Trumpův pokus řešit jaderné zbraně ve velkém stylu zřejmě selhává

7. 2. 2020

čas čtení 2 minuty
Rusko nemá zájem vyjednávat o všem od začátku - a Čína nemá vůbec zájem jednat, upozorňuje Steven Pifer.


Kontrola jaderného zbrojení má problém. Smlouva z roku 1987 o raketách středního a kratšího doletu (INF Treaty) je mrtva - a smlouva z roku 2010 o omezení strategických jaderných zbraní (New START) vstupuje do posledního roku své platnosti, zatímco Trumpova administrativa je až dosud nepřipravena přijmout nabídku Moskvy na její prodloužení.

Prezident Trump údajně loni v dubnu pověřil úředníky vypracováním návrhu smlouvy zahrnující všechny jaderné zbraně, nejen rozmístěné strategické, a zapojením Číny do ní. O devět měsíců později není po návrhu ani vidu, ani slechu. Překvapení se nekoná.

Zánik INF ponechal novou smlouvu START jako jediný dokument omezující americké a ruské jaderné zbrojení. Ta omezuje počet hlavic na rozmístěných balistických raketách, s mechanismem připisujícím jednu rozmístěnou hlavici každému rozmístěnému bombardéru.

Řada jaderných hlavic tak zůstává fakticky smluvně neomezena. Zbraně pro rozmístěné bombardéry (minus jednu na stroj), záložní hlavice a všechny nestrategické jaderné hlavice. Spojené státy měly k 1. září 2019 1 376 rozmístěných strategických jaderných hlavic, ale celkový arzenál čítal zřejmě 3 800 hlavic.

Washington dlouho vyjadřuje zájem o omezení nestrategických jaderných zbraní. Rusové nicméně dlouho říkali ne; nejsou připraveni debatovat o nestrategických jaderných zbraních, pokud nebudou USA diskutovat o tématech, která znepokojují je, včetně protiraketové obrany a konvenční přesný úder dalekého dosahu (Prompt Global Strike, PGS).

Ruské obavy ohledně současné americké protiraketové obrany jsou ohromně přehnané, ale Moskva se obává, že by se tato obrana mohla v budoucnu ukázat jako účinná. Trumpova administrativa nicméně zaujala jasnou pozici a nehodlá protiraketovou obranu nijak omezovat.

Pokud jde o konvenční úder, ruští stratégové - oprávněně nebo neoprávněně - déle jak dekádu vyjadřují obavy ohledně amerického útoku přesně naváděnými konvenčními zbraněmi.

Pokud Trumpova administrativa nebude diskutovat o omezení protiraketové obrany nebo prostředků přesně naváděného konvenčního úderu, neměla by očekávat úspěch při přesvědčování Rusů, aby položili na stůl své nestrategické jaderné zbraně. To ještě více platí, pokud se Čína, jejíž rostoucí konvenční moc znepokojuje Moskvu, rozhodne k jednáním nepřipojit.

A to Čína neudělá. Čínští představitelé opakovaně prohlásili, že se nebudou podílet na jednání o jaderných zbraních, dokud nedojde k významnému zúžení rozdílu mezi jejich jaderným arzenálem (asi 300 jaderných hlavic) a USA a Ruskem (3 800 a 4 500).

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6639

Diskuse

Obsah vydání | 11. 2. 2020