Proč Islámský stát neboli Daeš vznikl především kvůli americké invazi do Iráku v roce 2003

15. 12. 2015 / Daniel Veselý

Reaguji na článek bloggera Kyle Ortona s názvem „Islámský stát začal vznikat již před americkou invazí“, neboť se domnívám, že tvrzení v něm obsažená jsou mylná nebo přinejmenším zavádějící. Autor textu, o němž toho není moc známo, snad pouze to, že má blog s názvem The Syrian Intifada,se snaží svým čtenářům vnutit představu, že obrat režimu Saddáma Husajna k islamizaci během posledních 15-ti let jeho vlády byl signifikantním faktorem při vzniku Daeš.

Přiznám se, že jsem už na práci Kyle Ortona narazil, a to v souvislosti s jeho článkem Syria's Many Moderate Rebels z konce listopadu tohoto roku ZDE. Poznatky tohoto autora jsou ovšem v příkrém rozporu se zjištěními uznávaných autorů zabývajících se dlouhodobě válečným konfliktem v Sýrii, jako jsou Robert Fisk ZDE, Patrick Cockburn ZDE, Juan Cole ZDE nebo Vijay Prashad, kteří svorně tvrdí, že v Sýrii rozhodně spousta umírněných rebelů neoperuje, přesněji skoro žádní, neboť byli převálcováni radikálními, zhusta džihádistickými elementy.

Ostatně skutečnost, že v Sýrii je obtížné nalézt dostatečný počet kádrů skládajících se ze sekulárních rebelů, kteří by se dali trénovat a vyzbrojit, připustil loni v srpnu v rozhovoru pro New York Times i americký prezident Barack Obama ZDE. To samo o sobě mi přijde jako dost silný argument pro vyvrácení Ortonova tvrzení, že v Sýrii se nachází spousta umírněných rebelů.

Co se Ortonovy domněnky, že za rozmachem salafismu v Iráku stojí především politika Saddáma Husajna spočívající v obratu jeho režimu k islamizaci, týče, autor se zmiňuje o takzvané kampani víry ZDE, jež byla oficiálně zahájena v roce 1993. Husajn v rámci této kampaně například kladl větší důraz na studium Koránu, více financoval výstavbu a udržování mešit a taktéž zavedl tvrdší tresty – příkladně amputaci – za dezerci, korupci nebo loupeže.

Nicméně Husajnův pokus o získání podpory islámských fundamentalistů díky této kampani podle tvrzení jeho syna Udaje naprosto ztroskotal, protože tito extrémisté volali po implementaci striktního islámského práva ZDE. Je ovšem pravda, že Husajnův režim v této době toleroval existenci salafistických seskupení a napomáhal k růstu sektářského napětí uvnitř Iráku.

Na konci 90.let minulého století se rozmach salafismu v Iráku projevil v teroristické kampani nízké intenzity, avšak ta zdaleka nedosahovala tak děsivých rozměrů, jaké nabrala po zahájení nelegální angloamerické invaze do Iráku o několik let později. Poté, co Husajnův režim v roce 2003 padl, se řada bývalých členů iráckých bezpečnostních složek a salafistů připojila k povstání proti okupačním silám a později přešli do řad Daeše. Je ovšem otázkou, kam by onen salafistický terorismus nízké intenzity vedl, nebýt války v Iráku.

Bushův a Blairův vpád do Mezopotámie zahrnoval rozpuštění Husajnovy armády a politického aparátu, kdy se statisíce lidí ocitly bez zaměstnání a značná část z nich se přidala k ozbrojenému odporu proti okupaci, radikalizovala se a někteří z nich skončili v Američany spravované věznici, kde, jak informoval Guardian ZDE vznikla idea na vytvoření Daeše. Jeden z předáků této extrémistické organizace, který svou pravou identitu skryl pod pseudonymem Abú Ahmed, říká, že vězení Camp Bucca v jižním Iráku představovalo ideální místo pro navazování spolupráce mezi džihádistickými elementy. Ahmed se zde dokonce potkal se stávajícím šéfem Daeše a možná nejobávanějším teroristou dneška Abú Bakrem al-Bagdádím, jehož výrazně radikalizovala právě angloamerická okupace Iráku. Někteří z předáků dnešního Daeše se v rámci znovuoživeného povstání posléze přesunuli do Sýrie, čteme v Guardianu.

O tom, že Daeši vdechlo život angloamerické tažení, svědčil bývalý důstojník CIA Graham Fuller, jenž poněkud nadneseně prohlásil, že Daeš byl přímo „vyroben v USA“ ZDE. Obdobný názor zastává i penzionovaný generál a bývalý ředitel Obranné zpravodajské agentury (DIA) Michael Flynn, jenž je toho názoru, že tato intervence byla obrovskou chybou, jež napomohla k vytvoření Daeše; jinými slovy: nebýt války v Iráku, nebylo by ani Daeše ZDE.

Hlasy, jež připouštějí, že rozmach džihádistů z Daeše způsobila válka v Iráku, zaznívají i z politického mainstreamu. Můžeme si opět vyslechnout Baracka Obamu, který v interview pro Vice News prohlásil, že americká invaze vedla k posílení Al-Kájdy v Iráku a potažmo Daeše ZDE. Dokonce i jeden z architektů této války, bývalý britský premiér Tony Blair, veřejně přiznal, že jeho a Bushovo vojenské dobrodružství částečně sehrálo roli v rozmachu Daeše ZDE.

S ohledem na shora uvedené informace lze směle konstatovat, že Ortonova tvrzení ohledně konsolidace Islámského státu či Daeše jsou mylná, neboť Husajnova kampaň víry měla mnohem menší efekt při radikalizaci Iráčanů, dále při rekrutu bojovníků do řad fanatických islamistů a koneckonců i při zrodu samotného Daeše než angloamerická invaze a okupace.

0
Vytisknout
4675

Diskuse

Obsah vydání | 17. 12. 2015