Potřebuje Německo fiskální stimul, aby se vyrovnalo s recesí?

22. 8. 2019

Německý ministr financí Olaf Scholz hovoří o fiskálním stimulu, pokud by největší evropská ekonomika upadla do úplné recese. Znamenalo by to rozchod s politikou vyrovnaných ročních rozpočtů, píše Hardy Graupner.

Zpráva poprvé ohlášená agenturou Bloomberg o víkendu přitáhla zájem ekonomů celého světa. Německý ministr financí Olaf Schulz poprvé připustil možnost sestavení nouzového stimulačního balíku k podpoře ekonomiky, pokud zemi zasáhne úplná recese.

To samo znamená fundamentální změnu uvažování, protože Scholzův předchůdce Wolfgang Schäuble byl neotřesitelným příznivcem politiky, která by prostě nepřijala žádné nové vypůjčování. Jeho politika vyrovnaného rozpočtu se dokonce uchytila v německém jazyce, když zákonodárci i obyčejní lidé začali hovořit o přístupu "černá nula" symbolizujícím Schäubleho švábskou posedlost neumožnit, aby účty skončily v červených číslech.

Až dosud nebylo známo, že by Scholz uvažoval rozdílně. Ale když globální ekonomická rizika vytrvale odmítají vymizet, narůstá uvědomění, že sledování vyšlapané cesty nemusí být ideální.

Celá debata o možné potřebnosti fiskálního stimulu byla spuštěna zveřejněním ekonomických dat za druhé čtvrtletí Spolkovým statistickým úřadem (Destatis), k němuž došlo minulý týden. Ten oznámil, že německá ekonomika mezi dubnem a červnem poklesla o 0,1 % a poskytl také některé indikátory, podle nichž věci nevypadají růžově ani ve čtvrtletí následujícím.

Negativní růst ve dvou po sobě následujících čtvrtletích by znamenal technickou recesi, podle definice používané většinou analytiků.

V čerstvé měsíční právě Bundesbank přilila nějaký další olej do ohně, když tvrdí, nevidí známky letního oživení. Podle banky za slabost ekonomiky může především špatný export, ale uznává, že stále silné spotřebitelské výdaje a stavebnictví nesedí do celkového pesimistického obrázku.

Podle centrální banky se teprve uvidí, zda se export a výroba chytí dříve, než domácí indikátory jako zaměstnanost a spotřebitelské výdaje klesnou spolu s nimi. Nejistoty ohledně obchodní války mezi USA a Čínou i strašidlo chaotického odchodu Británie z EU uškodily německé ekonomice orientované na export.

Hlavní ekonom Deutsche Bank Stefan Schneider vidí obzvláštní problémy v automobilovém průmyslu, který zaměstnává zhruba 800 000 lidí. Podle něj globální poptávka po vozidlech do konce letošního roku nestoupne.

Jako další problematické odvětví vidí Schneider chemický průmysl. Varuje, že jeho produkce v Německu letos zřejmě poklesne o 2,5 % a v roce 2020 o další 1 %. Kromě toho, že čelí nepříznivému cyklickému vývoji, má i nevyřešený strukturální problém, který mu ztěžuje reakci na jakoukoliv změnu globální poptávky.

"Vzhledem ke stále křehčímu stavu globální ekonomiky uskutečnění jednoho nebo více rizik může německou ekonomiku zatlačit do zcela jiného scénáře, kde revize růstu o pár desetin procentního bodu nebudou stačit," varuje Schneider.

Ekonomové tvrdí, že odpověď na otázku, zda by fiskální stimul mohl Německu pomoci, záleží na tom, co by udělalo s penězi, které by vláda byla ochotna uvolnit - a samozřejmě také na velikosti balíku. Měl by dosáhnout více než pouhého alibi.

Dosud není známo mnoho detailů o tom, co ministr financí plánuje. Média hlásí, že Scholz hovoří o 50 miliardách eur - to by víceméně připomínalo rozsah fiskálního stimulu v době globální finanční krize před deseti lety.

Ministr údajně uvažuje o utracení peněz navíc na podporu domácí poptávky a ochranu pracovních míst, zejména doplatky mezd lidí se zkráceným úvazkem. Tento přístup v minulosti fungoval dobře a umožnil firmám udržet řadu zaměstnanců. Taková strategie by mohla opět fungovat.

Scholz ovšem také zmínil pobídky pro majitele domů ochotné platit za zlepšení energetické efektivity.

Nebyla však řeč o tom, o čem řada ekonomů hovoří dlouhá léta - drastickém zvýšení investic do fyzické a digitální infrastruktury, což by mohlo fungovat jako rozhodující program tvorby pracovních míst a účinkovalo by jako odstranění současných omezení. Další pracovní místa by pak podpořila spotřebu a vyšší daňové výnosy.

Přísně vzato, z finančního hlediska by to ve všech myslitelných směrech dávalo smysl. Takové dlouhodobé investice do infrastruktury by profitovaly z nulových nebo negativních výnosů vládních dluhopisů, což znamená, že by stát právě teď mohl sotva získat větší výhody, když si potřebuje půjčit.

Nicméně nezdá se, že by německý ministr financí spěchal. Dává najevo, že stimulus přijde jen tehdy, pokud Německo spadne do skutečné recese. A než bude moci cokoliv alokovat, dolní komora parlamentu se musí shodnout, že došlo ke krizové situaci a uvolnit tak cestu mimořádným výdajům.

Nicméně někteří ekonomové kritizují Německo, že dělá příliš málo a příliš pozdě, že by nemělo čekat na oficiální údaje z nynějšího čtvrtletí.

Počátkem týdne analytici Deutsche Bank snížili předpověď výkonů německé ekonomiky. Ale tak jako většina ostatních stále očekávají růst HDP, ačkoliv letos jen o 0,3 % a za rok o 0,7 %.

Jinak řečeno, růst zpomalí ve srovnání s nedávnými lety, ale udrží se - a to není definice dilematu připomínajícího globální finanční krizi z let 2008-2009.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2107

Diskuse

Obsah vydání | 27. 8. 2019