Buranistán, Kosovo a odvolání diplomatického uznání Ruské federace

13. 9. 2019 / Karel Dolejší

Podle názoru prezidenta Zemana předneseného během návštěvy Srbska by měla Česká republika odvolat uznání Kosova, protože "stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států" ZDE.

Kosovo skutečně z hlediska mezinárodního řádu v Evropě ustaveného po 2. světové válce představuje vážný problém. Ale nikoliv proto, kdo momentálně stojí nebo nestojí v čele tohoto státu - především kvůli porušení zásady, že existující státní hranice nelze měnit jinak než dohodou obou zainteresovaných stran.

Pakliže bychom však kritizovali Kosovo z právě uvedeného hlediska, okamžitě narazíme na fakt, že co je v případě západní politiky alarmující výjimkou, z hlediska ruské politiky vůči bývalým koloniím v postsovětském prostoru představuje rutinní pravidlo. Ruské loutkové státy Podněstří, Abcházie, Jižní Osetie či v ukrajinském Donbasu fakticky odtržené "Novorusko" budou na tom naprosto stejně jako "ošklivé" Kosovo. Použijeme-li argumentaci porušením mezinárodního řádu při vzniku těchto pseudostátů, ve svých důsledcích to znamená devastující kritiku celé ruské politiky v tzv. blízkém zahraničí, která je postavena na soustavném porušování závazných mezinárodních pravidel. A do něčeho takového se Zeman pochopitelně pouštět rozhodně nechce.

Proto šel na věc z jiné strany a aktuální vedení Kosova raději označil za "válečné zločince". Příliš si však nepomohl - protože pokud by ČR měla odvolávat diplomatické uznání každé země, v jejímž čele stojí politici zodpovědní za válečné zločiny, hned tak by se nezastavila. Předně by se takový přístup již v roce 1999 týkal zbytkové srbsko-černohorské Svazové republiky Jugoslávie řízené válečným zločincem Slobodanem Miloševićem. Podle Zemana z roku 2019 tedy neměla Česká republika spolu s Řeckem nabízet tehdejší Jugoslávii diplomatický off-ramp, ale místo toho byla povinna zrušit její diplomatické uznání. Ajta krajta!

Hned zítra bychom měli také přerušit veškeré styky se Sýrií, kde vládne válečný zločinec Bašár Asad - místo aby byla ČR jednou z mála zemí, jež v Damašku dosud nezavřely diplomatické zastoupení.

Když v letech 2001-2006 stál v čele Zemanova oblíbeného Izraele premiér Ariel Šaron, který podle vyšetřování Kahanovy komise jako generál nesl odpovědnost za masakry civilistů v palestinských uprchlických táborech Sabra a Šatíla na předměstí Bejrútu, podle zemanovské logiky měla tehdy ČR zrušit diplomatické uznání židovského státu.

A ostatně úplně stejně by se měla zachovat kvůli válečným zločinům v Gruzii, na Ukrajině, v Sýrii a v rámci občanského konfliktu ve Venezuele, na němž se Kreml aktivně podílí svými poradci i jednotkami, také vůči Ruské federaci, jejíž zájmy Zeman v ČR tak halasně a bez rezervy hájí.

***

Podobně jako v případě většiny přístupů, které kdy Zeman v prezidentské funkci zformuloval, ani jeho argumentaci proti Kosovu nelze ve skutečnosti uplatnit v praktické politice. Pokud by se to někdo snažil opravdu udělat, dospěl by k neuvěřitelným absurditám jak z hlediska zájmů českého státu, tak dokonce i z hlediska politické agendy Zemana samotného.

Na tom však nesejde. Zeman přece vůbec neformuluje nějakou novou linii zahraniční politiky. To není potřeba. O celkové koncepci zahraniční politiky stále ještě rozhoduje vláda, nikoliv prezident. Ten pouze sype písek do soukolí, aby naštval ministra zahraničí Petříčka, který mu nesmírně leží v žaludku - a zároveň aby předložil svým fanouškům další ukázku toho, jak je "nekonvenčním" prezidentem "odvážně" (čti: zcela svévolně) porušujícím libovolná pravidla. Domyslete však tento trend do konce - a vidíte příští českou politickou ikonu hrdou na to, že se naprosto neostýchá ve společnosti i při oficiálních státních příležitostech krkat či pouštět větry, zatímco jiným vztekle vyčítá porušování pravidel.

A to se vyplatí!

0
Vytisknout
6155

Diskuse

Obsah vydání | 17. 9. 2019