Bodláky Václava Duška

Stydlíni vymřeli

5. 2. 2018 / Václav Dušek

čas čtení 4 minuty

V politických kruzích se beránkům prostě nedaří; slušnost kandidáta bývá k smíchu zjančeným voličským kádrům, duchovním nedonošencům, těžká překážka mírným bytostem, zvící Taxisova příkopu, bývá nepřekonatelným koncem sladkých nadějí. Spolky nemají vůbec okolky, družiny vyšlechtěné budoucnosti trvají na zásadách přinejmenším pofidérních; úprava politických dálnic nesnese poklidné cestování krajinou. My spěcháme, nemáme trpělivost zkoumat možnosti pokroku. Kdo zdržuje, musí z kola ven. Doba nahrává vytrvalým, urputným, s nerozbitnými krunýři – v čele nesneseme nepodařeného rétora, chceme slyšet jasné ano, či ne. Informační bičování lidstva nebere konce, co platí nemusí trvat ani hodinu – usměvaví strýčkové a tetičky řídí světové dění s naivitou nesvéprávných občanů. U švédských stolů, při banketech pro mlsné jazýčky, v sálech pamatujících křivdy, mýlky a nepochopení se lidojedi třesou a naparují, neboť oni jsou vyvolení ke všemu, na co vzpomenete, na co sáhnou.

Absence domýšlivosti se v nejvyšších kruzích Omylu hojně nosí.

Pamatujte: stydlín neuspěje. Dravci nemají slitování, loví neúnavně, nic jim není proti srsti. V kalných vodách jsou ve svém živlu – můžeš je veřejně škubat, propírat v louhu, ukazovat jejich varovné zápory, klást pytlácká oka, miny z dovozu, vyhrabat z minulosti kopce zteřelé osobní špíny, ničeho jim neuškodí, naopak. Rostou, nabírají sílu ke konečnému řešení – my určujeme světa běh, vy pracujte, kušujte, tužte se a nepleťte se nám do zodpovědných rozhodnutích. Nemá smysl buntovat lidské masy – střežte se nespokojené levicové chasy, vytvořte si bezpečné soukromí, pamatujte, že rodina je základem státu, který budujeme my, my osvícení, my ochranitelé veřejného blaha. Nás nemůžete zničit – lžete jen vy, kradete zase jen vy, škodíte bezostyšně denně nám vizionářům.

Sníme nekončící táhlý sen – potkat štěstí.

Podívej, hošku, nehraj si na Božena Němcovic, ano, musíš se obrnit proti výpadům žurnalistické omladiny, hlasitě i nebojácně vykřikovat a obviňovat desperáty z hynoucích tiskovin i z televizních kanálů neblahou zkažeností; osvojit si šalebné obraty a zvraty je neoddiskutovatelnou povinností! Nedocenění vybublají do říše zapomenutí. Svatouškovská nadutost splaskne. Napadení parazity pilně předcházejme, a nebojme se pojmenovat dítka sedmé velmoci slovním pojmem grázlové. Avšak přehánět se nemá, nebojácní karatelé, ctnostní šlechtici vytříbeného ducha; doba udidel pominula. Mluv si pravdu, dopřej ale i druhým, aby svou vyslovili, hájili a rozvíjeli. Křepčení nad chybami nepřítele může mít neblahé důsledky. Snižování se k podpásovým úderům se časem vymstí. Podivuhodní advokáti, neblaze proslulí čističi cest od pravdy se baví – lidská chamraď si jde nemilosrdně po krku.

Divoké tance neberou konce.  

Slušnost si strčte za klobouk, slaboši, čistého cháma nenajdeš a můžeš projít i světa kraj.

Poslanci nejsou skutečně stydlíni. Co je doma, to se počítá. Vykrucují se v chabých debatách, vyhýbají se nebezpečným veřejným prohlášením, hýkají ve svých partajích na stejnou dobrou notečku. Nechají se zvolit, pak stranu opustí – sinekura vyžaduje neoblomnost. Hájení podlomeného práva, zfalšované poslanecké nářečí – mnoho řečí, skutek utek. Stud, pouhopouhé slovo, upravené informace – prospěšné dotace, debaty zla. Lži světí prostředky, mistři intrikánského řemesla bývají zamilovaní sami do sebe, k zrcadlu krásy nikoho nepustí.

Známe případy staršího data, kdy zvolený páprda změnil krmítko a opustil stranickou maštal. Ne, neodešel, jak se sluší učinit v demokratickém ráji; bez výčitek vysedával v lavici zodpovědného, konečně, u nás žádný ráj nemáme. Tečka. Díváte se s úžasem na breptu, který v dnešních časech dřepí v evropské posadě, kokrhá, natřásá se obtěžkán myšlenkami a nepřijde mu na mysl, aby sbalil kufry a vrátil se pokorně domů – ne, on vystoupí z partaje, dominant k závisti, a bojuje s důstojnosti odpadlíka. Být partajním turistou, tulákem pod hvězdami unie, jak romantické. V případech odpadlíků můžeme sice použít křehké doporučení – nehněvejte se na ně, nevědí, co činí, ale reálně nahlédnuto není jim pomoci.

Stydlíni pomřeli, do hrobu dáni – bez nich se nám prý nedaří.

0
Vytisknout
8937

Diskuse

Obsah vydání | 8. 2. 2018