Po 15 hodinách rozhovorů odmítá Tsipras klíčové podmínky eurozóny

13. 7. 2015

čas čtení 5 minut

Rozhovory se zasekly na dvou věcech: na účasti MMF v novém tříletém záchranném balíčku a na požadavku Německa, aby se Řecko vzdalo státního majetku v hodnotě 50 miliard euro a poskytlo jej jako záruku

V noci z neděle na pondělí se konaly dlouhé rozhovory mezi Řeckem a jeho věřiteli, avšak v pondělí ráno nebylo dosaženo dohody. Evropští politikové požadovali od řeckého premiéra Alexise Tsiprase balíček úsporných opatření včetně požadavku, aby se Řecko vzdalo své fiskální suverenity.

Po víkendu vysokého napětí, kdy hrozilo, že se Evropa rozpadne na dvě části, se konal v neděli v Bruselu summit šéfů eurozóny, kdy německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande předložili Tsiprasovi ultimátum.

Ultimátum, o němž se debatovalo déle než 15 hodin, obsahovalo celou řadu drakonických opatření, jejichž cílem má být vyhnout se finančnímu kolapsu a vyloučení Řecka z eurozóny.

Tsipras souhlasil s většinou drastických finančních opatření, co je zjevné ze čtyřstránkového shrnutí, které vypracovali ministři financí eurozóny.

V pondělí ráno však stále ještě odmítal dva požadavky věřitelů: aby se MMF podílel na novém tříletém záchranném balíčku a kontroverzní německý požadavek, aby Řecko umístilo státní majetek v hodnotě 50 miliard euro mimo Řecko, pravděpodobně v Lucembursku, jak záruku pro nové půjčky a jako zdroj financí z privatizace, kterých by bylo použito na úhradu úroků z řeckých dluhů.

Řečtí činitelé trvají na tom, že jsou k tomuto účelu ochotni poskytnout maximálně majetek v hodnotě 17 miliard euro.

Drastičnost požadavků, jejichž splnění nyní vyžaduje eurozóna od Řecka, země před kolapsem, Řeky šokovala.

Je velkou otázkou, jak bude Tsipras přijat, až se vrátí do Atén.

Sociální média překypovala zuřivostí. Hashtag #ThisIsACoup (Toto je převrat) se stal nejsledovanějším v Evropě, v Řecku, ale i v Německu, kde Der Spiegel charakterizoval požadavky Berlína, vznesené vůči Řecku jako "seznam hrůz", a druhým nejsledovanějším celosvětově.

Požadavky Merkelové a Hollanda charakterizoval jeden vysoký činitel z EU jako "intenzivní duševní waterboarding (mučení vodou)". Německo a Francie požadují, aby řecký parlament nová drastická opatření schválil v pondělí a do středy přijak celou řadu nových zákonů, včetně zákonu o důchodové reformě a o novém režimu DPH, než bude eurozóna souhlasit s vyjednáním podmínek nového tříletého záchranného balíčku.

Podmínky jsou daleko tvrdší než byly podmínky vynucované věřiteli za posledních pět let. Podle vysokého činitele z EU je to pomsta za důrazné "Ne", vyjádřené Řeky před týdnem v celostátním referendu.

Dokument euroskupiny požaduje, aby experti z trojky věřitelů - MMF, Evropské komise a ECB - přímo v Aténách kontrolovali plnění záchranného programu. Trojka také bude rozhodovat o konečné verzi všech zákonů, než budou předloženy řeckému parlamentu. Řecko bude také muset pozměnit všechny zákony, které letos schválila vláda Syrizy, pokud je neschválili věřitelé.

V Aténách se začala strana Syriza rozkládat. Požadavky, aby reformy schválila řecká vláda a uzákonila je do středy tam vysocí činitelé strany Syriza charakterizují jako "naprosté vydírání" a jsou považovány za neuvěřitelné.

Zdroje blízké Tsiprasovi uvádějí, že je řecký premiér rozhodnut udělat cokoliv, aby se zabránilo odchodu Řecka z eurozóny, v Řecku hrozí politický chaos. V neděli večer začalo být jasné, že Tsiprasův obrat o 180 stupňů ohledně podmínek, které donedávna odmítal, vyvolal potenciálně katastrofální rozkol. Kolem třiceti poslanců dalo najevo, že novou dohodu z Bruselu v parlamentě neschválí. To znamená, že Tsipras bude zřejmě nucen vypsat nové volby, což se charakterizuje jako potenciální katastrofa pro Řecko.

Francie a Německo jsou v konfliktu ohledně svého přístupu k řeckému problému a Finsko by mohlo jakoukoliv dohodu prostě odmítnout podepsat. Francouzský prezident Hollande se v neděli večer zapřísáhl, že učiní vše, co je v jeho silách, aby bylo dosaženo dohody. Merkelová naopak konstatovala, že není ochotna podepsat dohodu za jakoukoliv cenu.

Jiné země v eurozóně naléhaly na Německo, aby přestalo protestovat. "Odchodu Řecka z eurozóny je nutno zabránit," řekl Jean Asselborn, lucemburský ministr zahraničí. "Bylo by to osudné pro pověst Německa v EU i na celém světě. Odpovědnost Německa je obrovská. Jde o to, aby Německo nevyvolávalo duchy minulosti. Pokud Německo vyžene Řecko z EU, vyvolá to hluboký konflikt s Francií. To by byla katastrofa pro Evropu."

Italský premiér Matteo Renzi měl říci Merkelové na schůze šéfů eurozóny, že "to už přestává všechno" a že eurozóna nesmí ponižovat Řecko, které se už vzdalo tolika věcí.

Velkým problémem je, že mnoho vlád nedůvěřuje Řecku, že bude realizovat program škrtů v hodnotě 12 miliard euro. Vlády v eurozóně požadují důkaz z Atén, že dodrží své sliby.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
6973

Diskuse

Obsah vydání | 15. 7. 2015