Vědci se obávají nevratné změny klimatu

27. 10. 2021

čas čtení 2 minuty
  • Ačkoliv se snažíme snižovat emise, mimoděk můžeme spustit procesy, které to vše anulují.

Jak se blíží klimatický summit OSN ve skotském Glasgowě, lídři z celého světa se připravují na přístup "dokážeme to, nebo zemřeme" ve vztahu k omezení oteplení na hranici 1,5 stupně Celsia. Nicméně to čeho se vědci obávají nejvíce není samotné narušení daného limitu.

Skutečný katastrofický scénář se týká "zakopnutí" o neviditelné klimatické "minové dráty", které jsou známy jako body zlomu.

Každý, kdo se kdy houpal na židli a vyvažoval svou polohu dobře ví, že existuje hranice, za níž jste prostě odsouzeni praštit sebou o podlahu.

Takové okno mezi dvěma stabilními stavy se označuje za bod zlomu. A složitý, vzájemně propojený klimatický systém planety Země je takových zlomových oblastí plný.

Pokud teplota vzroste natolik, že roztají ledovce v Grónsku a západní Antarktidě, může hladina oceánů stoupnout o více jak 12 metrů.

Amazonský tropický prales, na němž velmi závisí ukládání uhlíkových emisí z atmosféry, se může proměnit v savanu.

Nebo mělká půda známá jako permafrost, jejíž největší rozloha se nachází na Sibiři, zadržuje dvakrát více skleníkových plynů, než kolik jsme jich už vypustili do atmosféry. A pokud roztaje, všechny zmíněné plyny se dostanou do vzduchu.

Řadu takových zlomů už pozorujeme - a náprava může být na mnoho generací, pokud ne na tisíciletí, mimo lidské možnosti.

Různé body zlomu se nacházejí za různými hranicemi globálního oteplení. Vědci jsou informováni, že tyto body existují, jenomže přesně nevědí kde.

Ještě mnohem znepokojivější je ale možnost, že veškeré vynaložené úsilí chránit klima před uhlíkovými emisemi může přijít vniveč kvůli změnám, které mimoděk uvedeme v pohyb a už nedokážeme zastavit.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6223

Diskuse

Obsah vydání | 2. 11. 2021