Jak rozhodně nehasit hořící dům: nesednout si a nemudrovat

13. 9. 2019 / Jiří Papoušek

Pan Wagner napsal článek o klimatické změně a jak by se v této otázce mělo správně postupovat. V podstatě kritizuje mladé studenty z hnutí Fridays for future a ( jim podobné) aktivisty, a vybízí k opatrnosti, klidu a dalšímu přemýšlení.

Nu, na první pohled to vypadá rozumně. Vždy je lepší jednat uvážlivě než impulsivně nebo přímo zbrkle. Jenže – dost často se v životě vyskytnou i situace, kdy už čas na nějaké další přemýšlení a diskutování v podstatě není. A to je náš případ (mám na mysli lidstvo i Česko.)

 

Páně Wagnerovo varování před zbrklostí a ukvapeností bychom pochválili, kdyby se dnes psal rok 1990 a nějací příliš horliví mládežníci by tlačili na politiky, ať okamžitě začnou s totální předělávkou celého ekonomického systému ne směrem ke kapitalismu, ale rovnou k trvalé udržitelnosti.

Ale určitě jsme měli v tom roce 1990 usilovněji přemýšlet, a to jak my v Česku, tak i my na Zemi. To byla přesně ta správná chvíle. Bylo už jasné, že hodně klimatologů (tehdy možná ne všichni, ale pravděpodobně nadpoloviční většina) považuje pálení fosilních paliv za nebezpečné a způsobující globální oteplování a s ním i změny klimatu na planetě. V roce 1988 například svědčil v tomto smyslu klimatolog James Hansen před americkým kongresem a v tomtéž roce byl založen Mezivládní panel pro klimatickou změnu při OSN,

Podle mého úsudku už tehdy lidstvo mělo především přemýšlet, ale také už začít zkoušet různé vhodné postupy a nástroje, které by mohly vést žádoucím směrem – tj. donutit ekonomický systém k tomu, aby fungoval, aniž by do atmosféry vypouštěl stále více a více skleníkových plynů. Za pár let by se ukázalo, co je účinné a co není, jestli daně, obchodovatelné povolenky, dotace, a podpory ve formě pevných výkupních cen a podobně. A možná že za těch pár let poctivého zkoušení by se taky vidělo, jestli třeba jen drobné posuny v daňovému systému budou stačit, nebo jestli se bude muset říznout do větší hloubky.

Bohužel, moc se nepřemýšlelo, a ještě méně se zkoušelo. Vina je to převážně uhelně-ropné lobby, která vedla v těch posledních třiceti letech v podstatě průběžně dezinformační kampaň, (a také politiků, kteří šli této lobby na ruku). A jistě – taky voliči mají máslo na hlavě, neboť se nechali šidit a dosti často volili hloupě.

Členové hnutí Fridays for future na tom všem žádnou vinu nemají, to je snad jasné.

Oni se spolu s námi všemi ocitli v situaci, kdy už nemáme čas, a přitom nejsme dobře připraveni na řešení. Nemáme to vymyšlené, nemáme to prozkoušené, a přitom bychom měli bychom konat, protože je nejvyšší čas. Hoří nám střecha nad hlavou, říká Greta T., a já jsem přesvědčen, že opravdu hoří (hoří lidstvu i hoří i nám v Česku). V takové situaci nemůžeme sedět a mudrovat. Navíc situace není stabilizovaná, pořád se zhoršuje, protože pořád vypouštíme další a další oxid uhličitý. Požár se nezastaví na jednom místě a nepočká, až si to nějak promyslíme.

Naštěstí, pokud jde o to přemýšlení, situace (lidstva) není až tak zlá. Pokud jde o ekonomické nástroje, máme ekonomy, kteří problém studovali, William Nordhaus dostal za výzkum zdanění fosilních paliv Nobelovu cenu, další nositelé téže ceny myšlenku veřejně podporují. A musím říci, že se i něco vyexperimentovalo. Švédsko, Velká Británie nebo kanadská provincie Britská Kolumbie uhlíkovou daň vyzkoušely. V Britské Kolumbii zavedli uhlíkovou daň, a výnos z ní vraceli chudším lidem, podle údajů bylo s ní obyvatelstvo celkem spokojeno. Spokojeni byli i Švédové, kteří si však odsouhlasili, že výnosy z daně se nebudou rozdávat, ale budou se investovat do zavádění úsporných technologií. Britové, kteří platí na trhu EU za obchodovatelné povolenky, si navíc ještě zavedli daň, a také s tím přežili, dokonce se jim v případě uhlí velmi dařilo fosilní palivo omezit.

Krátce řečeno: jsou myšlenky a možnosti. Zkušeností není tolik, kolik bychom jich mohli či měli mít. Ale situace je urgentní a potřebujeme jednat. Samozřejmě, není to ideální stav, v tom má pan Wagner pravdu. A hrozí, že hašením pověříme nějakého ťuňťu, který nepozná vodu od benzínu a místo hašení, bude situaci zhoršovat. (Jak by asi řešila problém dnešní vláda, kdyby měla pod tlakem udělat nějaký viditelný a účinný krok? Rozhodla by, že budeme pěstovat více řepky a vyrábět více biopaliv? A co by udělala ODS, dosud kráčející v Klausových stopách?)

A tady má možná pan Wagner rovněž pravdu, když vyjadřuje pochybnosti nad nátlakem, který Fridays for future zaměřují na politiky. Vyzývají k akci, což je naprosto chvályhodné a oprávněné, ale bohužel k akci vyzývají nekompetentní politiky, kteří jsou ve vládě a v parlamentu. Možná se mládež měla zaměřit spíš na voliče (tj. na své rodiče) a naléhat na ně: „nevolte už prosím ty pitomce, kteří si myslí, že střecha nehoří!“











1
Vytisknout
3921

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2019