Íránští vyjednavači pozastavili jednání s USA na protest proti Trumpovým výhrůžkám

21. 6. 2026

čas čtení 7 minut

Americký prezident pohrozil, že bude bombardovat Írán a unese vyjednávací tým, pokud nebude znovu otevřen Hormuzský průliv

Íránští vyjednavači pozastavili klíčová jednání s USA ve Švýcarsku na protest proti sérii výhrůžek ze strany Trumpa, že bude zase bombardovat Írán a dokonce unese íránský vyjednávací tým, pokud nebude znovu otevřen Hormuzský průliv.

Není jasné, zda odchod Íránu je trvalý, nebo zda jde o symbolický projev protestu. Před opuštěním přímých jednání v Burgenstocku však Írán dosáhl předběžné dohody o tom, jak USA vydají výjimku rušící sankce na íránský vývoz ropy, což je jedna z klíčových podmínek, než Írán zahájí jednání o svém jaderném programu.

 

Íránští představitelé tvrdili, že výjimky budou vydány brzy, a dodali, že byl dosažen pokrok i v rozmrazení íránských aktiv na zahraničních bankovních účtech

Írán a USA minulý týden podepsaly memorandum o porozumění zaměřené na zrušení blokády Hormuzského průlivu, což vedlo k 60denním jednáním o íránském civilním jaderném programu.

Trumpův proud agresivních výhrůžek na sociálních sítích a v televizních rozhovorech se přenesl přes Atlantik až na místo jednání a vyvolal rozhořčení mezi členy íránského vyjednávacího týmu, kteří uvedli, že tyto výhrůžky představují nepřijatelnou hrozbu pro jejich osobní bezpečnost. Poukázali na to, že memorandum podepsané Trumpem minulý týden obsahovalo pakt o neútočení.

Trumpovy výhrůžky kontrastovaly s tónem, který zaujal jeho viceprezident, JD Vance, jenž uvedl, že ho prezident požádal, aby jednání využil k tomu, aby s Íránem začal s čistým štítem.

Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf řekl: „Copak si neuvědomují, že kdyby jejich výhrůžky měly nějaký účinek, nedošlo by k té beznaději, s níž se dnes potýkají? Výhrůžky Američanů vůbec nebereme v úvahu.“

Delegace se však cítila nucena na protest odejít z jednání, částečně proto, že na vyjednavače je vyvíjen domácí politický tlak, aby dali najevo, že nedůvěřují Trumpovu vyjednávacímu týmu.

Írán uvedl, že obnovil blokádu Hormuzského průlivu na protest proti pokračujícím izraelským útokům v Libanonu a prohlásil, že Trump umožňuje Izraeli porušovat memorandum o porozumění, které minulý týden podepsali americký prezident a jeho íránský protějšek Masoud Pezeškian. Memorandum jasně požaduje příměří na všech frontách, Izrael však při sobotních útocích ve středním a jižním Libanonu zabil více než 30 lidí.

„Írán musí okamžitě zabránit svým dobře placeným proxies v Libanonu, aby způsobovali potíže,“ napsal Trump na sociálních sítích. „Pokud tak neučiní, znovu na Írán tvrdě udeříme.“

Během dvacetiminutového telefonického rozhovoru s Fox News, v němž se projevila jeho citlivost vůči kritice, kterou na něj směřují jak republikáni, tak demokraté, řekl: „Možná převezmeme kontrolu nad průlivem, pokud to bude nutné. Pokud nedojdou k dohodě, budeme vybírat mýtné.“

V souvislosti s průlivem zřejmě vyhrožoval únosem íránských vyjednavačů, když prohlásil: „Zavřete ho a nebudete mít žádnou zemi. Ani se nedostanete zpátky do své zasrané země.“

Výhrůžka amerického prezidenta vedla k formálnímu protestu Íránců u zprostředkovatelů a k požadavku, aby bylo to, co popsali jako jeho „šikanu“, uvedeno pod kontrolu.

Při jednáních ve Švýcarsku Vance bagatelizoval dopad násilí v Libanonu a uvedl, že bylo dosaženo pokroku směrem k ukončení nepřátelských akcí v této zemi. „Tyto věci jsou vždycky trochu chaotické,“ řekl.

Na rozdíl od Trumpa zvolil mnohem smířlivější tón a dodal: „Pan prezident nás požádal, abychom začali s čistým štítem, změnili naše vztahy s íránským lidem a podali mu ruku, čímž bychom íránskému lidu dali najevo, že pokud je jejich vedení ochotno přestat být hybnou silou regionální nestability a pokud je ochotno dlouhodobě se vzdát ambicí v oblasti jaderných zbraní, pak jsou Spojené státy připraveny zásadně změnit své vztahy s touto zemí.

„Otázka, která před námi nyní stojí, zní: kolik toho ještě můžeme společně dokázat? Dokážeme začít s čistým štítem?“

Americký ministr energetiky Chris Wright uvedl, že obnovená íránská blokáda nemá žádný účinek, a tvrdil, že v sobotu proplulo touto vodní cestou 67 lodí, k nimž se přidalo 55 lodí z pátku.

Praktický dopad íránského rozhodnutí ponechat průliv uzavřený se teprve ukáže, ale Trump minulý týden prohlásil, že světu zbývají čtyři týdny, než dojdou zásoby rafinované ropy, a dodal, že kdyby nesouhlasil s opětovným otevřením průlivu zrušením americké blokády íránských ropných přístavů, došlo by k celosvětové recesi.

Republikánský senátor Lindsey Graham, blízký důvěrník Trumpa, řekl: „V pátek jsem strávil čtyři a půl hodiny s prezidentem Trumpem. Tady je můj odhad, co se stane dál. Pokud tato dohoda selže, prezident Trump převezme kontrolu nad Hormuzským průlivem silou… Budeme účtovat poplatek všem, kteří jím proplují, aby se pokryly náklady na operaci… pokud Írán zpochybní kontrolu Spojených států nad Hormuzským průlivem, zničíme ho.“

Trump čelí ostrým útokům ze strany amerických příznivců Izraele, kteří jsou rozhořčeni osobními útoky, které Trump a Vance směřují proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi.

Netanjahu ve svém projevu na vzpomínkové bohoslužbě za svého zesnulého bratra Jonatana uvedl, že Izrael „zůstane v bezpečnostní nárazníkové zóně v jižním Libanonu tak dlouho, jak bude nutné“, čímž narážel na oblast v okruhu až 10 km od hranice, kterou Izrael okupuje. Netanjahu také zopakoval své tvrzení, že „nedovolí Íránu vyzbrojit se jadernými zbraněmi“.

Írán tvrdí, že jednání se musí zaměřit na příměří v Libanonu, podmínky pro znovuotevření průlivu a zrušení amerických sankcí na vývoz íránské ropy, spolu s uvolněním íránských aktiv držených v zahraničí. V čele íránské delegace stojí Mohammad Bagher Ghalibaf, který s sebou přivezl generálního ředitele Íránské národní ropné společnosti a šéfa íránské centrální banky, což naznačuje, že technické aspekty zrušení ropných sankcí a kanály, jimiž mohou být zmrazené prostředky převedeny do Íránu, jsou pro Írán v popředí zájmu.

Íránská delegace odmítla vystoupit před kamerami společně s americkou delegací vedenou Vancem, Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem a americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem. Obě delegace však byly krátce natočeny ve stejné místnosti a odpolední jednání proběhla ve čtyřstranném formátu za účasti Íránu, USA, Pákistánu a Kataru. Katar má po boku Pákistánu pevně zakotvenou roli společného zprostředkovatele.

Ve Švýcarsku byl také šéf jaderné agentury OSN Rafael Grossi, íránská delegace však chce odložit jednání o budoucích inspekcích svých jaderných zařízení až do vyřešení sporů ohledně sankcí. Cílem je vyřešit jaderné otázky, včetně míry invazivity a četnosti inspekcí MAAE, do 60 dnů, avšak tato lhůta může být po vzájemné dohodě prodloužena.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
264

Diskuse

Obsah vydání | 19. 6. 2026