Budoucnost rouškového disentu
24. 9. 2020 / David Marenčák
Ilustrace: Jáchym Bohumil KartousBez nároků na úplnost či přesnost, dopustil jsem se úvahy, co se výhledově asi s...24. 9. 2020 / Daniel Veselý
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
Člověk se ani příliš nemůže divit tomu, že česká společnost reaguje na hrozbu pandemie ode zdi ke zdi, a že totéž platí i pro její politickou reprezentaci. To máme – tak říkajíc – v nátuře. Je ale náročné poslouchat naši diskusi o tom, jak patogenu čelit, a to pokud možno bez ztráty kytičky. To se nám málem povedlo, jenže mnozí z nás usnuli na vavřínech, když se v létě chovali, jako by se nechumelilo. Nu což, co jsme si nadrobili, to si taky sníme.
Zatímco si Babišova vláda na jaře až na nějaké ty kiksy počínala
celkem zodpovědně, v létě jí jednoduše ujel vlak, když příliš rychle
rozvolnila protiepidemická opatření a nakonec trestuhodně zaspala nárůst
infekce. Vina padá v první řadě na hlavu premiéra a jeho suity, protože veškeré
potřebné informace a zkušenosti z jiných zemí měli k dispozici. Jak
to, že vláda nebyla schopna vybudovat spolehlivou testovací a trasovací
infrastrukturu, přestože pandemie zuří už od března? Co taky čekat od
politického iluzionisty, který šel do politiky v první řadě proto, aby na
tom vydělal. Moc je svůdná jako opium, přičemž dysfunkční politický systém
těmto šíbrům hraje do karet.
K tématu pandemie by se v prvním sledu měli
vyjadřovat především odborníci z klíčových oborů, tedy epidemiologie,
virologie, parazitologie a podobných disciplín, a nikoliv onkologové,
kardiochirurgové či stomatologové. Je snad naprosto logické, že se
k historii nebudou zasvěceně vyjadřovat sociologové a vice versa. Nedovedu
proto pochopit, proč mají některé lékařské osobnosti potřebu zveřejňovat své
názory – mnohdy v rozporu s vědeckými poznatky – a mást tak českou
veřejnost, jež má v nekritické úctě lékaře, zpěváky a herce. Spousta lidí
pak bezmyšlenkovitě hltá každý jejich blábol.
Jestliže tzv. excesivní úmrtí, jež jsou nejlepší metrikou
pandemie, u nás na jaře byla vyšší pouze ve věkové kategorii 65 let a více, podzim
a zima mohou vypadat úplně jinak. Kdybychom nechali hlavu i nadále v písku,
došlo by brzy i na ekonomiku, jejíž prosperita mnohým bagatelizátorům patogenu
tolik leží na srdci. Jakpak asi bude šlapat ekonomika, když se miliony lidí
nakazí, stovky tisíc skončí v nemocnici a desítky tisíc v márnici? Nebo
jsou snad vědecké časopisy jako Nature,
Lancet, Science apod. součástí
sofistikovaného spiknutí, když zveřejňují analýzy o tom, jakou paseku může Covid-19 napáchat? Studie
rozmetávající naivní sny o nečinnosti tváří v tvář infekci nestačí? A co
takhle epidemiologická situace v zemích, kde mají příčetnou politickou reprezentaci, a naopak trable ve státech, kde moc třímají v rukou šarlatáni a fušeři sabotující
racionální vědecké poznání?
Tragikomická je i česká pranice o roušky. Ano, je to nepohodlné
a je to otravné, jenže pokud zachraňují životy a je to jeden
z nástrojů, jak proti pandemii postupovat, tak snad není co řešit. Kdyby
ve Spojených státech pouze během dvou měsíců – dubna a května – zaměstnanci,
kteří přicházeli do styku s jinými lidmi, nosili roušky, 40 tisíc
Američanů by bylo ještě naživu, jak dokládá jedna analýza.
Podle další studie,
která byla zveřejněna v srpnu, by plošné nošení roušek v USA zachránilo
do prosince 66 tisíc lidských životů. Na rouškách se na rozdíl od výroby a
distribuce vakcíny žádný balík netrhne, takže bych tam spiknutí neviděl ani pod
mikroskopem. Stupidní příměry roušek k cenzuře a umlčování „nepohodlných
názorů“ mi nestojí za komentář.
Žel, zavedené sdělovací prostředky v rámci domnělé
objektivity dávají prostor jak povolaným odborníkům, tak kontroverzním
postavám, ať už jde o lékaře nebo kumštýře. Váha soudného postoje je tatáž jako
váha blábolu. Chápu, že by ani v případě Covidu-19 neměla existovat
jednotná názorová fronta, jenže je třeba zřetelně odlišit názory laiků od
stanovisek epidemiologů, bakteriologů, virologů apod. To však pohodlnému
mainstreamu vrásky nedělá, koneckonců tradiční média tu nejsou od reflexe reálného světa,
ale od toho, aby zvyšovala čtenost a sledovanost, potažmo zisk. Suchá data, střízlivé
hodnocení situace, jakož i varovné prognózy samy o sobě kasu neudělají. Je to
klasický nešvar, který se týká i veřejnoprávních médií.
Přes chmurné prognózy nakonec patogen zdoláme. Je velmi důležité, abychom si z pandemie vzali ponaučení: jestliže vědci varují před věkem častějších a intenzivnějších epidemií v důsledku našeho destruktivního zacházení s planetou, je zapotřebí provést taková opatření, aby tomu v ideálním případě bylo zabráněno.
Diskuse