Trump versus Clintonová – 1. kolo

27. 9. 2016 / Daniel Veselý

V průběhu první prezidentské debaty se hovořilo především o těchto tématech: ekonomická vize Spojených států, problematika násilí v amerických městech a bezpečnostní politika USA doma i v zahraničí.

Donald Trump vycházeje z politiky daňových škrtů republikánského prezidenta Ronalda Reagana hodlá snížit daně malým a velkým firmám o 15 až 35 procent, a tím zabránit odlivu pracovních míst do Číny a Mexika. Republikánský kandidát se také ostře staví proti mezinárodním dohodám o volném obchodu, jako je Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která připravila statisíce Američanů o zaměstnání.

Hillary Clintonová naopak favorizuje ekonomickou stimulaci střední třídy, a to zvýšením daní pro velké korporace, navýšením minimální mzdy či investicemi do zelených technologií. Zároveň však podporuje kontroverzní dohody o volném obchodu, příkladně Transpacifické partnerství (TTP). Bývalá první dáma uvedla, že Trumpův ekonomický recept (trickle-down economics ) je ve skutečnosti návratem do období finanční krize v letech 2008 až 2009, na níž měl její soupeř dokonce vydělat. Podle Clintonové má její ekonomický plán podporu nezávislých expertů, neboť vytvoří 10 miliónů pracovních míst, kdežto Trumpovy návrhy budou Spojené státy stát tři a půl milionu pracovních míst.

Donald Trump naopak kritizuje regulace, jež jeho soupeřka míní prosadit, protože zvyšování daní ničí klima pro podnikání. Trump zastává vstřícný postoj vůči bohatým korporacím, neboť tato politika podle jeho mínění posílí i střední třídu. Magnát nešetří kritikou na adresu Federálního rezervního systému (FED) a viní jej z prosazování účelové politiky, která rovněž stojí za bědným stavem ekonomiky USA. Trump zdůrazňuje astronomickou výši amerického dluhu, mimo jiné i v důsledku vojenského angažmá Spojených států na Blízkém východě, které Clintonová dlouhodobě podporuje.

Trumpova ekonomická vize navzdory legitimní kritice smluv o volném obchodu a zákulisní politiky FEDu ovšem oprašuje recept, který by i podle odhadů konzervativního think-tanku Tax Foundation přinesl značné výdělky jednomu procentu nejbohatších Američanů, avšak úspory zbylých 99 procent by spíše stagnovaly. Závěry analýzy publikované v listu The Wall Street Journal ukazují, že Trumpův ekonomický plán by podstatně zvýšil národní dluh Spojených států, zatímco návrhy Hillary Clintonové by v tomto ohledu měly relativně mírný dopad.

Na druhou stranu Hillary Clintonová je na rozdíl od svého republikánského soupeře velice vstřícná vůči netransparentním mezinárodním dohodám, jejichž dopady podle četných kritiků podkopávají demokratické procesy a favorizují nadnárodní korporace na úkor obyčejných spotřebitelů. Tento očividný rozpor v ekonomické vizi bývalé první dámy může navíc podtrhovat její lavírování kupříkladu ohledně výše minimální mzdy.

Spojené státy dlouhodobě trápí násilí v amerických městech, a toto téma přišlo na přetřes hned v průběhu první debaty uchazečů o Bílý dům.

Hillary Clintonová vedle prázdných frází o nutnosti posílit vzájemnou důvěru mezi policií a chudými komunitami v amerických velkoměstech a potřebě zlepšit formu spolupráce mezi nimi přichází s konstruktivním návrhem: regulací zbraní. To ovšem Donald Trump, za nímž ostatně stojí Národní asociace držitelů zbraní (NRA), odmítá a upřednostňuje represivní opatření, kupříkladu metodu Stop-and-Frisk, jež se podle něj osvědčila v New Yorku. To ale není pravda. Byznysman se podle očekávání opřel do migrantů, když prohlásil, že ozbrojení ilegální migranti představují velký problém a je nutné jim zbraně vzít.

Clintonová zkritizovala Trumpovy rasové postoje i metodu Stop-and-Frisk, protože je neúčinná, jelikož řada nevinných Afroameričanů skončila ve vězení; je proto nutné přijít s plánem, který tyto lidi odvrátí od kriminality, včetně zavedení sociálních programů financovaných vládou.

Avšak problém policejního násilí a ním související problém militarizace policejních složek se prohloubily za úřadování prezidenta Obamy, čehož se Donald Trump v debatě dotkl. I když Hillary Clintonová vnímá snadný přístup ke zbraním ve Spojených státech jako motor pro udržování násilností v amerických městech a obecně odmítá Trumpovy represivní návrhy, v minulosti sama obdobná opatření podporovala.

Téma bezpečnostní politiky Spojených států doma i v zahraničí otevřelo řadu kontroverzí, které v první televizní debatě uchazečů o Bílý dům jednoduše chybět nemohly. Hillary Clintonová zdůraznila nutnost tvrdého postupu vůči whistleblowerům, který s bezprecedentní důsledností realizuje Obamova administrativa – v tomtéž duchu se vyslovila i proti kybernetickým útokům států, jako je Rusko a Čína. Podle bývalé první dámy Rusko podporuje hackery, kteří útočí na americkou vládu a kteří stojí i za kybernetickými útoky na instituce Demokratické strany, a je proto potřeba tyto státy varovat, aby od těchto praktik ustoupily.

Clintonová je známa pro svůj nesmlouvavý postoj vůči Rusku, který se však může stát osudným zejména v Sýrii, kde jí dlouhodobě propagované zavedení bezletové zóny by mohlo vést k fatálnímu střetu s Ruskem. Na druhou stranu Trumpovy proslulé námluvy s Kremlem jsou spíše kouřovou clonou, protože „prezident Trump“ by čelil řadě tlaků, zejména ze strany neokonzervativní kliky uvnitř Republikánské strany, aby svoje holubičí postoje vůči Kremlu patřičně modifikoval.

Donald Trump míní, že je záhodno velice tvrdě postupovat proti Daeši, který dokáže umně využívat internet. V tom prý Obamova vláda selhala, neboť tito džihádisté dokázali zapustit kořeny v řadě zemí. Byznysman obvinil Baracka Obamu a Hillary Clintonovou z vytvoření vakua pro zrod Daeše kvůli tomu, že stáhli americké vojsko z Iráku. Trumpův recept na potlačení Daeše je jednoduchý: Kdyby Američané zabrali ropná naleziště v Iráku, nemohl by Daeš fungovat (sic!) – za stávající situace je nutno ho nemilosrdně pohřbít pod bombami.

Za vznik a rozmach takzvaného Islámského státu ale vděčíme invazi republikánského prezidenta George W. Bushe, již podporovala jak Hillary Clintonová, tak zprvu i Donald Trump, ač ten se to v televizní debatě snažil popřít. Masivní bombardování džihádistů se zpoza oceánu může jevit jako svůdné řešení problému, nicméně historická zkušenost hovoří jinou řečí.

Co se týče postupu vůči Daeši, Hillary Clintonová uvedla, že je zapotřebí zintenzivnit letecké údery proti jeho pozicím, jít tvrdě po jeho předácích i propagandě.

Obamův kabinet již více než dva roky vede leteckou kampaň proti Daeši, avšak ta by bez koordinovaného postupu kurdských pozemních jednotek byla naprosto neefektivní. Taktéž cílené usmrcování teroristických kádrů prováděné bezpilotními letouny není příliš účinné, jako ostatně celá tato kampaň, jež je naopak velice kontraproduktivní.

Ačkoliv Trump nakousl roli Clintonové při destrukci Libye, nebyl schopen z tohoto faktu vytěžit více, a to, mimo jiné, ukazuje na jeho bezradnost v zahraničněpolitických otázkách. Bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová, stejně jako její šéf Barack Obama, zanechala v Libyi krvavou stopu, vytvořila prostor pro operace Daeše v předsálí Evropy a nebezpečné území pro gangy vydělávající na migrační krizi.

Trumpovo tápaní v zahraniční politice se projevilo i v ostrém odsudku dohody o íránském jaderném programu, již lze považovat za jeden z mála zahraničních úspěchů Obamova kabinetu. Podle mínění řady expertů tato přelomová smlouva předešla další děsivé válce na Blízkém východě. Pokud Trump správně poukazuje na mrhání peněz amerických daňových poplatníků na válečná dobrodružství v zámoří, je nelogické se stavět na zadní před diplomacií, která tomuto plýtvání účinně předchází.

Většina analytiků se shoduje v názoru, že si Hillary Clintonová v první televizní debatě vedla lépe než její republikánský soupeř. Donald Trump lhal častěji než bývalá první dáma (pravost Obamova rodného listu, jeho podpora tažení do Iráku, vznik Daeše díky Obamovi a Clintonové, popírání jím vyřčeného hoaxu o globálním oteplování apod.), působil zmatečně a nekonzistentně a obecně nezpůsobile proto, aby mohl vést globální supervelmoc. Hillary Clintonová se naopak jeví jako chladný a křečovitě vtipkující technokrat s válečnickým apetytem, a proto vůči rasistickému tlučhubovi o moc lepší alternativu pro Spojené státy nepředstavuje.