BBC Jak Donald Trump reaguje na drtivé porážky v nedávných amerických volbách a co to může znamenat pro nás všechny

9. 11. 2026

Moderátor: Kdyby Donald Trump chtěl odhalit své skutečné pocity ohledně toho, jak ho v úterý američtí voliči vykopli, pravděpodobně by to nedokázal lépe než ve svém online vzkazu, v němž oznámil, že jako svého příštího tiskového mluvčího, který bude každý den v Bílém domě jménem prezidenta čelit světu, si vybral Danu Whitea, prezidenta a generálního ředitele UFC, organizace Ultimate Fighting Championship, která pořádá spektakulární akce v oblasti takzvaných smíšených bojových umění, které však zahrnují údery, rány pěstmi a kopy, často až do bezvědomí, a oslavují násilný boj.

Dana White, podle obdivných slov Donalda Trumpa, je násilný bojovník a válečník, který vede UFC z Las Vegas. Kde jinde? Včera byl v Londýně a ačkoli není jasné, jak vážně to s rolí v Bílém domě myslí, řekl, že se zítra setká s prezidentem.

"Právě teď letím do Washingtonu, D.C.

Hned po tomhle."


Můžete nám říct něco o rozhovorech, které jste s ním na toto téma vedl?

"Ne, chystám se s nimi setkat. V pondělí máme schůzku, takže jsem si jistý, že poté budu mít o čem mluvit. Jo, sledujte vývoj."

Moderátor: Každodenní realita je šílená a bizarní. A ať už se stane cokoli s tímto mužem, který v létě uspořádal v Bílém domě zápas v kleci na oslavu 250. výročí Deklarace nezávislosti, víme, že jedním z prvních rozhodnutí Trumpa, když se začalo vyjasňovat, jak rozsáhlé bude volební vítězství demokratů, bylo jmenovat svým novým šéfem štábu, strážcem Oválné pracovny, svého nejvěrnějšího a nejagresivnějšího politického bojovníka, Stephena Millera. Toto je Miller na akci v Mar-a-Lago s Donaldem Trumpem těsně po tomto jmenování.

Miller: "Tento muž zachránil Ameriku. Zachránil naši armádu před kolapsem. Zachránil naši ekonomiku před zničením. Zachránil naše hranice před zničením. A zachránil naši zemi před hrozbami doma i v zahraničí, které by navždy znamenaly konec amerického snu. Tento muž za nás schytal kulku. Kvůli nám čelil doživotnímu vězení. Zachránil Republikánskou stranu před popelem dějin a učinil ji silnější, populárnější a odolnější než kdykoli předtím. "

Mick Mulvaney usedl na Millerovo křeslo. Působil jako šéf personálu Bílého domu zhruba poslední rok Trumpova prvního funkčního období. A domnívá se, že Millerovo jmenování vám říká vše, co potřebujete vědět o Trumpově reakci na volby.

"Prostě si nemyslím, že by se tak moc změnil. Ve středu ráno se neprobudil, neplácl se do čela, nepodíval se na mapu a neřekl: ´Proboha, musím změnit svou politiku. Moje imigrační politika byla špatná. Musím ji změnit. Moje zahraniční politika byla špatná. Musím ji změnit.´ Takhle on nefunguje. Možná zde změní taktiku, ale bude to proto, že občas rád udělá v politice obrat o 180 stupňů, jen aby lidi vyvedl z rovnováhy, zejména své protivníky. Ale nemyslím si, že se tento týden probudí a řekne si: ´No, to nefungovalo. Možná bych měl zkusit něco jiného, protože se to lidem nelíbilo.‘ Takhle ten člověk prostě neuvažuje."

A toto jmenování udává tón závěrečné kapitole Trumpovy éry – na bojové pozice. Boj se Senátem a Sněmovnou reprezentantů, kde mají demokraté pevnou většinu, začne v lednu, až všichni složí přísahu.

"Trumpovi zbývají už jen dva roky. Má za sebou smíšené zkušenosti s šéfy štábu – některé má velmi rád, jiné vůbec ne. A to je taková proměnná, kterou podle mě v posledních dvou letech nechce, a tak sáhl po osvědčené volbě. Stephen Miller je s Donaldem Trumpem od dne, kdy v roce 2015 sestoupil po zlatém eskalátoru v Trump Tower. Takže nakonec mě překvapuje načasování, ale ne samotná volba Stephena Millera."

Tradičně se asi na šéfy štábu pohlíží jako na lidi, kteří mají za úkol mazat kolečka. Mají zajistit, aby systém fungoval. Stephen Miller je však velmi hrdý na to, že je útočným psem, stranickým podněcovačem. Tak se sám popisuje. Není to kritický pohled na něj.

A to znamená ještě větší důraz na program MAGA, že?

"Myslím, že ano. Myslím si, víte, že imigrace Kongres nepotřebuje. Celní politika Kongres nepotřebuje. Zahraniční politika Kongres nepotřebuje. To jsou věci, kterými se Trumpova administrativa ve svém druhém funkčním období proslavila. A myslím, že toho můžeme očekávat víc, ne méně. "

Až na to, že právě proti tomu lidé minulé úterý hlasovali.

"Myslím, že v otázce války máte pravdu, o tom není pochyb. A myslím, že máte pravdu i v otázce cel. Co se týče imigrace, nemyslím si, že by proti ní hlasovali. Co se týče korupce, myslím, že proti ní hlasovali. A samozřejmě bude zajímavé sledovat, jak se to vyvine. Je to opravdu mnohem větší záležitost než jen Stephen Miller, i když šéf štábu bude tak nějak dohlížet na veškeré reakce na vyšetřování, která se 3. ledna nevyhnutelně spustí na Pennsylvania Avenue. "

Bude to drsná jízda. To je přece jasné, ne?

"Mělo by být. Podívejte, takhle je náš systém nastavený. Existují kontrolní mechanismy. Existují ochranná opatření. Je tam všechno. Má to být hrbolaté. Zřídili jsme federální vládu tak, aby bylo těžké něco prosadit. To byla celá myšlenka, která stála za jejím založením. A současná politická atmosféra to rozhodně neusnadňuje. Takže ano, bude to trnitá cesta, ale tak to vždycky mělo být."

Mulvaney, spousta překážek. Mluvil jsem s Lauren Fedorovou ze zpravodajského webu Politico ve Washingtonu. Začali jsme tím, s jakou chutí se prezident zdál být připraven propustit svou šéfku štábu, Susie Wilesovou, ve prospěch jednoho ze svých dlouholetých věrných stoupenců.

"Stephen Miller je již dlouho velmi blízkým a loajálním spojencem prezidenta, a to opravdu v dobrém i ve zlém. Je bezpochyby prezidentovým útočným psem a už dlouho jím je."

Ale on je skutečně mozkem za mnoha věcmi, které jsme viděli v rámci „Trump 2.0“. Byl hnací silou velmi agresivního a tvrdého zásahu proti imigrantům, který na začátku tohoto roku vyvolal velkou vlnu odporu, když došlo k těmto raziím ICE.

Miller: "Všem příslušníkům ICE: při výkonu svých povinností máte federální imunitu. A kdokoli na vás vztáhne ruku, pokusí se vás zastavit nebo vám v tom bránit, dopouští se trestného činu. 

Moederáor: Rozhodně to vypadá, že prezident Trump zde opravdu zdvojnásobuje své úsilí a zatvrzele lpí na svých přesvědčeních. A myslím, že právě proto se ozývá tolik republikánů. Je tu senátor Tom Tillis, odcházející republikánský senátor ze Severní Karolíny. Velmi rychle se objevil v televizi a prohlásil, že to byla kolosální chyba.

"Jde o jednu z nejvíce stranických a polarizujících osobností, a to nejen mezi republikány a demokraty, ale dokonce i mezi samotnými republikány. Jak jsme si mohli… myslet, že někdo s tak rozporuplnou minulostí jako Stephen Miller bude tou olivovou větvičkou, kterou potřebujeme k nové demokratické většině v Kongresu, abychom něco dokázali."

Ale varovné signály vysílali i další řadoví republikánští kongresmani. Jedním z příkladů je Marlon Stutzman. Jednomu z mých kolegů řekl, že to bylo prostě příšerné rozhodnutí.

A přesto, navzdory této kritice ze strany některých republikánů, stejně jako samozřejmě demokratů, pokud si naladíte nějaké kontroverzní rozhlasové vysílání, uslyšíte jásot nad Millerovým jmenováním, že?

Prezident má samozřejmě už dlouho velmi loajální a neochvějnou základnu, která ho bude následovat, kamkoli se rozhodne jít.

"Jsem nadšený, že to Stephen Miller dostal. Ta panika z levice je dokonalým doporučením pro Stephena Millera. Dokazuje to, že Trump vybral toho správného člověka. Je milován svou základnou. Je intelektuálním pilířem Trumpovy administrativy. Je to pravděpodobně člověk s nejvyšším IQ, jaký kdy působil ve Washingtonu, D.C."

A viděli jsme, jak to zjevně řídí členové prezidentova nejbližšího okruhu.


"Zatím měl dvě reakce. Jednou z nich bylo provést lidi po tanečním sále. Jednou z věcí, kterou udělá, je obrátit se dovnitř a soustředit se na projekty, které může ovládat a na kterých mu záleží. Druhou reakcí bylo jmenování Stephena Millera, který je pravděpodobně nejideologičtější osobou v Bílém domě. Vzkaz, který tím vyslal, zněl: ´Neustoupím ani o píď, i když americký lid právě drtivou většinou hlasoval proti.´"   

A zejména činnost ICE, Imigrační a celní policie, která je v podstatě Millerovým dítětem, se ukázala jako jeden z prvků, proti nimž lidé v úterý protestovali.

"Ano, rozhodně. Zejména v Texasu a v dalších státech s velkou hispánskou populací to byl důvod, proč lidé šli volit – aby hlasovali proti ICE, která se proměnila v jakousi paramilitární organizaci s neomezenými pravomocemi. A Stephen Miller byl v podstatě tváří tohoto vývoje. Byl jeho zastáncem. Také si vzpomínám, že Miller je radikál i v oblasti zahraniční politiky. Zveřejňoval příspěvky o obsazení Grónska, patří k lidem, kteří útočí na Evropany. Patří tedy do té extrémní, radikální verze hnutí MAGA, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni." 

Existuje tendence nahlížet na přesuny křesel v Bílém domě jako na něco z televizního seriálu „Západní křídlo“. Tyto změny však mají dalekosáhlé důsledky, a to nejen pro americkou politiku a domácí agendu, ale i v zahraničí – na Ukrajině, ve válečné zóně v Evropě a na Blízkém východě – to má svůj význam.

"Ta část koalice MAGA, která vnímá Evropu jako zvrhlou a upadající společnost – což je mimochodem něco, co mají společného s Rusy –, tato část koalice MAGA je stále přítomna. Stále mají svá místa. Stephen Miller je jedním z nich. Není to tedy ještě okamžik, kdy by se Evropané mohli postavit a říct: ´No dobře, všechno je v pořádku. Naši přátelé jsou zpátky v Kongresu.´ A je pravda, že přátelé Evropy, přátelé NATO, přátelé americké armády v její dřívější roli vůdce široké aliance – mnoho z nich je zpátky, ale nejsou u moci. "

Myslíte si, že s ohledem na jeho minulost a to, co v průběhu let říkal, je to ten typ člověka, který by prezidentovi mohl říkat: ‚Udeřme na ně znovu, jako na Írán.‘

"Je to extremista a je to někdo, kdo chce a prosazuje radikální řešení, takže by mě to nepřekvapilo, kdyby to udělal."

A pokud se zaměříme na psychologii prezidenta, o čemž vlastně diskutujeme, myslíte si, že je v pokušení udělat něco spektakulárního, znovu přímo zasáhnout? Eskalovat situaci, místo aby se ji snažil uklidnit, protože to by mohlo vypadat jako porážka.

"Byly mu nabídnuty různé vyjednávací strategie, ale žádnou z nich nepřijal, protože mu nedávají pocit vítěze. A tak ano, existuje nebezpečí, že by mohl konflikt znovu roznítit nějakým dramatickým způsobem. Nemyslím si, že by pro to ve Washingtonu nebo v Pentagonu panovalo velké nadšení. Máte ale pravdu, jeho instinktem bude i nadále usilovat o nějaké vítězství. Jeho cílem je neustále vypadat osobně jako vítěz. Nejde o to, aby zvítězila Amerika. Nejde o bezpečnost ve světě. Nejde o světové ceny ropy. Jde o to, aby zvítězil on."

S ohledem na nadcházející schůzky v Abú Dhabí ohledně Ukrajiny, jakým směrem se podle vás bude situace dále vyvíjet?

"Objevily se některé velmi znepokojivé signály. Jared Kushner, který je jak Trumpovým zetěm, tak jedním z hlavních vyjednavačů, učinil podivné prohlášení, v němž hovoří o vybudování evropské bezpečnostní architektury. Tím, že to říká, používá ruský jazyk. Ve skutečnosti Evropa bezpečnostní architekturu má. V Evropě již existuje spousta mechanismů určených k uklidnění napětí a zabránění násilí. Jenže Rusové je ignorují. To vše naznačuje, že Kushner stále nepochopil tu nejzákladnější věc ohledně této války, a to, že válka skončí, až Rusové přestanou bojovat. A to udělají pouze tehdy, bude-li na ně vyvíjen dostatečný tlak, aby neměli na výběr. Američtí vyjednavači to však kategoricky odmítají. Za poslední rok a půl na Rusko nevyvinuli žádný tlak. Ráda bych byla optimistická, ale bohužel se zdá, že Trumpovi vyjednavači jsou odhodláni válku prodloužit." 

Anne Appelbaumová poukazuje na bezprecedentní posun ve vztazích z Washingtonu směrem k Moskvě – dalo by se to nazvat „stopou Donalda Trumpa“. A abych tuto skutečnost potvrdil, hovořil jsem s Andrejem Fedorovem, který radí Putinově administrativě v oblasti zahraniční politiky. Když jsem se ho zeptal na reakci Kremlu na výsledky voleb do Sněmovny reprezentantů, dostal jsem upřímnou odpověď.

"Samozřejmě spíše negativní, protože výsledky těchto voleb maří mnoho plánů, které Rusko mělo. "

Co se podle vás konkrétně změnilo?

"Zmařila se ruská naděje, že by Trump mohl zrušit řadu sankcí ze strany USA. Na druhé straně v Moskvě panovala naděje, že by Trump mohl vyvinout tlak na Evropu, aby zrušila řadu sankcí. "

Když se na to podíváme jako na celek, jak negativní byl tento týden z ruského pohledu?

"Je to negativní z toho hlediska, že Rusko nyní musí přehodnotit celou strategii spolupráce či dokonce dialogu se Spojenými státy, protože, jak jsem řekl, mnoho věcí, o nichž se diskutovalo a které byly navrženy z obou stran, je nyní prostě nemožných, včetně těch takzvaných bilionových ekonomických projektů. To tedy znamená, že Rusko by mělo nahlížet na vše, co Trump může slíbit, z jiného úhlu pohledu. A to z hlediska: kým vlastně teď je? Jaké je jeho postavení? Je ochromený, nebo je to stále člověk, který může něco dokázat?" 

Andrej Fedorov v Moskvě s Putinovým pohledem. A teď zpět do Británie – jak tento prezident v nadcházejících měsících rozehraje své karty? Mark Sedwell, nyní lord Sedwell, byl poradcem pro národní bezpečnost v Downing Street a působil jako tajemník vlády. A na rozdíl od toho moskevského pohledu, který jsme právě slyšeli, jsem se zeptal, zda evropští lídři, a to jak soukromě, tak veřejně, budou tento výsledek vnímat jako pozitivní.

"Ano, myslím, že ano. A myslím, že už jen v posledních několika měsících před těmito volbami do Kongresu bylo pozoruhodné, jak evropští lídři, a vlastně lídři spojeneckých zemí obecně, reagovali méně na každý příspěvek na Truth Social nebo na každé oznámení či komentář, který prezident Trump zveřejnil. Myslím, že zpočátku jste viděli, jak byli lídři některými z těchto věcí v podstatě zmítáni. A myslím, že si uvědomili, že pokud budou držet hlavu dole, pokud zůstanou pevní, pokud se nenechají vtáhnout do slovní přestřelky, pak se jeho pozornost přesune na něco jiného. Myslím si tedy, že evropští lídři už to začali chápat, ale zjevně budou mít pocit, že mohou skutečně prosazovat svou vlastní politiku, oslovovat nejen Oválnou pracovnu, ale i zbytek administrativy a samozřejmě i Kongres, a snažit se je přesvědčit, že zůstáváme velkými spojenci Spojených států, ale také očekáváme, že Spojené státy budou dodržovat zásady, za které se vždy stavěly, a to vlastně od konce druhé světové války. "

Řekl jste, že Evropané budou chtít, pokud chcete, zastupovat Zelenského stanovisko v jeho nepřítomnosti, a proto můžeme jistě očekávat, že britská vláda i další evropské vlády budou v příštích týdnech ve svých vyjádřeních poměrně odvážné.

"Myslím, že to je naprosto správné, Jime. A jak jsem řekl před chvílí, nejen na těchto fórech, ale i vůči ostatní americké politické elitě platí, že prezident není Amerika, prezident Trump není Amerika. A měli bychom očekávat, že se více ozvou i jiné hlasy, včetně republikánů. A tak by Evropané, zejména tato země, protože máme skvělé kontakty napříč celým washingtonským establishmentem, měli nyní tyto kontakty využít, ozvat se a zaujmout ráznější postoj k těmto otázkám, zejména k Ukrajině, ale i k širším tématům. "

Vzhledem k vašim zkušenostem a vašemu zázemí – kdybyste teď působil na velvyslanectví ve Washingtonu, právě tím byste se zabýval, že? Mluvil byste s co největším počtem republikánů.

"Ano, a jsem si jistý, že můj bývalý zástupce, Christian Turner, je tam nyní velvyslancem, a Christian je brilantní politický networker, takže jsem si jistý, že dělá přesně to. "

Mark se zmínil o tom, jak se nové americké politické uspořádání projeví v zahraničí. A nepochybujte o rozsahu změny, která se odráží ve výsledcích voleb na úrovni států i federální úrovni po celé zemi. Co se tedy stane, až v lednu složí přísahu nový Kongres? No, bude se konat spousta vyšetřování. Vlivné kontrolní výbory v obou komorách okamžitě začnou pod přísahou vyslýchat úředníky administrativy a předvolávat jejich spisy. Poslechněte si Roberta Garciu, který bude předsedat Kontrolnímu výboru Sněmovny reprezentantů.

"Podívejte, pokud patříte do Trumpovy zločinecké rodiny a okrádáte americkou veřejnost, měli byste si sehnat právníka. Pokud jste zapleteni do korupce a přeměňujete ICE a DHS na deportační stroj, z něhož profitují jen někteří, a zacházíte s lidmi nelidsky, měli byste si sehnat právníka." 

Bude to bitva. Kongresmanka Madeline Deanová, jejíž volební obvod se nachází na předměstí Filadelfie, je členkou vlivných výborů ve Sněmovně reprezentantů, včetně výboru pro zahraniční věci. Jako demokratka dohlížela na druhé obžalovací řízení proti prezidentu Trumpovi ve Sněmovně reprezentantů, ačkoli Senát ho samozřejmě v následném procesu odmítl odsoudit. Když jsme spolu mluvili, začala tím, na co by se demokraté měli nyní zaměřit.

"To, co považuji za naši odpovědnost s vážným mandátem, je zaměřit se na to, co Američanům způsobuje bolest – cenovou dostupnost. Vidím to tak nějak jako železniční trať. Můžeme se vydat po kolejích cenové dostupnosti, snižovat náklady, ukončovat války, ale také po kolejích odpovědnosti. A to vše, myslím, děláme novým způsobem založeným na našich amerických hodnotách. "

Byla jste jednou z manažerek druhého impeachmentu prezidenta Trumpa ve Sněmovně reprezentantů. Zdá se, že vaše strana se rozhodla nebo má v úmyslu nepokračovat v dalším impeachmentu proti prezidentovi, protože by to nějak odvádělo pozornost. Je to směr, kterým se ubíráte?

"No, nebudu předbíhat vedení a naši strategii v této věci, ale vzhledem k tomu, že jsem se podílela jak na prvním impeachmentu jako členka soudního výboru, tak poté, jak jste řekl, jako žalobkyně v řízení o impeachmentu na základě jediného bodu obžaloby, jímž bylo podněcování k povstání ze strany prezidenta Spojených států, mohlo by to být tou nejvyšší a nejsmutnější poctou, jaká mi kdy byla udělena. Myslím, že bychom se měli zaměřit na ty „měkčí“ cíle, na ty zcela zřejmé – pana Hegsetha, pana Blancheho, pana Kennedyho – na ty, kteří jsou tak groteskně mimo svou ligu. To jsou ti, na které bychom se podle mě měli zaměřit jako první. "

To vše bude probíhat souběžně s tím, jak prezident bude i nadále řídit zahraniční politiku po další dva roky. Existují dvě hlavní válečné zóny, které upoutávají pozornost světa: na Ukrajině a ve východní Evropě a na Blízkém východě. Pokud chcete například změnit jeho postoj k Ukrajině, co můžete udělat, aby se tak stalo?

"Můžeme si znovu uplatnit naši odpovědnost podle článku 1 týkající se vyhlášení války. Musíme tedy přijmout rezoluci o válečných pravomocích, předložit ji Senátu a začít omezovat styl jednání tohoto prezidenta a jeho bezohlednost. Víte, například jeho rozhodnutí jít do války s Íránem, tak špatně koordinované s panem Netanjahuem a bez jakéhokoli plánu. A nyní máme 21 mrtvých amerických vojáků, stovky a stovky zraněných, náklady ve výši 100 miliard dolarů nebo více. A samozřejmě dopad na ceny benzínu, zboží i nafty. K té válce můžeme mít slovo. Myslím si, že musíme ovlivnit tohoto prezidenta, který se teď opravdu ocitne v slepé uličce, aby poslal pryč ty klauny, pana Witkoffa a pana Kushnera, kteří se do těchto jednání zapojili, upřímně řečeno, jen kvůli svým vlastním zájmům. Požádal jsem o to ministra Rubia při společném telefonátu, ale on mi zavěsil a řekl, že na tuto otázku nebude odpovídat. Můžeme tuto válku ukončit. My jako zákonodárný orgán s drtivou většinou, a nyní i Senát, můžeme tomuto prezidentovi nasadit skutečná pouta."

Zmínila jste Ukrajinu. Co se týče jednání s Putinem a Zelenským ohledně Ukrajiny, co můžete udělat a co byste rád viděl, aby se udělalo?

"Vraťme se k okamžiku, kdy tato válka začala 4,5 roku před 4. únorem. Viděli jste, jak Kongres Spojených států pracoval napříč politickým spektrem na podpoře Ukrajiny. . Přijali jsme zákony, poslali jsme pomoc a řekli jsme: ´Duch Ameriky je s vámi. Poté jste viděli, jak jsme se snažili zajistit dodatečnou pomoc. Bylá jsem jedním z mnoha, kdo za tu dodatečnou pomoc bojoval. Trvalo příliš dlouho, než se to podařilo. A pak jsem měla příležitost cestovat na Ukrajinu tím dlouhým vlakem a setkat se tam s prezidentem Zelenským a tamními vojáky, stejně jako s americkými vojáky – byla jsem tak hrdá, že mohu být součástí tohoto úsilí. Musíme to zopakovat. Vždy jsem říkala – a řekla jsem to i Bidenově administrativě –, že musíme Ukrajině poskytnout vše, co potřebuje k vítězství. A doufám, že to uděláme napříč politickým spektrem. Ale kvůli našemu počtu nebudeme republikány potřebovat." 

Z pohledu lidí mimo Spojené státy, kteří se budou obávat o stabilitu na Blízkém východě, o vyhlídky na nějaký druh míru a případné urovnání situace ve východní Evropě kolem Ukrajiny. Mají nějaký skutečný důvod k naději, nebo by se měli i nadále obávat, že se stále nacházíme ve velmi chaotické době?

"Existuje velký důvod k naději. Když jsem byla v Evropě – byla jsem tam například v rámci delegace v době grónské krize. A v nadstranickém duchu jsme tam byli s dánskou premiérkou, a ona i ostatní prostě řekli: ´Jsme zmateni. Jsme zklamaní, ale byli jsme připraveni jít do toho sami, bez vás, Ameriko.´ To mi zlomilo srdce. Doufám, že to vysílá signál do celého světa, že se na Ameriku budete moci opět spolehnout. Doufám, že Amerika může být opět nepostradatelným partnerem. Myslím, že existuje velký důvod k naději.

Demokratická kongresmanka Madeleine Deanová.  Tady je James Naughty a toto byl pořad „World This Weekend“.