Tři podvodníci

11. 6. 2012 / Jan Kadubec

čas čtení 23 minut

Příspěvek k diskuzi o tzv. církevních restitucích. Právnických pojednání je sdostatek, ale jenom málo se mluví komu, tedy jaké organizaci, jakému uskupení, sdružení, či spolku to darujeme, jakému to Bohu dáváme tak velkorysý dar. Snažím se to trošku popsat, aby bylo všem zřejmé, komuže to naše vláda (zastupující zájmy obyvatel a plnící přání a vůli voličů) v roce 2012 daruje.

Na přelomu prvního tisíciletí se Evropou toulal spis nazvaný Tři podvodníci. Podvodníky v tom spise byli Mojžíš, Ježíš a Mohamed. Samozřejmě že kniha se nezachovala (církev byla bdělá), neznáme ze spisu ani odstaveček ani větičku, takže se mnozí domnívají, že takový spis vůbec ani neexistoval. Já jsem ovšem přesvědčen, že skutečně existoval, neboť proč by jinak papež Řehoř IX. (byl papežem zvolený v roce 1227) obvinil císaře Fridricha II. Hohenstaufa (1194 - 1250) z autorství? A následující papež Inocenc IV. (byl papežem v letech 1243 až 1254) dokonce císaře dvakrát uvrhnul do klatby.

Císař Fridrich II. byl neobyčejně vzdělaný člověk, který si dopisoval s největšími učenci té doby. A těmi tehdy největšími učenci byli učenci arabští-muslimští, kteří se zabývali vědou, logikou, matematikou, měli také perfektní lékařství a architekturu, zachránili pro nás antické písemnosti, nebýt muslimských učenců bychom toho o antice moc nevěděli. Zabývali se zkrátka racionálními záležitostmi a nějaké hloubání o Bohu-Alláhovi u nich hrálo naprosto podružnou roli, byla to pro ně okrajová záležitost, ba dokonce spekulace o Alláhovi byly (a jsou podnes) zakázány, Alláh je prostě Alláh a šmytec, jaképak další řečnění. Traktát o třech podvodnících byl tedy napsán nejspíše v prostředí muslimském, dle všeho to sepsal muslimský učenec (či učenci, mohlo to být i kolektivní dílo), v Evropě se tehdy intelektuál takové úrovně a schopností nevyskytoval. Evropa byla v té době snad nejzaostalejší místo světa jak po stránce ekonomické, tak i vzdělanostní, takže u nás se vzdělanci podobného formátu prostě nenacházeli. Muslimové měli mešity pokryté pláty ze zlata a obyvatelé Evropy bydleli v polozemljankách s doškovými střechami a i šlechtici-feudálové většinou bydleli v dřevěnkách. (Zdá se, že v dnešní době se nezadržitelně přibližujeme k situaci tehdejší doby.)

Ale přece jenom se jeden intelektuál i u nás v Evropě vyskytl, byl to právě císař Fridrich II., který je mi jako snad jediný ze všech císařů docela sympatický (a dokonce kamarádil i s naším Přemyslem Otakarem I.). Mluvil plynně arabsky, takže opravdu mohl být autorem, jak ho nařkl papež. A mohl klidně napsat traktát o tom, že Mojžíš, Ježíš a Mohamed byli tři podvodníci, jejichž cílem bylo ovládnout svět, a za tímto účelem lstivě oklamali své současníky a svedli veškerý lid. Byl to člověk naprosto racionální a náboženství (jakékoliv) mu bylo absolutně ukradené, lhostejné, a dával to patřičně okatě najevo! Pronášel, že člověk nemá věřit ničemu, co nemůže dokázat přirozenými prostředky a rozumem. Nebo dokonce napsal, že: "Preláti a kněží se mají vrátit k onomu stavu chudoby, v němž byli v době prvotní církve, kněží mají rozjímat o životě andělském, třpytit se zázraky, uzdravovat nemocné, křísit mrtvé a podrobovat si krále a vládce svatostí, ne zbraněmi." (Z manifestu Illos felices.) Cítíte v tom také tu obrovskou přepychovou ironii? (Ještě mohl dodat, že řeholník má plakat, ne studovat! Z té doby se také datuje pojem "idiota", kterýžto označoval mnicha, který neuměl číst Písmo svaté.) Roku 1224 založil Fridrich v Neapoli univerzitu, jež se stala první státní univerzitou v Evropě! Zajímal se o matematiku a korespondoval s matematikem Fibonaccim... Skutečně na evropské poměry neobyčejně vzdělaný člověk.

Zajisté traktát byl anonymní, podepsat se pod takový text znamenalo vyřknout nad sebou ortel smrti, a to platilo jak ve světě muslimském, tak ve světě judaismu i ve světě katolicismu.

Je ovšem nezpochybnitelné, že tyto tři postavy, tito tři podvodníci - Mojžíš, Ježíš a Mohamed - zásadním způsobem změnili svět. A tak se na tyhle proslavené osobnosti podívejme současnýma očima. Předem upozorňuji, že tihle tři pánové mně jako podvodníci nevyšli.

Nejdříve tedy o Mojžíšovi. Co o něm vlastně víme?

Byl to veliký vojevůdce izraelského národa, vyvedl svůj lid z egyptského zajetí, svedl několik vítězných bitev, dal Izraelitům (a celému světu) Desatero přikázání, které mu nadiktoval Jahve z hořícího keře, vodil svůj lid pouští celých čtyřicet let a do země zaslíbené ovšem sám osobně nevstoupil, to se podařilo až jeho nástupci Jozuovi. Dále se ze Starého zákona dovídáme, že koktal a že jeho řeč tlumočil lidu brácha Áron, že chodil na shromáždění s obličejem zakrytým rouškou, neboť na jeho obličeji zůstaly otištěny paprsky boha, že měl na čele rohy (viz Michelangelova socha Mojžíše), a ještě že byl dle všeho zavražděn (zemřel v plné síle - atentát? vzpoura? převrat?) a byl pochován ve společném hromadném hrobě na neznámém místě. No, je o něm ve Starém zákoně sepsán celý román - velmi zajímavý a dobře se to čte.

Jediný pramen o jeho existenci je právě pouze ten příběh v Bibli, respektive Starém zákoně, což ovšem žádný historik nemůže považovat za relevantní doklad či důkaz pravosti, stejně jako nemůžeme třeba přijmout za důkaz reálné existence Gargantuy knihu Rabelaisovu.

Ani Egypt ani Sumerové ani Peršané nezaznamenali nějakou zmínku či malilinkou zmínčičku o velikém vojevůdci Mojžíšovi. A to zaznamenávali všelijaké nedůležité prkotinky, třeba jakou výši dosahují daně, kdo a kolik komu dluží, že už tři týdny nepršelo nebo naopak že pršelo, jaká je cena piva a vína v té které hospodě, který diplomat ze sousední země přijel na návštěvu, která princezna se vdává a za koho... A že by nezaznamenali hrdinské činy Mojžíše? To všem řádným historikům připadá nemožné, a tak považují Mojžíše za mýtickou postavu, něco jako my Praotce Čecha, který přesně ve čtvrtek v 15 hodin vystoupil na horu Říp. (Židovští pisatelé SZ měli holt bohatší fantasii než náš Jirásek.)

Ale i v samotném biblickém příběhu je spousta nesrovnalostí (v románu to zase tak moc nevadí), třeba že vojevůdce koktal a jeho řeč překládal lidu brácha Áron. To bych chtěl vidět velkého vojevůdce, který koktal, snad tak na nějaké estrádní veselici, to jo, ale válečník a vojevůdce koktá? (Jana z Arku také jistě nesplňovala dobový stereotyp vojenského velitele. A například Thomas Jonathan "Stonewall" Jackson, presbyterián a pravděpodobně nejlepší polní velitel americké občanské války, nosil ošuntělou uniformu, jezdil komickým způsobem na strašné herce a podle některých psychologů zřejmě trpěl Aspergerovým syndromem. Podřízení často nechápali, co po nich Stonewall chce. Není tedy nejspíš moc dobré fixovat se na nějakou literární představu vojevůdce -- pozn. KD.) Lepším vysvětlením je, že prostě neuměl jazyk izraelitů, že mluvil egyptsky, že to byl egyptský kněz, který provozoval kult býka, proto také měl na hlavě rohy, a ty rohy býka a plnovous se nasazovaly při obřadech, jinak byli kněží kultu býka holohlaví a bezvousatí, něco jak dnešní skini. Že by při nepokojích v Egyptě (Aton za Achnatona) odešel se svými otroky a přívrženci hledat zemi zaslíbenou? I takovou teorii jsem četl. A co zlaté tele (býček) jako božstvo? A co měděný had jako božstvo? To k tomu Egyptu docela ukazuje.

Dále, když k němu promlouval skrze hořící keř samotný Jahve a nadiktoval mu ono slavné Desatero, tak to není nic moc slavného a obdivuhodného, neboť mnohem preciznější a propracovanější zákoníky měli o tisíce let dříve jak Sumerové, tak Egypťané a Peršané. Srovnejme třeba: Nesmíš krást, a když pokradeš, čekají tě tyto tresty. Nesmíš požádat manželku bližního, a když požádáš, čekají tě takové a takové tresty. Nezabiješ, ale když zabiješ, čekají tě takové a takové tresty apod. Toto ovšem u Mojžíše naprosto schází! Sice tam je také nepokradeš, nezabiješ, nesesmilníš, ale tresty za porušení uvedeny nejsou - nač takový primitivní zákoník? Je to vlastně pouze takové doporučení, tohle a tohle nemáš dělat, ale když to uděláš, nic moc se nestane, záleželo naprosto na libovůli případného soudce. A platí to podnes, vyzpovídáš se knězi a on ti odpustí, pomodlíš se pár otčenášů a je to, takže takový zákoník je lautr k ničemu.

A ještě snad o důvodech proč je národ izraelský Bohem vyvolený, neboť ta vyvolenost se datuje právě už od Mojžíše. Píše se v Talmudu toto: Jahve (JHV), tak se tehdy jmenoval Bůh, nabízel Tóru všem národům, ale všechny ji odmítly, pouze Izrael ji přijal, proto je to národ vyvolený. A co je v Tóře psáno? Nesmí se krást a loupit, nesmí se zabíjet, nesmí se žádat manželku bližního. Všechny národy odpověděly: "Kdepak, to my nebereme, přece když jdeme loupit, tak musíme i zabíjet a znásilňovat, kdepak, Tóru nechceme." Pouze národ izraelský Tóru přijal, proto je vyvolený a proto také ještě i dnes patří mezi nejvíce mírumilovné národy světa a kde ani lichvu nepovažují za krádež a promiskuitní chování se u nich také nevyskytuje. Zajisté proto je Jahve má v oblibě a nejraději.

No a snad úplně poslední poznámečka k Mojžíšovu nástupci Jozuovi, který pro svůj národ obsadil zemi zaslíbenou. Velmi barvitě je toto obsazování popisováno v knize Jozue - třeba: nenechali na živu ani pacholíčka, nenechali na živu nikoho, kdo močí proti zdi a podobně. Jenomže i kdyby náhodou byla postava Jozua skutečně reálně historickou postavou, tak by nemohl být bodyguardem a po smrti Mojžíše jeho nástupcem, neboť od smrti Mojžíše k době dobytí Jericha uplynula více než tři století. Že by se oni patriarchové dožívali tak neobyčejně požehnaného věku?

Je ovšem docela možné, že se přece jenom někdy v budoucnu nalezne hliněná tabulka s klínovým písmem či egyptský papyrus, kde bude napsáno, že král XY poslal četu vojáků do Arabské pouště, aby zlikvidovali semitský beduínský kmen přepadající karavany a že vojáci se vrátili z neúspěšné výpravy, neboť vystopovat v tak rozlehlé poušti nějaké kočovné kmeny je skoro nemožné. I dnes je takový úkol nad síly armády USA. Takže když u tak psavých tehdejších národů jsme zatím nenalezli jedinou zmínku o Mojžíšovi, není se čemu divit, koho by také zajímal nějaký kočovný kmen v poušti. (Perlička: Do kolonky náboženské vyznání se psávalo za dob carského i sovětského Ruska - mojžíšovské vyznání, kdepak nějaký judaismus či židovské vyznání.)

No a můžeme přejít k druhé postavě, k Ježíši. Přijdeme k podobným závěrům, k jakým jsme přišli u Mojžíše. Neexistuje jeden jediný doklad o jeho existenci mimo Bible, respektive mimo Nový zákon. Příběh Ježíše je všeobecně znám, takže jenom krátce a stručně. Ješua či Jehošua, v českém překladu Ježíš, bylo naprosto běžné jméno, něco jako u nás třeba Josef, ale Kristus (tedy Christos, Mesiáš-mášíach) býval titul izraelských králů, tedy znamená něco jako Pomazaný, Vysvoboditel, Osvoboditel, Vykupitel. Christem byl i Kýros i Bar Kochba.

Matka Jehošuy, Panna Maria, nebyla přítomna ukřižování a smrti svého syna, přitom bylo jakousi povinností rodiny postarat se o pohřeb, musel ho pohřbít cizí člověk, Josef z Arimatie. Takže ona slavná Michelangelova Pieta a spousta věhlasných obrazů, kde dvacetiletá mladice Marie drží v náručí ukřižovaného třiatřicetiletého syna je pouhá fikce.

I když připustíme, že Jehošua reálně existoval a skutečně pronesl výroky připisované mu evangelisty (napsané padesát a více let po ukřižování), tak většinou jsou to stejně citace či parafráze ze Starého zákona a z těch výroků ani nelze vytvořit nějaké souvislé učení či ideologii. To až Pavel z Tarsu ve dvou listech, v Listu Židům a v Listu Římanům, dal základ učení křesťanskému. Pavel napsal celkem 14 dopisů-epištol (v ekumenickém vydání je to 143 stránek textu), z nichž pouze pět je jakž takž jeho, ostatní jsou falza (pouze církev katolická nadále věří v autorství Pavlovo). Nejdůležitější jsou samozřejmě ty dva výše uvedené, na nich spočívá celá stavba církve. Ovšem už i starý Órigenés pochyboval o Pavlově autorství a napsal: "Pouze Bůh ví, kdo napsal List Židům." Pavel vždy mluví o Kristu nikoliv o Jehošuovi, zdá se, jakoby osobu Ježíše ignoroval. Však také když žil v Efezu, kde žila i Panna Maria, ji nikdy nenavštívil a neprojevil ani sebemenší snahu s ní promluvit o Synu Božím.

Svatého Pavla z Tarsu mám docela v oblibě, protože on je v tom vlastně úplně nevinně, vždyť napsal: "Odmítej dětinské báje. Hloupým sporům, rozbrojům a hádkám o Zákon se vyhýbej, jsou zbytečné a k ničemu." Tyto jeho věty mluví za vše. To až ti anonymní padělatelé vsuvkami a nepravými texty zaštiťujícími se jménem Pavla jsou ti skuteční podvodníci. V jednom dopise se Pavel chlubí: "Jsem Žid z potomstva Abrahámova, z pokolení Benjamínova, ...studoval jsem u Gamaliela." Ovšem Benjamínovci jako kmen už po perském zajetí neexistovali, nebylo důvodu hlásit se ke kmenu, který zmizel před pěti staletími. A Gamaliel nikdy žádné žáky neměl! Podvod jako prase. Nebo třeba tenhle také až přespříliš okatý podvod o posloupnosti nástupnictví papežů po Petrovi, to si přál prý samotný Bůh. Píše se tam, že "budou brát do rukou jedovaté hady a štíry a ti jim neublíží, vypijí-li co smrtícího, nic se jim nestane." No, chtěl bych dnes vidět provádět tuto činnost současného papeže, proč to před veřejností nepředvede? Copak nevěří slovům evangelií?

Ale zase, nepřipadá vám, že podobné nesmysly nám předkládá dnes Hillary Clintonová? A ještě většími hovadinami nás krmí televize a noviny.

Ani slavný Josef Flavius, vynikající historik a zrádce Izraele, se o Jehošuovi nikdy nezmínil. Právě ty zmínky o Jehošuovi v jeho díle jsou jasné podvržené padělky, pozdější vsuvky. A v překladu do pravoslavné ruštiny z desátého století je těch zmínek už deset, asi co století, to přidán jeden padělek.

Křesťanství je vzorová ideologie použitelná a používaná všemi ideologiemi bez výjimky. Tak Jehošua (Ježíš Kristus) byl vzorem a útěchou pro chudé a bezmocné - a stal se oficiální doktrínou i pro bohaté, mocné ba i všemocné. A to proto, že se bezproblémově a naprosto nelogicky spojily protiklady, např. nenásilí - války, milosrdenství a charita - mučení a ponechání pojít hlady, chudoba - bohatství, pravda se snoubí s dokonalou lží - v Bohu prostě protiklady splývají, atd. atp. Katolická církev tím, že hlásala, že se stará o chudé a bědné, se stala nejbohatší firmou na světě. Stačí si prohlédnou fakta o tom, kdo vlastní největší plochy půdy (a tuny zlata), ano, jsou to náboženské organizace, a to jak katolické, tak i islámské, hinduistické či buddhistické.

I v naší vládě jsou málem všichni věřící, alespoň já neznám ve vládě nějakého atheistu, takže se nedivme, že dnes hlásají a tvrdě prosazují, že bohatí musí být ještě bohatší a chudí ještě chudší, je to plně v souladu s učením církve.

Takže ani Mojžíš ani Jehošua žádnými podvodníky nejsou, jak by také mohli být podvodníky, když neexistovali? Podvodníky byli ti, co o nich psali a překrucovali a vymýšleli si všelicos, tedy to, co vládnoucí vrstvě vyhovovalo a vyhovuje.

Nu a Mohamed? Ten skutečně reálně, fakticky žil. Ale také nebyl podvodníkem, ba naopak, to byla vysoce kladná postava dějin, tedy arabských dějin, a idol pro muslimy všech národností. Mohamed totiž sjednotil nejenom arabské národy, ale i národy sousední, a tím dal předpoklady k vytvoření větší říše než měl Alexandr Veliký či než byla antická říše římská, jeho říše sahala od Španělska po Indii. Naprosto chápu city muslimů vůči nějakému znevažování osoby Mohameda. Jenom si představme to pozdvižení u nás, kdyby někdo znevažoval a urážel tatíčka Masaryka či nedejbože Washingtona. Oni naše idoly nezesměšňují a my jejich můžeme? Copak si oni dělají srandu třeba z Lincolna?

Nikde v islámu (Koránu) nenajdeme takové ptákoviny jako v naší katolické církvi, nemají tam nikde zmínku o trojjediném bohu, o panně, která porodila, o kříšení mrtvých, o zázracích, o chůzi po hladině moře... Proto také nemají žádný problém s evolucí, nemluvě o Indii a Číně, kde je výuka evoluce naprostou samozřejmostí. V zemích islámu neměli věřící muslimové nikdy nižádný problém s otáčením Země kolem Slunce, s vědou, a ani s Darwinem. Kdo je potom kulturnější a civilizovanější?

Samozřejmě jako atheista odmítám jakékoliv náboženství, tedy i to islámské, neboť každé náboženství je koncipováno tak, aby vyhovovalo vládnoucím zločincům. Komu vyhovuje, aby více než polovina obyvatel státu věřila tomu, že Bůh stvořil člověka a i vesmír? Kdo má na tom eminentní zájem? Kdo do nás neustále hustí horem dolem, že nikdy nedovolíme války a vraždění, jedině mír, ale abychom udrželi mír, musíme kvůli jeho udržení válčit a vraždit, takže ono to humanitární bombardování zase není něco neobvyklého, tak to přece vždycky fungovalo, on Havel pouze vyjádřil realitu, i když pro mnohé to bylo šokující odhalení.

Nositel Nobelovy ceny míru Obama pronesl nedávno: "Bůh žehnej našim mužům a ženám v uniformách. Ať Bůh žehná Spojeným státům americkým." Mohl to ovšem ještě také doplnit a upřesnit - Nechť Bůh žehná a ochraňuje naše vojáky v Iráku a Afghánistánu, nechť Bůh žehná a ochraňuje naše vojáky na našich 737 vojenských základnách umístěných po celém světě (údaje z roku 2005), nechť Bůh žehná a ochraňuje naše hrdinné vlastenecké vyšetřovatele a naše chrabré mučitele nejenom na Guantánamu, ale i v našich dalších mučírnách rozesetých po celém světě, nechť Bůh žehná a ochraňuje naše agenty tajných služeb podněcující a rozněcující všelijaké barevné revoluce...

Nedivme se slovům mírotvůrce Obamy, neboť jeho předchůdce JWB mluvil celou noc s Bohem a ten mu doporučil (nebo dokonce přikázal!) nechat oběsit Saddáma a povraždit a zmrzačit milión jeho poddaných a zničit jeho zemi. JWB splnil jeho přání. Jsem přesvědčen, že JWB skutečně celou noc mluvil s Bohem, že jeho vyjádření je pravdivé, že nelhal a že skutečně s Bohem rozmlouval, jak tvrdil před veřejností. (Přece Bůh úplně stejně radil a přikazoval totéž Jozuovi.) Takže Obama jako jeho nástupce pouze pokračuje v plnění příkazů Božích. (Jak to říkají psychiatři? Když člověk mluví k Bohu, tož to je ještě v normě, ale pokud mu Bůh odpovídá, tak to už je velmi silná závažná duševní porucha, a je naprosto nutná ústavní léčba. Když tedy k představiteli nejsilnější vojenské mocnosti světa promlouvá Bůh... doplňte si každý sám.)

Je ale docela zajímavé, že tento náš křesťanský Bůh je tak moc lačný krve a utrpení (při vraždění má určitě orgasmus). Tolik obětí nedali svému Bohu ani Aztékové, kolik jsme dali a dáváme my našemu Bohu, a to vše k jeho poctě a větší slávě. Otřásáme se hrůzou kolik jenom lidských životů obětovali Aztékové svému Bohu, ale vůbec nám nevadí, že my našemu Bohu přinášíme mnohem více lidských obětí. Jsme nepochybně nejkrvelačnější civilizace jaká kdy byla v dějinách, svému Bohu jsme přinesli bezesporu největší počty umučených a povražděných.

No a proč se podivujeme faktu, že i islámští radikálové mluví a rozmlouvají s Alláhem? Copak oni mají nějaký zákaz rozhovoru s Bohem? Ještěže, chválabohu, ti Číňané nerozmlouvají s Bohem, protože žádného nemají, jsou holt normálně racionálně myslící a uvažující lidé.

Naši poslanci chtějí modlitebnu v parlamentu, kde by mohli meditovat a kde by rozmlouvali s Bohem o zákonech pro obyvatelstvo. Posilněni alkoholem z parlamentní nálevny (bufetu) odejdou meditovat a rozmlouvat s Bohem, no a vyjde z toho současná politika naší vlády. Copak víme, co Bůh přikáže silně věřícím křesťanům Kalouskovi, knížeti, Nečasovi...? Boží vůle je přece nevyzpytatelná.

Zajisté nevědomost či víra v nadsmyslno je obrovská zbraň, neboť nenásilně (často ale i násilně) šíří poddanství, nevolnictví a otroctví, kdežto racionální uvažování tomu odporuje.

0
Vytisknout
12674

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2012