Konec ruského vesmírného monopolu

3. 6. 2020

USA obnovují pilotované lety s americkou vesmírnou lodí po takřka dekádu trvajícím spoléhání na ruskou pomoc při letech na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Éra vesmírné spolupráce mezi Moskvou a Washingtonem se možná blíží ke konci, napsal Roman Gončarenko.

V posledních devíti letech bylo jen Rusko schopno dopravovat astronauty na stanici ISS. Nicméně tato éra ruské dominance skončila v sobotu, když americká loď Falcon 9 dopravila astronauty na palubě vesmírného modulu Crew Dragon do vesmíru. Let byl plánován o několik dní dříve, ale musel být zrušen kvůli nepříznivým meteorologickým podmínkám.

Americká agentura NASA nevyvinula žádnou vlastní vesmírnou loď od posledního letu raketoplánu v červenci 2011. V principu se tento přístup nezměnil, protože modul Crew Dragon byl vyroben soukromou společností SpaceX založenou šéfem Tesly Elonem Muskem. Společnost si podržela vlastnická práva k lodi.

Letecký gigant Boeing si také přeje do konce roku podniknout nepilotovaný let s využitím své lodi Starliner. Plánuje pilotované lety v roce 2021.

Tyto události znamenají víc než jen návrat USA do elitního klubu států, které dokáží dopravit lidi do vesmíru, jenž v danou chvíli zahrnuje Rusko a Čínu; pokud USA také uspějí s vývojem dvou různých vesmírných lodí schopných takového výkonu, ujmou se vedení v neoficiálním závodě a Rusko bude čelit novému konkurentovi.

Ale Rusko a USA se navzájem nepovažují za exkluzívní konkurenty ve vesmíru. Po zhroucení SSSR spolupráce na pilotovaných letech rozkvetla. Americké raketoplány létaly k ruské vesmírné stanici Mir a jejich posádky zahrnovaly ruské kosmonauty.

Na zlomu století ruské vesmírné lodi s americkými astronauty pravidelně startovaly k ISS z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Rusko získalo monopol na kosmické lety teprve po katastrofě raketoplánu Columbia v roce 2003. USA následně na dva roky přerušily kosmické lety.

Ještě i poté Moskva musela po nějaký čas jednat jako vesmírný "taxík". "Rusko nemůže říci ne," prohlásil člen ruské akademie vesmírných letů Igor Marinin. Bylo nemožné udržet ISS v provozu bez Američanů, dodal Marinin, také proto, že "ruský modul nemůže autonomně cestovat kosmem".

V posledních devíti letech proběhlo asi 40 úspěšných letů ruské lodi Sojuz s americkými astronauty na palubě, v průměru čtyřikrát ročně. To napnulo ruský kosmický průmysl nadoraz, tvrdí Marinin.

Také vztahy mezi agenturami NASA a Roskosmos nebyly vždycky bez problémů, jak ukázal incident v létě roku 2018. Loď Sojuz připojená k ISS zaznamenala pokles tlaku a následně byl objeven a utěsněn otvor. Roskosmos veřejně naznačoval, že otvor byl výsledkem sabotáže a nařídil vyšetřování, zatímco ruskými médii kolovaly zvěsti, že ruská kosmická agentura ukazuje prstem na americké astronauty. Američané toto podezření odmítli. NASA později oznámila, že podpoří vyšetřování Roskosmosu.

K dalšímu velmi neobvyklému incidentu došlo v říjnu 2018, když nosná část rakety Sojuz selhala krátce po vzletu. Záchranný systém zafungoval a zachránil životy ruského kosmonauta a amerického astronauta. V Rusku byl incident považován za důkaz, že technologie je spolehlivá, i když zaostalá. "Systém prokázal, že je robustní," prohlásil německý astronaut Thomas Reiter, který jednou letěl na palubě Sojuzu.

Modul Sojuz může nést až tři lidi a Roskosmos časem zvedal ceny. Podle amerických zdrojů cesta k ISS a nazpět byla k mání za 21 milionů dolarů. Nedávno ale Roskosmos požadoval 80 milionů dolarů. Nyní se Rusové s Američany dohodli jen na jednom dalším letu. Dojde k němu na podzim roku 2020 a cena činí 90 milionů dolarů.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2520

Diskuse

Obsah vydání | 5. 6. 2020