Umělec komentování

28. 4. 2012 / Štěpán Steiger

čas čtení 5 minut

Pro "hlavního komentátora" Mladé fronty Dnes Martina Komárka je ministerský předseda (termín, jenž vyšel z módy, známe už jenom ?premiéra) Petr Nečas "umělec přežívání" (MfDnes 28. tm.). Šéfkomentátor se elegantně zhostil úkolu "dokázat", že opozice nemá proti jeho vládě argumenty. (Škoda jen, že neupřesnil, v kterém chrámu si katolík Nečas důvěru - podle jeho slov - "vymodlil" - dala by se tam příště uspořádat pouť, možná dokonce pod patronací kardinála Duky.)

MfDnes přirozeně s opozicí proti pravici souhlasit nemůže a Martin Komárek je dost výmluvný na to, aby vládu podpořil. Nicméně se mi námitky proti jeho argumentům zdají dost závažné na to, abych je zde uvedl.

1. Hospodářská politika vlády. "Díky výsledkům voleb dostal Nečas právo k tomu, aby uskutečňoval svou vizi", tvrdí komentátor. Pomiňme zneužití tohoto termínu, je v této zemi už pouhým klišé -- nenašel jsem ve volbách ani po nich sebemenší známku jakékoli premiérovy "vize", s níž by sestavoval vládu. Pokud by nějakou měl, domnívám se, že by ji představil voličům po předchozí domluvě s pány Schwarzenbergem a Kalouskem příp. Johnem. A pokud by odpovídala "vizi", podle níž teď vládne, sotva by přilákal dost voličů. (Vzpomeňme jenom vizi vyšší DPH a nižších důchodů.)

2. Komárek popírá, že by vláda byla "vlastně souručenstvím pro církevní restituce a druhý pilíř důchodové reformy." Jenže její postup je přesně takový. Komentátor se spokojuje tvrezením, že vláda "vrací ukradený majetek hospodářům. Opomíjí podrobnosti -- v nichž je skryt ďábel pravého účelu restitucí -- jako jsou např. rozdíly v odhadech (odhadech! jelikož výčtu se katolická církev brání) proti seznamu z roku 1948. Vztah církve a státu se navzdory komentárovu mínění nijak nenarovnává -- mění se ve prospěch církví, zejména té jedné, vždyť po další dlouhou dobu bude stát stále platit, aniž dostává cokoliv jako protislužbu.

3. "Vláda skutečně není v boji proti korupci přesvědčivá," musí uznat i šéfkomentátor. Hned však dodává: "Nečasovy protikorupční kroky jsou sice dílčí, ale největší v dějinách samostatného českého státu." Platilo by sice spíš obráceně: možná jsou největší, ale pouze dílčí. I tak je to však polopravda. Kmotři a jejich přátelé na různých stupních státního zastupitelství nedopouštějí objasnění největších "kauz" a tam, kde jde o premiérovy souputníky, jako je např. Alexandr Vondra (Promopro), zůstává "dořešení" případů přívlastkem "politické zodpovědnosti", která "dořešení" vylučuje. (Martin Komárek omlouvá ministerského předsedu, "osobně bezúhonného", také tím, že "dvacet let pracuje v klientelistickém systému české politiky". Pozoruhodné zjištění "čistoty" během dvaceti let "práce" ve špíně!)

4. "Lidé kolem Karolíny Peake nejsou přeběhlíci." Podle komentátora "nepřeběhli" -- nevyměnili věrnost vládě (a svým prebendám, dodávám) -- "opustili klub odsouzeného 'guru' Bárty". Zajímavé překroucení fakt. Kromě paní vicepremiérky žádný z nepřeběhlíků, pokud vím, nedeklaroval odsouzení "guru" jako důvod odchodu z klubu VV. (Pokud se některý z nich nesvěřil na nahrávce Martinu Komárkovi.) Pamatujme si tedy: jsme-li věrni svým finančním zdrojům a změníme jenom politický kabát, nikam jsme nepřeběhli.

Svoje argumenty dovršuje pak šéfkomentátor třešničkou své představy demokracie -- "vlády lidu" -- konstatováním, že nejdůležitější reforma v reformním úsilí vlády chybí: je to "zavedení většinového volebního systému". Tím bychom se podle jeho názoru vyhnuli častému střídání vlád a "nízké úrovni řady poslanců" (jak se podle něj projevila i v debatě o důvěře vládě). Otcem této myšlenky je přání pravicových "guru" omezit vládu lidu ("lůzy", podle Dominika kardinála Duky) na jednorázový akt voleb. Zvolíme -- a odsuzujeme se na čtyři roky mlčení nebo v horším případě na případnou demonstraci nespokojenosti, pro vládu "vyvážené" ovšem důvěrou parlamentu. Neboť vláda je pak pevně v sedle a může svými voliči klidně pohrdat -- pokud ji ovšem nesklátí vnitřní spory. Co se týče vyšší úrovně "řady poslanců", pochybuji, že této iluzi hlavní komentátor MfDnes opravdu holduje. Před leností, lhostejností a nízkou inteligencí resp. korupcí přece "zástupce"lidu nezachrání žádný volební systém, pokud nemají voliči právo kdykoliv svého poslance odvolat, jakmile ztratí jejich důvěru.

Shrnuto: tvrdí-li Martin Komárek, že "srdcem a citem" proti vládě Petra Nečase hlasovat můžeme -- jako by "srdce a cit" byly čímsi méně důležitým -, ale "rozum by měl být pro", pak musím namítnout, že jak srdcem a citem, tak především i rozumem hlasuji denně proti vládě -- s přesvědčením, že jsem v souladu s naprostou většinou české společnosti.

0
10835

Diskuse

Obsah vydání | 27. 4. 2012