Kauza Juliana Assange: Nedotýkejte se mocných, jinak vám hrozí únos nebo smrt

30. 9. 2021 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

S každým odhalením doprovázejícím ostudnou perzekuci zakladatele WikiLeaks Juliana Assange se ukazuje, že ti, kdo se opováží zveřejnit utajované důkazy o imperiální zvůli, mohou počítat s uvězněním – anebo ještě s horším osudem. Bůhvíkolikrát už tuzemská novinářská scéna volala do zbraně, když námi odsuzované režimy nasazovaly psí hlavu pronásledovaným disidentům, kteří nahlas hovořili o jejich zločinech? Ovšem Assangeův případ, to je úplně jiné sousto, a také lakmusový test novinářské integrity těch, kdo lají „orientálním despociím“, aniž by s toutéž vervou vystupovali proti zločinům, jimž mají alespoň teoretickou šanci předcházet.

Web Yahoo! News tento týden zveřejnil investigativní text, v němž novináři Zach Dorfman, Sean Naylor a Michael Isikoff líčí, jak CIA v roce 2017 diskutovala plány na únos nebo zavraždění Juliana Assange. Vrcholní představitelé CIA si podle investigace vyžádali a obdrželi „náčrtky“ plánů na usmrcení Assange a jeho evropských spolupracovníků. Jedná se však o pověstnou „třešničku na dortu“, neboť CIA vedla proti Assangeovi a WikiLeaks bezprecedentní kampaň zahrnující extenzivní špionáž, úsilí o rozdmýchání konfliktu mezi Assangem a jeho spolupracovníky, krádeže elektronických zařízení apod.

WikiLeaks totiž Ústřední zpravodajskou službu zesměšnila zveřejněním mimořádně citlivých hackerských programových nástrojů CIA známých jako „Vault 7“, což představuje zřejmě největší únik dat v dějinách CIA. Tehdejší ředitel CIA Mike Pompeo v zuřivé reakci na zveřejnění choulostivých údajů označil WikiLeaks za „nepřátelskou zahraniční zpravodajskou agenturu“, aby proti ní Ústřední zpravodajská služba mohla postupovat mnohem agresivněji. Sám Pompeo o WikiLeaks šířil konspirační teorie, které se o dva roky později staly základem pro původní obvinění proti Assangeovi.

Investigativní práce Yahoo! News vycházející z rozhovorů s více než 30 bývalými americkými představiteli ukazuje tažení Bílého domu proti WikiLeaks v novém podrobnějším světle. Bylo by však chybou výhradně svalovat vinu na jednoho předáka Trumpova režimu; Pompeo pouze oprášil plány svých předchůdců, vždyť tažení proti whistleblowerům bylo jedním z pilířů domácí polické agendy Baracka Obamy. Jenže předchozí administrativa po letech přemítání dospěla k závěru, že WikiLeaks před soud kvůli zveřejnění utajovaných informací nepožene, protože takový proces by představoval vážné ohrožení svobody tisku.

Trumpovo ministerstvo spravedlnosti se patrně obávalo plánů CIA na únos či usmrcení Assange a nakonec usoudilo, že bude lepší Assange obžalovat, aby tak vzalo CIA vítr z plachet.

I další okolnosti obestírající tuto ostudnou kauzu dokazují, že záměrem americké vlády bylo potrestat WikiLeaks a Assange za zveřejnění utajovaných materiálů, a to v politicky motivovaném procesu: CIA špehovala ekvádorskou ambasádu, kde zaznamenávala rozhovory právníků a kde „napíchla“ elektronická zařízení Assangeho hostů. FBI spolupracovala s informátorem Siggi Thordasonem – notorickým lhářem, pederastem a sociopatem, který zpronevěřil finanční prostředky WikiLeaks. FBI rovněž zabavila Assangeho osobní archiv, důvěrné lékařské údaje a důležité právnické spisy. Koneckonců ústavní právníci, zvláštní vyslanec OSN zabývající se mučením, Human Rights Watch, Amnesty International, Reportéři bez hranic apod. varovali, že by se Assangemu v USA nedostalo spravedlivého procesu.

Nabízí se tedy pochopitelná otázka: Proč Julian Assange i nadále setrvává v britském vězení, když veškeré důkazy hovoří o zpolitizovaném procesu, kdy mu šlo – a stále jde – o krk? Není snad poznatek Obamova ministerstva spravedlnosti o „hrozbě pro svobodu projevu“ v souvislosti s případným trestním řízením proti WikiLeaks dostatečně ilustrující? Kdyby se západní novináři za Assange tak vehementně bili, jako se bijí za běloruské, ruské a čínské disidenty – a kdyby poctivě informovali o skutečných záměrech americké vlády – Assange mohl být už na svobodě.

3
Vytisknout
3851

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2021