Yanomamové v Brazílii umírají na malárii a podvýživu. Jde o genocidu a může za to Bolsonaro?

19. 4. 2023

čas čtení 7 minut
 

Nejdříve přišli zlatokopové, říká komunita. Pak se objevily nemoci a choroby


V ranách, které horníci vyryli do země, se shromažďovala voda, která přitahovala komáry přenášející nemoci, uvedli členové komunity, a řeky, na které spoléhají, změnily barvu z modré na barvu Coca-Coly.

Zásoby životně důležitých léků byly vyčerpány a nemocní umírali na léčitelné nemoci. Lidé, kteří přežili, naříkali, že jejich blízcí zemřeli na malárii a tuberkulózu, a obávali se, že stejný konec potká i jejich děti.

Yanomami, jedna z největších domorodých skupin v Amazonii, trpí krizí malárie a podvýživy, která podle jejich vůdců ohrožuje jejich samotnou existenci, píše Washington Post.

 
Těžba otrávila vodu, kterou pijí, a ryby, které jedí, rtutí. Ztenčila se populace zvířat, která loví. Jejich domov, kdysi nedotčený pruh Amazonie, byl zpustošen nelegálním odlesňováním a těžbou zlata, které napomáhala vláda Jaira Bolsonara.

Těžaři zlata přišli před více než čtyřiceti lety. S Bolsonarovou inaugurací v roce 2019 však získali za prezidenta spojence, muže, který se postavil proti vytváření domorodých území a za průmyslový rozvoj Amazonie.

Když Bolsonaro ochromil Ibamu, agenturu pro ochranu životního prostředí, která měla za úkol těžařům bránit v imvazi do Amazonie, jejich počet se rozrostl na 20 000 osob. Kritici bývalého prezidenta nyní tvrdí, že se provinil nejen lhostejností, ale i zločinem: genocidou.

"Poslední čtyři roky to byla noční můra," řekl Júnior Hekurari Yanomami, který vede zdravotní radu Yanomami v severním státě Roraima. "Bolsonaro tato úmrtí podporoval."
 
Nejsou sami, kdo je z toho obviňuje. Prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který loni Bolsonara porazil v ostře vedené kampani, se v lednu setkal s dospělými a dětmi postiženými hladomorem.

"To, co jsem viděl v Roraimě, byla více než humanitární krize, genocida," napsal Lula na Twitteru. "Úmyslný zločin proti Yanomamům, spáchaný vládou necitlivou k utrpení brazilského lidu."

Ministr spravedlnosti Flávio Dino uvedl, že vidí "silné náznaky zločinu genocidy", a vyzval federální policii, aby vyšetřila bývalou Bolsonarovu vládu. Soudce Nejvyššího soudu Luís Roberto Barroso, který loni nařídil vládě vyhnat zlatokopy, rovněž vyzval k vyšetřování s odkazem na obvinění, že úředníci dávali zlatokopům  tipy.

Obvinění z genocidy v důsledku nečinnosti vlády je v Brazílii novinkou. Soudy zde odsoudily pět lidí za genocidu; všichni byli zlatokopové, kteří se podíleli na masakru Yanomami na počátku 90. let.

Bolsonaro není obviněn z použití zbraní proti Yanomami. Kritici se místo toho zaměřují na to, co podle nich neudělal: nereagoval na prosby Yanomami o potraviny, léky a pomoc při vystěhování horníků.

Vyšetřovatelé plánují vyslechnout Yanomami a prostudovat Bolsonarova veřejná prohlášení a vládní korespondenci.

Bolsonaro v prohlášení pro The Washington Post uvedl, že hlídání brazilské rezervace Yanomami, což je území o velikosti Portugalska bez přístupových cest a s omezenými přistávacími plochami, je obtížné. Nicméně uvedl, že jeho administrativa zvýšila federální výdaje na ochranu Yanomami a monitorování jejich území. Uvedl, že "kritického stavu podvýživy s úmrtími" "lituje", ale naznačil, že pacienti v Boa Vistě mohli pocházet z území Yanomami ve Venezuele a byli vysláni ve spolčení s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, aby ho znemožnili.

Na otázky, zda hodlá spolupracovat s vyšetřovateli, neodpověděl.

Podle analytiků budou muset žalobci k získání odsouzení prokázat zločinný úmysl - že nereagování bylo součástí širšího plánu poškodit Yanomami.

"V několika případech Bolsonaro řekl, že je nejen proti uznání práv původních obyvatel, ale také proti existenci domorodých národů," řekl Wallace Corbo, profesor práva z Nadace Getulio Vargase v Rio de Janeiru. "Právě v tom spočívá základ tvrzení, že zanedbání bylo úmyslné."

Gilmar Mendes, soudce Nejvyššího soudu, uvedl, že existují důkazy, že Bolsonarova vláda ignorovala prosby Yanomami o pomoc.

Po Lulově návštěvě se podle Mendese "začaly objevovat také dokumenty o stížnostech, které podaly organizace starající se o domorodé komunity".

"Vše nasvědčuje tomu, že na ně vláda nijak nereagovala," dodal.

V Boa Vistě, kam jsou lidé letecky přepravováni, aby se jim dostalo lékařské péče, se stovky lidí shromáždily ve vládním útulku.

V roce 2022 podlehlo na území Yanomami 99 dětí mladších pěti let "nemocem, kterým se dalo předcházet", uvedli výzkumníci pověřeni ministerstvem zdravotnictví. Počet případů malárie se od roku 2018 více než zdvojnásobil na více než 20 000 v roce 2021.

Krize, která nyní panuje na území Yanomami, je jen poslední kapitolou jejich desítky let trvajícího boje za zachování půdy a způsobu života. Každá vlna nájezdníků přinesla rozvrat a nemoci.

Yanomamové se dostali do pravidelného kontaktu s okolním světem až ve 40. letech 20. století. O čtyři desetiletí později zaplavilo jejich území asi 40 000 zlatokopů, jak uvádí organizace Survival International. Nemoci a násilí zabily během sedmi let pětinu obyvatel.

Na počátku 90. let 20. století byla pro Yanomami vyčleněna půda a horníci byli vyhnáni. Ne všichni však tento krok podporovali. Jeden kongresman v roce 1998 prohlásil, že půda patří celé Brazílii a měla by být obhospodařována, aby se zvýšilo bohatství země.

"Je škoda, že brazilská kavalerie nebyla tak účinná jako Američané, kteří indiány vyhladili napsal tehdy Jair Bolsonaro v novinách.

Když se Bolsonaro na začátku roku 2019 ujal úřadu, provedl podle aktivistů rychle změny, které ztížily schopnost vlády podporovat Yanomami. Do čela vládních agentur, které mají na starosti ochranu životního prostředí a záležitosti původních obyvatel, jmenoval úředníky s malými relevantními zkušenostmi. Pokusil se rozpustit agenturu pro zdraví původních obyvatel.

Diego Milleo Bueno vede úřad Ibama ve státě Roraima. Za Bolsonarova vedení podle něj agentura pro životní prostředí zastavila většinu operací, jejichž cílem bylo vystěhovat těžaře zlata z území Yanomami. Proto podle něj těžba zlata za Bolsonara vzkvétala.

Domorodí vůdci požádali administrativu o pomoc, ale nedostali žádnou odpověď, tvrdí obhájci. Teprve v roce 2021, na nátlak soudního rozhodnutí, úřady obnovily donucovací operace proti zlatokopům.

Jak se šířily nemoci a hladomor, setkávali se Yanomami se systémem, který nebyl dostatečně vybaven k řešení jejich potřeb. Zdravotní kliniky na domorodých územích  byly uzavřeny, konstatuji ekologické a lidskoprávní skupiny, a lidé začali umírat na malárii a zápal plic. V jedné komunitě byly dvě děti vtaženy do řeky v důsledku těžby bagrem a utopily se. Šaman a dvě děti podlehli malárii, když se jim nedostalo léčby.

Díky větší pozornosti se nyní objevují náznaky, že se podmínky pro Yanomami zlepšují. Agentura pro životní prostředí zahájila snahy o likvidaci důlních provozů. Některé řeky začaly opět modrat.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3384

Diskuse

Obsah vydání | 24. 4. 2023