Dlouhý covid: Mnoho pacientů není schopno plně se vrátit do práce ani půl roku po nákaze

5. 1. 2021

čas čtení 4 minuty
 
Respondenti na globální průzkum identifikovali po infekci 205 příznaků postihnjících 10 systémů tělesných orgánů

Informace MZČR o "vyléčených" pacientech na covid jsou zavádějící

Mnoho lidí trpící tzv. "dlouhým covidem" stále není schopno plně pracovat ještě půl roku po nákaze, zjistil rozsáhlý globální průzkum.

i když se covid-19 původně považoval za chorobu dýchacího systému a většina lidí se z ní měla zotavit do dvou až tří týdnů, jak pandemie pokračovala, stále větší počty lidí informují o tom, že trpí příznaky po dobu mnoha měsíců.

 

Pro trvání těchto příznaků není žádné vysvětlení a ani pro jejich onemocnění neexistuje žádný standardizovaný léčebný plán. Neexistuje konsensus ohledně toho, kolik procent nakažených je postiženo dlouhým covidem, avšak dala, která jsou nyní shromažďována, jsou znepokojující.

Jedna z nejrozsáhlejších dosud provedených studií, která ještě neprošla recenzním řízením, Patient Led Research for Covid-19   (je to výzkum pacientů trpících dlouhým covidem, kteří jsou také vědci) interviewovala 3762 lidí ve věku od 18 do 80 let z 56 zemí. Odpověděli v devíti různých jazycích na 257 různých otázek.

Bylo zaznamenáno 205 různých příznaků postihujících 10 systémů lidských orgánů. 66 příznaků bylo sledováno po dobu delší než sedm měsíců. V průměru trpěli respondenti příznaky postihujícími devět systémů lidských orgánů.

Analýza se omezila na respondenty s nemocí trvající déle než 28 dní, kdy se příznaky poprvé objevily před červnem 2020. To umožnilo zkoumat vývoj příznaků po dobu celého půl roku.

Přibližně 65 procent respondentů (2454) mělo příznaky nejméně šest měsíců. Nejčastějšími příznaky trvajícími ještě po šesti měsících je únava, špatný stav po fyzické námaze, kognitivní nefunkčnost ("mozková mlha"), neurologické příznaky, bolesti hlavy, problémy s pamětí, nespavost, bolesti svalů, bušení srdce, dušnost, závratě a problémy s rovnováhou, problémy s vyjadřováním a mluvením.

Téměř 86 procent respondentů zažilo návrat příznaků, většinou vyvolaný fyzickou činností, stresem, cvičením a duševní činností.

Jiné, méně časté příznaky, jako nové alergie, ochrnutí tváře, záchvaty, poškozeni zraku nebo sluchu jsou podle organizátorů průzkumu důležitými tématy pro další výzkum.

Nefunkčnost paměti a kognitivní nefunkčnost zažívá více než 85 procent respondentů. To jsou nejčastější neurologické symptomy. Vyskytují se rovnou měrou ve všech věkových kategoriích a podstatnou měrou omezují schopnost pacientů vrátit se do práce.

45 procent respondentů informovalo, že museli požádat o omezenější pracovní nasazení, než jaké měli před nákazou, a 22 procent respondentů nebylo v době průzkumu schopno pracovat vůbec.

Výsledky však musejí být interpretovány opatrně. Většina respondentů byla schopna hovořit anglicky, byli to běloší a měli vysoký socioekonomický status. Většina respondentů měla před nákazou určité zdravotní problémy, jako alergie, migrénu či astma. Přibližně třetina respondentů neměla potvrzenou nákazu covidem-19.

Vědci poukazují na to, že vzhledem k tomu, že toto byl průzkum vědců, nezahrnul situaci lidí z nižších socioekonomických skupin ani většinu nebělochů. V těchto skupinách je nákaza horší.

Neurologové na unvierzitě v Brescii v Itálii zjistili, že 165 bývalých pacientů s covidem, povolaných zpět na neurologické testy, mělo problémy ještě půl roku po opuštění nemocnice. Jejich příznaky byly ztráta paměti, neschopnost se soustředit, nespavost, únava, třas a ztráta čichu.

Z analýzy vyplynulo, že téměř 40 procent těchto pacientů mělo neurologické abnormality, které se zhoršily u osob postižených covidem.

Studie zdůrazňují, že je nesmírně důležité sledovat dlouhodobě pacienty, kteří prošli covidem a vypracovat programy pro jejich lékařskou pomoc. Skutečný dopad nákazy Sars-CoV-2 na zdraví mozku je stále ještě nejasný, konstatují vědci.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
5866

Diskuse

Obsah vydání | 7. 1. 2021