Channel 4 News: Rusové si myslí, že tuto válku mohou vyhrát tím, že města jako toto a Kyjev učiní neobyvatelnými. A myslí si, že tato zima je jejich nejlepší šancí

10. 11. 2026

Moderátor:  Na druhé straně světa jsou mírová jednání mezi Ruskem, Spojenými státy a Ukrajinou popisována jako konstruktivní a smysluplná. Hovoří se o rozsáhlém propuštění vězňů a bezpečnostních zárukách. Dopad války však zasahuje do všech aspektů života ve městech, jako je Černihiv, jen pár hodin odtud, které jsou častým terčem ruských útoků. Téměř před čtrnácti dny zahynuly dvě dospívající dívky, když do centra města dopadla řízená střela, zatímco lidé byli na cestě do práce a do školy. Naše zahraniční redaktorka Lindsay Hilsumová je nyní s námi v Černihivu. Lindsay.

Reportérka: Řediteka školy řeší problémy, nad kterými by žádný ředitel nikdy neměl přemýšlet.

"Toto jsou portréty bývalých žáků které v této válce zahynuli při naší obraně. A rozhodli jsme se ponechat portréty těchto dvou dívek zde společně se všemi našimi obránci."

Pomocí umělé inteligence proměnili Janu a Marii téměř v dvojčata-anděly. Ale to, co se stalo, bylo až příliš skutečné.

"Bylo jim teprve 15. Měly před sebou celý život. A někdo se prostě rozhodl, že si je může vzít právě takhle. Byly to hodné dívky, byly to dobré studentky, ale i kdyby nebyly, záleží na tom vůbec? Dává to někomu právo brát dětem život? Nemyslím si.".


"Ne, je to velmi těžké. Je to velmi těžké. A děsivé."

Co děláte, abyste se cítili lépe?

"Dýchat. Hluboce dýchat. "


Ředitelka: Učím je, aby nezapomínali na své kořeny, na svůj jazyk, svou kulturu, aby si toho vážili a nezapomínali na svou historii.

Učíte je odpouštět?

Ředitelka:  Ne. Já odpustit nedokážu.

Ale pak ani oni nikdy neodpustí.

Ředitelka:  To nevím. Ale neučím je to a ani nebudu. Podívejte se jim do očí.

Mám?

Ne.

Moderátor z Kyjeva: To byla Lindsay Hilsum z Černihivu. Rusko dnes po celý den pokračovalo v útocích po celé Ukrajině, včetně odpoledního útoku na Dněpro, při kterém zahynuli tři lidé. Města po celé zemi, včetně Kyjeva, se opět ponořila do tmy poté, co bylo přes noc těžce poškozeno pět hlavních rozvodných stanic. To vše zatímco v Abú Dhabí probíhaly rozhovory zprostředkované USA o tom, jak válku ukončit. V Kyjevě dnes ráno vyly sirény, i když jednání právě probíhala. Ruské útoky z tohoto týdne značně snížily naděje na skutečný pokrok, protože po celém městě došlo k výpadkům elektřiny a přerušení dodávek vody. V Abú Dhabí je Evropa v současné době z jednání s Ruskem vyloučena, a tak uspořádala vlastní schůzku s Ukrajinou pod vedením Trumpova zetě Jareda Kushnera.

Kushner: Celkově bych řekl, že vidíme pozitivní signály z obou stran, že chtějí, aby tato hrozná válka skončila. Myslím, že nic by prezidenta Trumpa neudělalo šťastnějším.

Tato válka trvá už dlouho.

Má obrovské lidské ztráty.


Hovoří o tom, že jednou z priorit je humanitární pomoc – jak dostat zpět naše lidi, jak zajistit výměnu.Ukrajinců, výměnu našich vojáků a také otázku, jak dostat zpět civilisty.

Na předměstí Solomianskyj poskytuje humanitární organizace World Central Kitchen jídlo lidem, kteří si nemohou sami vařit. V sobotu došlo k dalšímu leteckému útoku, již třetímu v této oblasti, který vyřadil z provozu plyn, elektřinu a vodu. Věra je učitelka angličtiny. Starala se o své rodiče, když jí zavolali, že její byt tady byl poškozen. Který? Tenhle tady nahoře.

Jo, ten uprostřed, jo.

Jasně. A jak dlouho tu už bydlíte?

Ach, od narození.

Vy jste se tu narodila.

Chodila jsem do téhle školky. Vážně.

Kdyby k ruskému útoku došlo ve všední den, hřiště by bylo plné dětí. Školka je úplně zničená. Jaký máte z toho pocit ohledně války?

Čekáme. Ať to co nejdřív skončí. Jo, trpíme, jo, a ve svém bytě nic dělat nebudu, protože to není potřeba, nemá to smysl. Jak bych mohla něco dělat, když bombardují?

Nemá smysl to znovu stavět. 


Oleksandr Kara: No, zaprvé je už samo o sobě absurdní, že Rusko vůbec nějaké záruky požaduje. Od roku 1991 vedlo Rusko válku v Moldavsku, dvě války proti Gruzii, válku v Čečensku a v roce 2022 druhou válku proti Ukrajině. Nikdo tedy Rusko nenapadá, nikdo mu nehrozí. Celý ten ruský předpoklad, že požaduje nějaké bezpečnostní záruky, je tedy absurdní. A to nemluvím o tom, že Ukrajina chtěla vstoupit do NATO. Jediným důvodem je agresivní politika Ruska. Věřím tedy, že je to nesprávný přístup k ukončení této války.

O čem tedy tato jednání jsou?

Oleksandr Kara: Samozřejmě bychom rádi viděli příměří, protože z očividných důvodů Rusové na bojišti nemohou dosáhnout ničeho významného.

Na což Rusové řekli ne.

Oleksandr Kara: Ano, ale jsou schopni způsobit civilnímu obyvatelstvu velkou bolest ničením naší energetické infrastruktury. Proto se z pochopitelných důvodů náš prezident a náš tým snaží vyjednat příměří a následně možné kompromisy s Ruskem. Rusové však věří, že vedením těchto akcí mohou podkopat podporu Ukrajiny ze strany našich evropských partnerů a prohloubit propast mezi Američany a Evropany. Je to tedy spíše součást války než snaha o diplomatická řešení.

Dovolte mi oslovit pana Landbergise. Co si myslíte, že by se mohlo na této konferenci v Abú Dhabí dosáhnout, pokud ne skutečný pokrok směrem k míru?

Gabrielius Landsbergis: Takové události jsme již v minulosti zažili. V některých případech došlo po těchto jednáních k výměně vězňů, ale k žádnému posunu v minulosti nedošlo. Nevěřím, že k němu dojde ani teď. Důvody, proč se strany scházejí, jsou odlišné. Pro Západ je to částečně jen divadlo, v podstatě jen jakýsi rituál, kterého se účastníme. Rusové se snaží získat čas. Snaží se předstírat, že jim na tom záleží, zatímco ve skutečnosti se jejich cíle nikdy nezměnily. A Ukrajina je jediná strana, která má skutečně zájem. Prezident Zelenskyj vždy jasně dával najevo, že by s příměřím souhlasil, že vlastně hledá způsoby, jak tuto válku ukončit. A tak se u toho stolu může cítit velmi osamocený.

Jared Kushner nyní prohlásil, že se možná již zítra pokusí zapojit Evropany, ale je Evropa vůbec jednotná v tom, co je ochotna udělat? Není pravdou, že mezi severními a jižními Evropany panují velké rozdíly?

Gabrielius Landsbergis: Nevěřím, že by se válka dala vyřešit bez Evropy, protože právě Evropa nyní hradí náklady na válku. 90 miliard eur, které byly loni půjčeny Ukrajině, je ve skutečnosti způsob, jakým Ukrajina dnes financuje svou obranu. Kdyby tedy Evropa přestala poskytovat finanční prostředky, dostala by se Ukrajina do téměř neúnosné situace. Pokud Evropa – a doufám, že tomu tak bude – najde způsob, jak ve financování pokračovat, bude to signál, že Evropa i Ukrajina stále mají trumfy v ruce, stále mají páku vůči Rusku. Ať už se tam tedy diskutuje o čemkoli, bez zapojení Evropy nelze vést žádnou skutečnou diskusi ani najít žádné skutečné řešení.

A jak je to nyní s americkou pákou a jak ji ovlivnila porážka Donalda Trumpa v nedávných  volbách?

Gabrielius Landsbergis: No, upřímně řečeno, myslím si, že v této fázi je to spíše minimální, protože, víte, domnívám se, že Spojené státy již využily téměř každý nástroj, který mají k dispozici, aby vyvinuly tlak na Ukrajinu, aby se vzdala. Zastavily financování. Přestaly sdílet zpravodajské informace. Nevíme, v jakém rozsahu a zda se to již obnovilo. Zastavily to, nedovolily Ukrajině používat Starlink tak, jak by se měl používat. Chci tím říct, že možností je už velmi málo – nevím, čím jiným by Spojené státy mohly Ukrajině vyhrožovat, aby ji donutily jednat tak, jak si přeje prezident Trump. Jde tedy pouze o sílu pozornosti.

Rád bych se ještě vrátil k panu Karovi. Objevily se zprávy, že Ukrajina se snaží najít alternativu k systému Starlink v podobě izraelsko-evropského systému. Je to pravda? A je možné nahradit systém, nad kterým má Elon Musk naprostou kontrolu?

Oleksandr Kara: Je to možné, ale určitě to bude nějakou dobu trvat. A mezitím jistě zemře více Ukrajinců, mohlo by být zabito méně Rusů – myslím tím vojáků na bojišti – a mohlo by dojít k menším škodám na ruské infrastruktuře. Proto je čas tak zásadně důležitý.