenskij požádal Mexiko o podporu při pořádání summitu se zeměmi Latinské Ameriky, který by pomohl ukončit ruskou invazi. Čtvrteční výzva navazuje na komentáře brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy, který minulý týden v Číně prohlásil, že Washington by měl přestat "podporovat" válku a že Spojené státy a Evropská unie "musí začít mluvit o míru".

- Americký prezident Joe Biden a francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek signalizovali snahu o zmírnění napětí v návaznosti na nedávné výroky francouzského vůdce o Tchaj-wanu a evropských bezpečnostních vztazích s Washingtonem. S odkazem na Macronův tlak na Čínu, aby sehrála roli při vytváření mírové dohody o ukončení války na Ukrajině, se v prohlášení jeho kanceláře uvádí: ": "Čína může ve střednědobém horizontu přispět k ukončení konfliktu v souladu se zásadami a cíli Charty OSN." V prohlášení se rovněž uvádí: "Čína se zavázala, že bude pokračovat ve své činnosti: "Obě hlavy států se shodly na tom, že je důležité na tomto základě pokračovat ve spolupráci s čínskými orgány."

- Podle ruského velvyslance při OSN se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí setká s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Naposledy se oba setkali v listopadu na summitu G20 na Bali. Podle velvyslance Vasilije Nebenzie bude bodem pondělního jednání dohoda o černomořském obilí.

- Dánsko společně s Nizozemskem daruje Ukrajině 14 tanků Leopard 2. Úřadující dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl, že se nejedná o dánské tanky, ale o tanky, "které jsou nakupovány ve spolupráci s Nizozemskem". Ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen to označil za "velmi významný příspěvek".

- Admirál ruské tichomořské flotily opustil svou funkci po kontrole její bojové připravenosti. Admirál Sergej Avakjanc opustil funkci velitele, neboť bylo oznámeno, že bude dohlížet na nové centrum pro vojenský sportovní výcvik a "vlasteneckou výchovu". Jednotky Tichomořské flotily se účastnily prověřovacího cvičení, které minulý týden oznámil ministr obrany Sergej Šojgu.

-  List Financial Times uvedl, že z uniklé zprávy amerických zpravodajských služeb vyplývá, že Čína odmítla žádost žoldnéřské skupiny Wagner o poskytnutí zbraní. Podle FT žádost skupiny Wagner ze začátku roku 2023 naznačovala, že "má určitou jistotu, že Peking bude otevřený vyzbrojování Moskvy, které by šlo nad rámec jiných neletálních forem podpory vojenské kampaně poskytovaných čínskými společnostmi".

- Skupina ukrajinských vojáků byla obviněna z vlastizrady za vyzrazení informací během nepovolené mise, která umožnila Rusku zaútočit na vojenské letiště, uvedla ukrajinská bezpečnostní agentura SBU. SBU ve svém prohlášení oznámila, že se vojáci loni v červenci pokusili "bez koordinace s příslušnými státními orgány" zmocnit ruského letadla poté, co jeho pilot prohlásil, že zběhne.

- USA oznámily novou vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 325 milionů dolarů, včetně dodatečné munice pro vysoce mobilní dělostřelecké raketové systémy (Himars), moderních raket a protitankových min. Jedná se o 36. bezpečnostní balíček od začátku války v únoru 2022.


 Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3697

Diskuse

Obsah vydání | 25. 4. 2023