Krize na Golanských výšinách aneb Co zůstává pod povrchem

11. 5. 2018 / Daniel Veselý

Přiznám se, že mne íránský útok na izraelské pozice na okupovaných Golanských výšinách docela zaskočil, neboť Teherán je v těchto dnech na tapetě více než obvykle. Íránci se totiž do poslední chvíle snažili, aby přežila dohoda s velmocemi o jaderném programu (JCPOA). Jakákoliv vojenská provokace z jejich strany proti Izraeli představuje hned dvě zásadní rizika: 1.Tel Aviv může získat tolik potřebný důkaz o zlých ajatollázích toužících smazat Izrael z mapy světa a může eskalovat vojenské údery proti íránským cílům v Sýrii. 2. Evropští spojenci USA mohou přehodnotit svůj postoj vůči JCPOA a Írán by se opět ocitl v bezútěšné mezinárodní izolaci.

Je už takovým špatným zvykem, že na naše oficiální nepřátele hledíme bez špetky empatie. Nikdo přece nevolá po tom, abychom represivní teheránský režim jakkoliv šetřili, ale je třeba se ptát, proč jedná tak, jak jedná. Je přece naprosto zásadní pochopit motivaci země, již úzkoprse obviňujeme z destabilizace Blízkého východu. Jenže démonizace Západu nepřátelsky nakloněných režimů se stala leitmotivem mainstreamovým médií, a to k naší velké újmě. Na druhou stranu na kontroverzní aktivity zemí náležících k západnímu civilizačnímu okruhu hledíme vždy s omluvami a patřičným pochopením, což v první řadě platí pro Izrael. Pakliže se zaštiťujeme humanismem a právními normami, měli bychom je v první řadě aplikovat na sebe a naše spojence - a nikoliv je vyžadovat pouze po nedemokratických režimech.      

Sledujeme-li produkci tuzemských sdělovacích prostředků, můžeme snadno nabýt dojmu, že v Teheránu sídlí šílený sebevražedný režim. Avšak česká média dostatečně neinformují o více než stovce izraelských leteckých úderů v Sýrii za posledních 18 měsíců, jejichž cílem jsou především vojenské konvoje určené pro Hizballáh, íránská vojenská stanoviště a muniční sklady. Tel Aviv tedy neodpověděl na vyprovokovaný íránský útok, naopak Teherán reagoval na stále intenzivnější izraelské nálety na jeho pozice. Podle listu The New York Times aktuální krizi na Golanských výšinách patrně zažehl izraelský raketový útok na tamní vesnici, k němuž mělo dojít ve středu večer. Některé titulky čtenářům sugerují, že Teherán zaútočil přímo na Izrael, třebaže Íránci ostřelovali Izraelem okupované Golanské výšiny, jež mají podle mezinárodního práva patřit Sýrii. A konečně – nejedná se o největší izraelský nálet od jomkipurské války, neboť jen masivní bombardování Bejrútu 12. srpna 1982 připravilo o život stovky lidí, nemluvě o periodickém izraelském bombardování Gazy v předchozích letech.         

Takto se tedy konstruuje obraz děsivého nepřítele, jenž jedná krvežíznivě a bez rozmyslu. Režim íránských ajatolláhů ale není na sebevražedné misi, což v první řadě dokládá dodržování podmínek JCPOA z jeho strany. Teherán si je navíc dobře vědom obrovské vojenské převahy svých nepřátel, ať již máme na mysli Spojené státy, Izrael nebo Saúdskou Arábii.      

Aktuální tenze mezi Izraelem a Íránem se brzy může vymknout kontrole, jak dokládají neoficiální zprávy o masivním pohybu izraelských tanků na okupovaných Golanských výšinách a nepřetržité přelety bezpilotních letounů. Jestliže nepřevládne chladný rozum, Blízký východ se ocitne na prahu dalšího zkázonosného konfliktu.       

0
Vytisknout
5636

Diskuse

Obsah vydání | 15. 5. 2018