Jak rychle zapomínáme na koronavirus? A jak dlouho tu zůstane v podobě posttraumatické stresové poruchy?
4. 6. 2020 / Bohumil Kartous
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous Pandemie covid-19 zachvátila g...3. 6. 2020
Koronavirová krize poničila vyhlídky statisíců mladých ve Španělsku. Ačkoliv mládí bývá často definováno jako úvod určující celý život a určený kariérou, získáním místa k životu, láskou a zklamání, děti, studiem, cestováním, chybováním, utrpením a zármutkem, zhruba 6,5 milionu Španělů, kterým bylo v roce 2008 20-29 let, se nyní nachází ve věku 32-41 let - a docela dobře se může soustředit jen na seznam negativ.
Tato generace představující 14,2 % populace čelí druhé globální ekonomické krizi za pouhých 12 let: Ekonomickému propadu z roku 2008 a nyní pandemii. "Ed è súbito sera", "A náhle přišla noc", jak to vyjádřil italský básník a laureát Nobelovy ceny Salvator Quasimodo. Nikdo nemůže popřít rapidně přicházející melancholii.
V dubnu nezaměstnanost lidí ve věku 25-29 let stoupla o 13,1 %. A v prvním čtvrtletí nezaměstnanost v kategorii do 25 let dosahovala 33 %. Údaje zveřejněné v dubnu představují pochmurný obrázek. Polovina zaniklých pracovních míst, zhruba 460 000, od počátku krize zasáhla lidi mladší 35 let.
Nestabilita nepochybně přichází v nejhorší možnou chvíli. Mladí, kteří vstoupili na trh práce během finanční krize v letech 2008-2013, byli zasaženi, právě když se začínali stavět na vlastní nohy. "Dopad bude ohromný, protože mladí lidí vycházejí již z velmi zranitelné situace charakterizované nestálostí a dosud ještě nezaplatili účet za předchozí krizi," říká María Ángeles Davia Rodríguezová, profesorka univerzity Castile-La Mancha. "Cena tohoto účtu bude z velké části záviset na úrovni bezpečnosti pracovních míst tváří v tvář pandemii. To znamená, zda dotyčná osoba může pokračovat v práci z domova, nebo zda až se vrátí do práce, bude čelit intenzívnímu sociálnímu kontaktu."
Konzultantská firma CEPR Policy odhaduje, že v současnosti lze bezpečně vykonávat z domova pouze 25,4 % všech pracovních míst ve Španělsku. Toto procento může vzrůst na 43 %, pokud omezení budou osekána na minimum. "Existuje rozdělení mezi mladými lidmi, kteří jsou privilegovaní a mají práci, kterou lze vykonávat z odstupu, jako ti, kdo pracují ve finančnictví nebo počítačové vědě, a těmi, kdo pracují ve stravování nebo obchodě s kontaktem tváří v tvář," říká David Grusky, ředitel Stanford Center on Poverty and Inequality při Stanford University. "Takové jsou nové síly nespravedlnosti."
Každá generace byla definována traumatickými událostmi, které obecně vyvolávají strach a nejistotu. Jde o události, které mění způsob, jakým lidé rozumějí světu a ovlivňují způsob, jakým rozhodují a berou na sebe riziko. "Vstupovat na trh práce v časech recese má neblahé a vytrvalé dopady na mzdovou trajektorii mladých Španělů. Důsledky mohou trvat až dekádu," říká Nuria Rodríguezová-Planasová, profesorka City University of New York.
Tisíce mladých lidí má pocit, že jiné generace si vzaly to nejlepší a kolem ostatního natáhly ostnatý drát. Mnozí závidějí svým rodičům, kteří mohou odejít do penze v šedesáti. Ale tato éra je dávno pryč. Nyní je ohroženo asi 60 milionů pracovních míst v Evropě. Budoucnost se podle konzultační firmy McKinsey bude skládat z omezení placené pracovní doby, záplavy dočasných smluv a trvalých propuštění. A opět to budou mladí lidé v oku uragánu, když zmizet může až 7 milionů pracovních míst pro osoby ve věku 15-24 let.
Podrobnosti ve španělštině: ZDE
Diskuse