Války doby kamenné

26. 1. 2022 / Wenzel Lischka

čas čtení 4 minuty

Zatímco v přírodní říši probíhá pozitivní výběr lepšího druhu, v lidské říši od vynálezu pěstního klínu probíhá negativní výběr druhu horšího. Ten horší požírá lepšího. Rozklad je zákonem našeho světa i nás samotných. Kvalita se vytrácí v kvantitě. Jsme-li dávno evolučně pod zvířaty, není divu, že nám chutná jejich maso. Žerte se a množte se, to je zákon světa.

  

Taková tvrzení možná některé vybrané intelektuály rozčílí, ale pouze tím potvrdí jejich platnost. V přímé konfrontaci s živelnou silou přírody rozum ihned selhává. Zajíce nedoběhneme, musíme jej zastřelit. Létat můžeme jenom pádem do propasti. Jazyk nám omezil myšlení, a myšlení tělo. Pazvuky byly lepší a zdravější.

Pěstní klín poskytl slabšímu pračlověku výhodu nad pralidmi, jejichž ruce byly holé. Eskalování takové výhody pokračuje až do dnešních dob hvězdných válek, které umožňují lstivé, zbabělé a hygienické způsoby boje bez většího fyzického nasazení vojáků. Ale i tito žoldáci nebývají nazí, ale po zuby ozbrojeni.

Výsledkem pokroku je reálná možnost zničení celé planety zbraněmi hromadného ničení, civilizační degenerace a genocida lidské rasy, a často i návrat ke kanibalizmu. O devastaci přírodního prostředí a vyhubení všemožných druhů, není třeba vést diskuse. Každá civilizace je předpotopní. Trvá od potopy světa až k potopě světa. Přes spoustu neplodných žvástů, stále jenom platí, že po nás potopa.

Apokalypsy minulosti se derou na povrch, a ukazují, že historie lidstva není tak prostoduchá, jako se maluje v učebnicích dějepisu pro žactvo školou povinné. Věřit tomu nemusíme, možná se o tom záhy sami přesvědčíme. Když ne my, tak naše děti určitě. Do doby kamenné, nebo raději až před ní, se dobrovolně nijak vrátit nemůžeme. Stejně bychom tam bez kartáčků na zuby nepřežili.

Vymkli jsme se již dávno svojí kontrole, a jsme z podvědomí ovládáni přírodními procesy, které rychle spějí k potrestání a zkáze našeho živočišného druhu. Není to msta přírody, ale následky našich činů. Návrat je ve volném pádu nemožný.

Uznejte sebekriticky sami. Přece byste například nechodili pěšky, když můžete používat automobil? Přece byste neseděli na zemi, když můžete sedět v křesle, zkracovat si svaly a šlachy zadních částí nohou, a díky tomu trpět zažívacími potížemi, mít křečové žíly, zbytnělou prostatu a získat neplodnost?

Přece nebudeme žít v jeskyních a svítit si loučemi? Jeskyni předků z doby kamenné máme každý v sobě. Pouze jsme vědeckotechnicky zešíleli, když křepčíme před oltáři monitorů. Válečné tance jsou pořád stejné. Nabíjí pohlavní silou před orgiemi vraždění.

Volné pobíhání psů a dětí po ulicích a v parcích je nemožné. Děti by možná někoho pokousaly, a psi by si mohli našlápnout odhozenou injekční stříkačku. Školní mládež si již před školou nehraje na čáru nebo s míčem, ale u nedalekého baru hledá po nočních hostech zbytky konopných nedopalků. Hostie moderního náboženství jsou z perníku a koksu.

Objemné brašny na zkřivených zádech školáků jsou podobné jako před 60 lety. Možná jsou jenom objemnější. Často v nich najdeme zbytky kypřícího prášku a ty injekční stříkačky. Děti se staly komerčním doplňkem mobilů. Vyrůstá nám již několikátá generace debilů. Jelikož nás to také již lízlo, zjistit to nemůžeme. Stali jsme se pouhými odrazy objektivní reality. Kdo ji dokáže vhodně aranžovat, snadno nás uloví. Snažíme se o to sami. Každý z nás je doktor Jekyll a pan Hyde.

Temné síly hmoty se nám mstí za náš podvod na evoluci. A také za ten ukradený pěstní klín, kterým to všechno tentokrát začalo. Vůbec nezáleží na tom, jakým způsobem se ony pohřební síly projevují, zda prostřednictvím mimozemšťanů, Číňanů, Rusů, nebo nás samotných. Suverénně nás zničí.

Možná, že to nebude trvat dlouho, a pěstní klín bude opět nespornou výhodou…







2
Vytisknout
6665

Diskuse

Obsah vydání | 31. 1. 2022