Proč mají v Británii nebělošští studenti lepší studijní výsledky než běloši? Mají narativ.

4. 4. 2016

čas čtení 2 minuty

Po osmadvaceti letech marketizace britského školství jsou obětí britského školského systému chudé bělošské děti. Proč je tomu tak, ptá se Paul Mason.

Nebylo tomu vždycky tak, že děti z etnických menšin měly lepší výsledky ve škole než bělošské anglické děti, ale důvod, proč tomu tak dnes je, je zřejmý: Jejich problém - rasismus - je jasně definovaný. Jejich jazykové schopnosti jsou dobře rozvinuty, jejich kulturou je snaha něčeho ve společnosti dosáhnout a mají sociální a náboženské instituce, které podporují soudržnost.

Bohužel problém chudých bělošských dětí nelze řádně definovat - aspoň ne jazykem volnotržního kapitalismu.

Jde prostě o to, že určitá konkrétní část jejich kultury byla zničena. Byla to kultura, která byla založená na práci, na rostoucích mzdách, na přísných nepsaných pravidlech proti nepořádku, kultura založená na povinné spolupráci a vzájemné svépomoci. To všechno muselo být zlikvidováno a způsobem, jak to zlikvidovat, byla dlouhodobá nezaměstnanost, kterou musely trpět v osmdesátých letech miliony lidí.

Thatcherovská kultura oslavovala spekulanty a polopodvodníky, lidi, které ostrakizovala solidární dělnická města. Stali se hospodářskými hrdiny nového modelu - zakladatelé bezpečnostních firem, otrokáři zaměstnávající uklízeče, zločinci, kteří byli používáni jako stávkokazi.

Mysleli jsme, že to přežijeme. Jenže velkým objevem moderní pravice bylo, že je toto nutno udělat jen jednou. Potlačte paternalismus a solidaritu na jedinou generaci a vytvoříte nevědomost a chudobu na mnoho generací.

Thatcherismus nezničil pouze odbory: zničil příběh.

A to, co mají nejúspěšnější čínské, indické a bělošské irské děti, je jasný a atraktivní příběh.

Současný systém není schopen podpořit sociální mobilitu mezi bělošskými dětmi z dělnického prostředí. Musíme najít takovou formu ekonomiky, která by - bez nostalgie a bez rasismu - dokázala znovu definovat dělnickému obyvatelstvu své hodnoty, své aspirace a svůj vlastní příběh.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
7351

Diskuse

Obsah vydání | 7. 4. 2016