Hledá se správce sociálních karet

22. 8. 2011 / Jiří Hrebenar

čas čtení 7 minut

Hledá se správce sociálních karet, kdo se přihlásí? Je tu obrovská šance přijít k velké zakázce spravující zhruba 80 miliard korun. No tak kdo se přihlásí?

Takto k tomuto problému přistupuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Naše vlast bude jedinou zemí z vyspělých států světa, která zavede sociální kartu, tedy kartu sociálních systémů do oběhu. Předražená pseudokreditní kartička má bdít nad uživateli sociálního systému. Nový projekt vymyšlený panem ministrem Drábkem je provázen mnoha nejasnostmi a obtížemi.

Samo ministerstvo k 30 6. 2011 chystalo workshop uchazečů nad tímto projektem, zároveň ve čtvrtek vyhlásilo tendr na provozovatele. Na tomto workshopu budou všem předány informace k veřejné soutěži. Zlatý důl pro obchodního partnera ministerstva práce a sociálních věcí se připravuje. Pokud vím, tak pan Drábek žije v představách, že provozovatel zachová jeden výběr z bankovního terminálu zdarma a ostatní zpoplatní zvýhodněnou částkou. Dále provoz celkového systému bude podle představ ministerstva zdarma. Podle plánu ministra Drábka má vzniknout síť na alespoň 1000 bankomatů, ze kterých si budou moci lidé peníze od státu vybírat. V každém kraji má být alespoň 300 obchodů, ve kterých by se kartou dalo platit. Vyplývá to z podmínek obchodní soutěže. Zájemci se mohou hlásit do 19. srpna.

Bude počet bankomatů dostačujícím? Zdravotně postižení například nemohou jezdit daleko k automatům. Jsou místa, kde automaty nejsou. Co si tito lidé s handicapem počnou? Stejně tak obchody. Lidé budou nuceni tedy jezdit za specializovanými obchody, které se v daném městě nenacházejí. Opět dojde k přihrávání nových kšeftů vybraným řetězcům.

Ministerstvo si plánuje, že provoz účtů a vůbec systém sociálních karet bude provozován zdarma. Je takřka naivní myslet si, že provoz účtů bude zdarma, je docela naivní myslet si, že budoucí provozovatel bude nějakým samaritánem darujícím státu něco jen tak z plezíru. I ten dotyčný provozovatel bude mít náklady a ne zrovna malé. Nová sociální karta by vítěze tendru mohla stát 50 milionů korun. Tyto velké náklady si společnost vezme od uživatelů sociálního systému na bankovních poplatcích, které budou u každé sociální dávky jiné.Banka bude moci strhnout poplatky přímo z dávky.

Jak to tedy bude v obchodu? Půjdete zaplatit do obchodu a tam tento obchod bude mít zapůjčený terminál. Poplatek za propůjčený terminál se pohybuje mezi 2 % a 3 %. Tedy i tento poplatek bude nejspíš strháván z dané ceny nakoupeného nákupu.

Bankovní dům navíc, aby více přilákal klienty k co největšímu využívání sociální karty může vytvořit speciální akce, bonusy, programy, ze kterých poplynou bance další nemalé finanční prostředky. Bankovní dům dostane 800 000 potenciálních klientů, kterým může nabízet reklamou, nebo i těmi bonusy různé služby. Vláda za tedy několik miliard korun přihraje velký kšeft dalšímu podniku.

Co tedy stát nabídne jako protiváhu za bezplatný provoz? Jednak to budou obrovské příjmy z bankovních poplatků, budou to sami uživatelé a držitelé sociálních karet, kteří mohou sednout na lep a využijí různých bonusů a speciálních doprovodných programů. Banka i obchodní řetězec dostanou darem nové klienty, ze kterých se později mohou stát klienti také i daného bankovního domu. Na bankovních poplatcích může navíc provozovatel vydělat stovky milionů korun. Stát tedy daruje jedné firmičce nádherný dáreček, který několikanásobně vydělá více než jsou náklady na provoz.

Kde jsou nějaké klady? Připravovaný projekt je pouze o tom, že si pár dalších majitelů firem, pár provozovatelů nacpe kapsy stovkami milionů, možná miliardami korun. Opět tato země vydává projekt, který nikde nemá obdoby. Stejné karty mají mít nezaměstnaní, maminky na mateřské, zkrátka všichni, kdo jsou uživateli sociálního systému. Zdravotně postižení byli uměle strčeni k ostatním poživatelům sociálních dávek. Přitom tato celá záležitost pouze oslabí a ublíží zdravotně postiženým.

Například v tramvaji může být zdravotně postižený dožadující se místa k sezení odmítnutý , protože si dotyčný hulvát může myslet, že jde o kartičku, kterou vlastní třeba nezaměstnaný. Občané by si měli všimnout, že stát dělá ze všech poživatelů sociálního systému potenciální nepoctivce. V Evropě existuje nádherné řešení ve formě evropského průkazu osob se zdravotním postižením. Tento průkaz by nestál oproti sociální kartě téměř nic. Touto cestou se dalo Slovensko, pouze my se musíme řídit svou cestičkou, abychom nakonec zjistili, že se připravuje systém nevyhovující jak zdravotně postiženým , tak ani státní správě. Zatím jsou všechny vládní návrhy prostředkem k vyšším nákladům ve státní správě.

Stát má mít vše vyřešené do konce roku a ještě nemá vybraný ani okruh firem, které by se tím měly zabývat. Na workshopu se jim ukáže co a jak a co občané? Mají také právo vědět jaká pravidla jsou nařízená na státní zakázku v hodnotě několika miliard korun. Zatím nejsou podrobnější údaje o podmínkách tendru zveřejněné.

Kolik bude stát skutečně tento projekt? Když se počítalo pouze se zdravotně postiženými, hovořilo se o částce 5 miliard korun, jenže teď tam spadá více lidí, jaká tedy bude cena? Nějak to nechápu. Stát se pokusí o předražený pokus jenom proto, aby údajně ušetřil miliardu? Do posledních dnů kdy se jednalo se sociálními partnery byla sociální karta takovou schovankou. Náklady na celý projekt nebyly známé, nebylo toho mnoho co bylo prozrazeno. A na základě těchto informací byli sociální partneři nuceni k tomu, aby se sociální kartou souhlasili.

Pro společnosti zajímající se o tento projekt musí být Drábkovo rozhodnutí doslova zlatým dolem. Stát se opět podojí, systém nebude k lednu 2012 plně funkční a jediní kdo na to doplatí budou občané samotní. Sociální karta má mít platnost 4 roky a tak tu jednu jedinou kartičku bude moci používat po celou dobu nezaměstnanosti ten dotyčný nezaměstnaný. Když si sežene práci, tak mu karta bude deaktivovaná a když půjde zase na úřad tak mu ji aktivují. Při tak obrovském počtu nezaměstnaných si nedokážu představit jak vysoce toto bude účinné a nízkonákladové.

Existuje také poměrně velké riziko, že peníze, které sloužily přímo lidem odplují nyní do institucí provozujících tento systém. Tak nějak se sám sebe ptám, jestli tady nemáme nový typ OpenCard. Je tu poměrně velký důvod si to myslet.

0
Vytisknout
11554

Diskuse

Obsah vydání | 24. 8. 2011