Trestní stíhání azovských bojovníků v Rusku bude v rozporu s Ženevskými úmluvami

18. 5. 2022

čas čtení 5 minut
Amnesty International: Ukrajinští vojáci, kteří byli po dlouhé měsíce obklíčení v ocelárně Azovstal jsou nyní válečnými zajatci. Váleční zajatci se nesmějí stát obětí žádné formy mučení ani špatného zacházení a musejí dostat bezprostřední přístup k Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.

Analýza: váleční zajatci jsou chráněni, pokud nejsou obviněni z válečných zločinů



Jakékoli ruské kroky směřující k trestnímu stíhání a případné popravě některých ze stovek ukrajinských bojovníků, kteří se vzdali v Mariupolu, by mohly být v rozporu s Ženevskými konvencemi, podle nichž nesmějí být  váleční zajatci  trestáni za účast v bojových akcích.

Tyto obavy zdůraznil britský ministr pro ozbrojené síly James Heappey, který pro rozhlasovou stanici LBC řekl: "Myslím, že v této válce už bylo dost zvěrstev, aniž bychom byli svědky poprav nebo čehokoli jiného u válečných zajatcíů, k čemuž, jak se obávám, je toto předehrou. Jen si myslím, že bychom si měli jasně říct, že taková zvěrstva by Západ naprosto odsoudil. Váleční zajatci mají status zakotvený v Ženevské konvenci."

 
Mezi těmi, kdo vyzvali k trestnímu stíhání bojovníků, kteří opustili  rozlehlé ocelárny Azovstal v Mariupolu, je i vůdce proruských doněckých separatistů Denis Pušilin, který ve středu řekl, že o jejich osudu rozhodne soud.

Ženevské úmluvy zahrnují čtyři smlouvy a tři protokoly, které stanoví mezinárodní právní normy pro humanitární zacházení během válek. Jednotný termín Ženevské konvence obvykle označuje dohody sjednané v roce 1949 po druhé světové válce.

Úmluva z roku 1949 říká, že váleční zajatci nesmějí být stíháni za přímou účast v bojových akcích, a jasně stanoví, že zadržení po zajetí by nemělo být považováno za formu trestu, ale za prostředek, který má zabránit další účasti v konfliktu.

Jedinou přípustnou výjimkou je, že zadržující mocnost může zajatce stíhat za případné válečné zločiny. Jedním z tvrzených ospravedlnění Ruska pro jeho útočnou válku proti Ukrajině bylo, že příslušníci pluku Azov v Mariupolu jsou údajně  odpovědní za válečné zločiny.

Na počátku bitvy o přístavní město to tvrdil mluvčí ruské obrany generálmajor Igor Konašenkov: "Byli to právě tito nacisté z praporu Azov, kteří osm let záměrně a s mimořádnou krutostí vyhlazovali civilní obyvatelstvo v Doněcké a Luhanské republice."

Obavy o možný osud některých ukrajinských vojáků se objevily po výhrůžkách ruských představitelů, že s nimi budou zacházet jako s "teroristy", nikoliv jako s bojovníky.

Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov sice přislíbil, že s bojovníky, kteří se vzdají, bude zacházeno "v souladu s mezinárodními standardy", to však okamžitě zpochybnila prohlášení dalších ruských představitelů.

"Nacističtí zločinci by neměli být vyměňováni," prohlásil v úterý ve svém projevu předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin s odkazem na ukrajinské nabídky výměny zajatců. "Naše země se chová k těm, kteří se vzdali nebo byli zajati, humánně. Ale pokud jde o nacisty, náš postoj by měl být neměnný: jsou to váleční zločinci a my musíme udělat vše pro to, aby stanuli před soudem."


Ruské ministerstvo spravedlnosti se v úterý obrátilo na nejvyšší soud, aby prohlásil pluk Azov za teroristickou organizaci, což by možná představovalo další překážku pro případnou výměnu.

Azov je klíčovou součástí ruského propagandistického narativu o válce na Ukrajině, která byla původně zahájena s údajným cílem "denacifikace". Azovbský prapor vznikl  v roce 2014 jako dobrovolnická polovojenská organizace  pro boj proti Ruskem podporovaným silám na východě Ukrajiny a mnoho jejích původních členů mělo krajně pravicové extremistické názory. Od té doby byla jednotka začleněna do ukrajinské národní gardy a podle analýzy BBC je méně než 1 procento jejích členů příslušníky ultrapravicového křídla.

Obě strany konfliktu jsou  obviňovány z porušování Ženevských konvencí při zacházení se zajatci. Matilda Bognerová, vedoucí monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, uvedla, že existují "důvěryhodné informace" o špatném zacházení se zajatci.

"Obdrželi jsme věrohodné informace o mučení, špatném zacházení a zadržování v izolaci ukrajinskými ozbrojenými silami válečných zajatců patřících ruským ozbrojeným silám a přidruženým ozbrojeným skupinám," uvedla Bognerová. Vojáci byli "nuceni k výpovědím, omluvám a přiznáním a [vystaveni] dalším formám ponižování," dodala.

Zdroj ZDE 

0
Vytisknout
2674

Diskuse

Obsah vydání | 20. 5. 2022